Číslice cyrilice
Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů.[1] Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi.[2][3] Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.[4] Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.[5] Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných církevní slovanštinou.[6]
Obecný popis
editovatSystém je kvazi-desítkový abecední systém, ekvivalentní řeckému číselnému systému, ale psaný odpovídajícími grafémy cyrilicí. Pořadí je založeno na původní řecké abecedě, spíše než na standardním abecedním pořadí cyrilice.[7]
Samostatné písmeno je přiřazeno ke každé jednici (1, 2, … 9) a každému násobku deseti (10, 20, … 90) a každému násobku stovky (100, 200, … 900). K odlišení čísel od textu, se nad čísly někdy maluje tzv. titlo ( ҃ ) nebo se někdy odlišují tečkami.[8] Čísla jsou psána tak, jak se vyslovují v slovanštině,[9] obvykle od vyšší pozice k nižší pozici, s výjimkou číslic 11 až 19, které se píšou a vyslovují s jednotkami před desítkami; například ЗІ (17) je "семнадсять" (doslova sedm-nad-deset, viz česky sedm-náct).[2]
Příklady:
Aby se určila hodnota číslice cyrilice, sčítá se hodnota všech znaků: například ѰЗ je 700 + 7, což je 707. Pokud je číslo větší než 999 (ЦЧѲ), používá se znaménko pro tisíce (҂) pro násobení číselné hodnoty: například ҂Ѕ je 6000, zatímco ҂Л҂В se vyhodnotí jako 30 000 + 2000, což dělá 32 000. K vytvoření větších čísel se užívá modifikační značka, která značí, že se obkroužené číslo vynásobí.[10] [11]
Číslice hlaholice
editovatČíslice hlaholice jsou podobné číslicím cyrilice s výjimkou toho, že číselné hodnoty jsou přiřazeny podle původního abecedního pořadí hlaholice.[12] [9] Znaky pro hodnoty jednotek, desítek a stovek jsou zkombinovány do formy konkrétních číslic, například ⰗⰑⰂ je 500 + 80 + 3 neboli 583. Stejně jako u číslic cyrilice jsou čísla 11 až 19 typicky psané s jednicemi před symbolem pro 10; Například ⰅⰊ je 6 + 10, což je 16.[13] Zatímco číslice cyrilice používají pozměněné znaky pro čísla větší než 999, některé dokumenty svědčí o použití hlaholických znaků pro čísla 1000 až 6000,[14] i když byla zpochybněna platnost číslic 3000 a vyšších.[15]
Tabulka hodnot
editovat
|
|
|
|
|
Počítačové kódy
editovatznak | ҃ | ҂ | ⃝ | ҈ | ||||
jméno v Unicode | slučovací znak titlo v cyrilici |
znak tisíce v cyrilici |
znak násobitele desítek tisíc v cyrilici |
znak násobitele stovky tisíce v cyrilici | ||||
kódování znaků | decimal | hex | decimal | hex | decimal | hex | decimal | hex |
Unicode | 1155 | 0483 | 1154 | 0482 | 8413 | 20DD | 1160 | 0488 |
UTF-8 | 210 131 | D2 83 | 210 130 | D2 82 | 226 131 157 | E2 83 9D | 210 136 | D2 88 |
odkaz na číselné znaky | ҃ | ҃ | ҂ | ҂ | ⃝ | DD; | ҈ | ҈ |
znak | ҉ | ꙰ | ꙱ | ꙲ | ||||
znak Unicode | znak násobitele miliónu v cyrilici |
znak násobitele deseti miliónů v cyrilici |
znak násobitele sta miliónů v cyrilici |
znak násobitele tisíce miliónů v cyrilici | ||||
kódování znaků | decimal | hex | decimal | hex | decimal | hex | decimal | hex |
Unicode | 1161 | 0489 | 42608 | A670 | 42609 | A671 | 42610 | A672 |
UTF-8 | 210 137 | D2 89 | 234 153 176 | EA 99 B0 | 234 153 177 | EA 99 B1 | 234 153 178 | EA 99 B2 |
odkaz na číselné znaky | ҉ | ҉ | ꙰ | ꙰ | ꙱ | ꙱ | ꙲ | ꙲ |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrillic numerals na anglické Wikipedii.
- ↑ DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. DOI 10.1080/17498430.2013.805559.
- ↑ a b CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182.
- ↑ YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147.
- ↑ TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.
- ↑ LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.
- ↑ LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English)
- ↑ AGER, Simon. Omniglot: Cyrillic Script [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
- ↑ GESANG, Philipp. Typesetting Cyrillic Numerals with ConTEXt MkIV. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. S. 3.
- ↑ a b LUNT, Horace Gray. Old Church Slavonic Grammar. 7th. vyd. Berlin, Germany: Walter de Gruyter, 2001. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016284-4. S. 16–18.
- ↑ GAMANOVICH, Alypy. Grammar of the Church Slavonic Language. Redakce Shaw John. Jordanville, New York: Holy Trinity Monastery, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0884650645.
- ↑ a b КОЗЛОВСКИЙ, Станислав. У больших чисел громкие имена. Вокруг Света. Moscow: 2007-02-25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. (Russian)
- ↑ SCHENKER, Alexander M. The Dawn of Slavic: An Introduction to Slavic Philology. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-300-05846-2.
- ↑ Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 27 - Scientific and Technical Libraries to Slavic Paleography. Redakce Kent Allen. New York City, NY: Marcel Decker Inc., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-8247-2027-8. S. 510–520.
- ↑ Veder, William R. (2004). "The Glagolitic Alphabet as a Text" in Glagoljica i hrvatski glagolizam. Zbornik radova s međunarodnoga znanstvenog skupa povodom 100. obljetnice Staroslavenske akademije i 50. obljetnice Staroslavenskog instituta.: 375–387, Staroslavenski Institut/Krčka Biskupija.
- ↑ MATHIESEN, Robert. A New Reconstruction of the Original Glagolitic Alphabet. [s.l.]: Brown University, 2004. Dostupné online.
- ↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1. (makedonština)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Číslice cyrilice na Wikimedia Commons