Úbislavice

Úbislavice
	kostel Narození Panny Marie v Úbislavicích
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nová Paka
Obec s rozšířenou působností	Nová Paka; (správní obvod)
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′23″ s. š., 15°28′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	474 (2024)
Rozloha	12,06 km²
Nadmořská výška	328 m n. m.
PSČ	507 92, 509 01
Počet domů	236 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Úbislavice 53; 507 92 Úbislavice ; urad@ubislavice.cz
Starosta	Ivan Plachý
	Oficiální web: www.ubislavice.cz
	Úbislavice
Další údaje
Kód obce	573655
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úbislavice jsou obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, asi šest kilometrů severovýchodně od Jičína a pět kilometrů jihozápadně Nové Paky. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 328 metrů a ve všech jejích částech žije 474^[1] obyvatel. Úbislavice leží poblíž silnice I/16 ve směru k Jičínu v údolí potoka Ořeška. Vesnice se v říjnu 2005 stala součástí evropského geoparku Český ráj.

Historie

První písemná zmínka o Úbislavicích pochází z roku 1357, kdy horní část vsi patřila ke Kumburku, dolní část byla vladyckým statkem. Od roku 1389 náležela celá ves ke hradu Kumburk, který stojí čedičové homoli s nadmořskou výškou 642 metrů.

V roce 1596 vesnici prodala Kateřina z Donína jako součást dřevěnického panství Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy.^[4]

Části obce

Obec je tvořena šesti částmi – Úbislavice, Chloumek, Zboží, Stav, Štěpanice a Česká Proseč. Do katastru spadá i údolní nádrž Jahodnice s přilehlým rekreačním zařízením a rybníky Štěpanický a Mikuláš.

Doprava

Nejbližší železniční stanicí je nádraží v Nové Pace na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, odkud se do obce lze dostat s využitím pravidelné autobusové linky Nová Paka–Zboží nebo je možné využít autobusu ve směru Nová Paka – Jičín. Obcí prochází i několik značených cyklostezek a turistických tras.

Společnost

V obci funguje mnoho let tradiční hospůdka, která je poblíž kostela Narození Panny Marie. Nachází se zde i dětské hřiště s tenisovým kurtem a další plochou užívanou pro hasičské soutěže a např. fotbal. Dětské hřiště bylo nedávno obnoveno a vedle něj je přírodní studánka s pitnou vodou, která návštěvníkům hřiště v letním období zpříjemňuje pobyt. Po celé vesnici je velké množství polních cest a památek.

V obci je také obecní úřad, pošta a hřbitov, také místní potraviny či knihovna. Zejména v letním období může obyvatelstvo zavítat k rybníku Jahodnice či ke Štěpanickému a Mikulášskému rybníku. U obce se nachází také penzion. Na území obce je mnoho lesů a stromů a nachází se zde různé chalupy s podkrkonošskou kulturou. Návštěvníci mají také možnost navštívit zříceninu hradu Kumburk. Během cesty mohou pozorovat řadu soch a pomníků, zvoniček i staveb.

Sbor dobrovolných hasičů

Místní hasičárna

Hasičstvo z obce Úbislavice je složeno z několika sborů dobrovolných hasičů (SDH Úbislavice, SDH Zboží, SDH Stav, SDH Štěpanice – Česká Proseč). Sbory vlastní historické vybavení, ale také klasickou výbavu.

Kultura

V obci je každoročně mnoho slavností a aktivit. Patří sem např. hasičská cvičení a soutěže (např. noční útok, výročí hasičských sborů atd.). Dále sem patří např. slavnostní rozsvícení vánočního stromku, který je na návsi. K slavnostnímu rozsvícení patří i ohňostroj a projev starosty obce, dále také Mikuláš, čert a anděl pro děti, u rozsvíceného stromku zpívá dětský sbor obce.

V obci je také každoročně pořádána Traktoriáda. Na ni se sjíždí soutěžící z celého okresu. Dále se zde konají typické vesnické slavnost jako Kateřinská zábava, sokolský ples, hasičský ples, mikulášská zábava (besídka), maškarní apod. Mezi trvalou a každoroční slavnost v obci patří i tzv. prvomájový průvod s další slavností na úbislavickém hřišti. Průvod začíná každoročně na Stavě (část obce) a trvá až na úbislavické hřiště, kde se dále slaví. Dětský den je také většinou každoroční slavností, kdy jsou pro děti připraveny různé soutěže za pěkné odměny.

Pamětihodnosti

kostel Narození Panny Marie
Jiráňův mlýn
U kostelíčka – původně gotický kostelík svatého Petra a Pavla v místech bývalé vesnice Újezd
zřícenina hradu Kumburk
Machův mlýn
křížky
zvoničky
socha svatého Jana Nepomuckého na válcovitém podstavci
další sochy sv. Jana Nepomuckého
historické vybavení sboru dobrovolných hasičů
pomník padlých před kostelem Narození Panny Marie
krucifix
vodní mlýn
bývalý mlýn s dřevařskou pilou
pamětní deska Jana Gebauera

Obec je bohatá na lidovou architekturu: dřevěné chalupy podkrkonošského typu, roubené domky s bohatě vyřezávanými štíty. Nejzajímavějším je čp. 56 – roubený, patrový mlýn s pavlačí, který má vyřezávaný štít s kabřincem a šindelovou střechu. Mlýn je v historických pramenech připomínán už k roku 1405. Dále se zde nachází gotický kostel svatého Petra a Pavla z počátku 15. století. Dochováno je obvodové zdivo a křížová klenba presbytáře. Hlavní oltář pochází z roku 1663, pískovcová křtitelnice z roku 1659. Barokní kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1712–1720 na místě staršího dřevěného kostela se zvonicí, oltářní obraz Narození Panny Marie z druhé poloviny 17. století je připisován Karlu Škrétovi, křtitelnice je z roku 1664.

Osobnosti

Nejznámějším rodákem obce je filolog Jan Gebauer, profesor University Karlovy, který se zde narodil 8. října 1838. Napsal např. Historickou mluvnici jazyka českého, Slovník staročeský, Mluvnici nové spisovné češtiny. Jako Masarykův spolupracovník měl rozhodující podíl na prokázání nepravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Do svého rodného kraje, podhůří Krkonoš, se celý život vracel alespoň o prázdninách. Dále se zde narodila Věra Janoušková (1922–2010), česká sochařka, kolážistka, malířka a grafička.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. S. 204.

Externí odkazy

Galerie Úbislavice na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úbislavice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ubislavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Úbislavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[sedlacek-4] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. S. 204.

[1]

[2]

[3]

[4]