Obecní úřad

orgán správy obce

Obecní úřad (zkr. ) je úřední orgán obecní správy. Je jedním z orgánů obce, který je pověřen plněním úkolů obecní správy, poskytováním informací a administrativně a organizačně přispívá k činnosti ostatních orgánů obce.[1]

Obecní úřad Stará Lysá, okres Nymburk
Obecní úřad Dražůvky, okres Hodonín

Vzhledem k tomu, že v Česku mají města a městyse status obce, ve městech se obecní úřad nazývá městský úřad, ve statutárních městech magistrát a v městysích úřad městyse. V jednotlivých částech větších měst je obdobou OÚ úřad městské části (ÚMČ).

Činnost a povinnosti obecních úřadů v Česku

editovat

Obecní úřad vykonává úkoly samostatné působnosti obce, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Dále vykonává přenesenou působnost obce. Každý obecní úřad má ze zákona povinnost:

  • podávat informace žadatelům
  • plnit úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce
  • pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti
  • vykonávat státní správu s výjimkou výkonu těch věcí, které zasahují do pravomoci rady obce, zastupitelstva obce nebo obecních komisí
  • zřídit na veřejně dostupném místě úřední desku

Obecní úřad také spravuje obec.

Historie

editovat

Československým vládním nařízením č. 4/1945 Sb. se dnem vyhlášení 9. 5. 1945 dosavadní obecní a městské úřady staly úřady místních a městských národních výborů, které byly zrušeny po roce 1989.

Termín obecní úřad byl v Československu znovuzaveden zákonem č. 367/1990 Sb. s účinností od 24. listopadu 1990, kdy na obecní úřady přešly práva a závazky místních národních výborů obcí a městských národních výborů. Právní úprava zůstala po zániku Československa v platnosti i v České republice a Slovenské republice, v Česku pak tento termín převzal i nový zákon o obecním zřízení, 128/2000 Sb.

V Česku se pro obecní úřady používá zkratka OÚ. Na Slovensku by byla iniciálová zkratka termínu „obecný úrad“ zaměnitelná se zkratkou termínu „obvodný úrad“, a proto byla pro obecní úřady zavedena zkratka OcÚ, pro obecní zastupitelstva OcZ (zkratka Ob je vžitá pro obvodní instituce a OÚ byla zkratka okresních úřadů).[2]

Struktura obecních úřadů v Česku

editovat

Podle zákona tvoří obecní úřad starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.[3]

Obecní rada může zřídit odbory a oddělení pro jednotlivé druhy činnosti, které vedou zaměstnanci obecního úřadu. Toto je obvyklé zejména u větších obcí.

 
Úřad městské části Praha 4

Přenesení působnosti

editovat

V některých případech se může stát, že dvě sousedící obce mají jen jeden společný obecní úřad, který spravuje obě obce, a to buď celé nebo jen v některých bodech (např. svoz komunálního odpadu či bezpečnost). Tomuto stavu se říká přenesení působnosti. Finance ze státního rozpočtu obecní úřad s přenesenou působností obdrží podle míry působnosti.[4]

Reference

editovat
  1. Základní charakteristika obecního úřadu a funkce. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  2. Matej Považaj: Názvy nových orgánov miestnej štátnej správy a samosprávy a ich skratky, Kultúra slova 7/1991, časopis pre jazykovú kultúru a terminológiu, str. 228–231
  3. Zákon č. 126/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000, o obcích, § 109. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  4. §61-63 zákona č. 128/2000, o obcích

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Zákon č. 128/2000, o obcích ze dne 12. dubna 2000