Wikipedie

Grand Prix Velké Británie 1950

Grand Prix Velké Británie 1950 byla prvním závodem nově vzniklého šampionátu Formule 1 a zároveň pátým závodem vozů F1, po Richmond Trophy, kterou vyhrál Reg Parnell, Grand Prix Pau a Grand Prix San Rema, v obou zvítězil Juan Manuel Fangio a Grand Prix Paříže, kterou vyhrál Georges Grignard.

Spojené království Grand Prix Velké Británie 1950
1. závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum13. květen 1950
Oficiální názevIII RAC British Grand Prix
XI Grand Prix d'Europe
MístoSilverstone, Velká Británie
Délka trati4,649 km
Délka závodu70 kol, 325,43 km
Počasí
Pole position
PilotItálie Giuseppe FarinaAlfa Romeo
Čas1'50.8
Nejrychlejší kolo
PilotItálie Giuseppe FarinaAlfa Romeo
Čas1'50.6 (v 2. kole)
Stupně vítězů
PrvníItálie Giuseppe FarinaAlfa Romeo
DruhýItálie Luigi FagioliAlfa Romeo
TřetíSpojené království Reg ParnellAlfa Romeo

První Grand Prix se uskutečnila 13. května na okruhu Silverstone a byla vypsána také jako Grand Prix Evropy, na tribunách se sešla řada osobnosti v čele s celou královskou rodinou.

Pruběh závodu editovat

Účastníci editovat

Tovární tým Alfy Romeo přivezl na okruh v Silverstone čtyři vozy do kterých usedli Giuseppe Farina, Juan Manuel Fangio, Luigi Fagioli a domácí pilot Reg Parnell. Další italská značka Maserati přijela sice do Anglie bez tovární podpory, zato však v hojném zastoupení. Scuderia Ambrosiina připravila vozy Maserati pro dvojici David Murray a David Hampshire, l’Officina Alfieri Maserati poslala do boje osamoceného Louise Chirona z Monaka, Enrico Platé vsadil na dva piloty šlechtického původu, Prince Biru a Toula de Graffenrieda. V závodě se představil i Joe Fry na soukromém voze Maserati a Felice Bonetto pro kterého připravila vůz Maserati firma Scuderia Milano, Bonetto byl také jediným, který neprošel sítem kvalifikace. Smršť rudě zbarvených italských vozů, doplňovala šestice zelených vozů britské provenience, čtyři vozy ERA [1] Archivováno 8. 8. 2008 na Wayback Machine. a dvě Alty. Francouzští jezdci, tradičně v modrých barvách, nastoupili do první velké ceny s vozy Talbot. Tovární podporu automobilky Talbot dostali pouze dva piloti a to Yves Giraud-Cabantous a Eugène Martin. Louis Rosier i Philippe Étancelin nastoupili s privátní úpravou vozů. Startovní listinu doplnil i Belgičan Johnny Claes na dalším Talbotu.

Závod editovat

Prosluněný den, přivítal účastníky úvodního závodu prvního Mistrovství světa vozů Formule 1. Na starém letišti v Silverstone, se v sobotu 13. května sešlo 21 jezdců z 9 států. Kromě domácích pilotů se na startu představili i čtyři Francouzi, dva Italové, jeden Ir, Argentinec, Švýcar, Belgičan, Louis Chiron startující za Monako a Thajský princ Bira. Na závod, který se jel jako Velká cena Evropy, se přišlo podívat 200 000 diváku včetně krále Jiřího VI s chotí Alžbětou. Přišli povzbudit Rega Parnella na čtvrté Alfě Romeo.

Nejrychlejší v kvalifikaci byl Giuseppe Farina [2] Archivováno 7. 10. 2008 na Wayback Machine. a i jeho týmový kolegové předváděli, který vůz právě ve formuli 1 dominuje. A tak v první řadě stály všechny čtyři Alfy vedle sebe. Hned za Alfami stál soukromý vůz Maserati Thajského prince Biri společně s dvěma továrními Talboty. Ihned po startu [3] se vedení bleskurychle ujal Farina pronásledovaný Fagiolim a Fangiem. Závod se od samého začátku odehrával v režii jezdců Alfy Romeo a vedoucí trio se střídalo ve vedení a brzo se začalo vzdalovat zbytku světa. Smůla postihla ke konci závodu Fangia, prasklá olejová trubička vyřadila motor jeho Alfy ze hry. Poté už si Farina udržoval 2,5 sekundový odstup od Fagioliho až do cíle. Jen Parnell na další Alfě dokázal dojet do cíle s plným počtem kol jako tandem Farina Fagioli. Na bodovaných místech, ale se ztrátou dvou kol dojeli dva Francouzi Cabantous na továrním Talbotu a Rosier na soukromém voze stejné značky. Giuseppe Nino Farina se stal historicky první vítězem Grand Prix v rámci Mistrovství světa, zároveň se mu podařilo vybojovat si pole positions a zajet nejrychlejší kolo závodu a získal tak první Hat trick v historii formule 1. Nechybělo mnoho a mohl získat i takzvaný Chelem, což je vítězství, pole positions, nejrychlejší kolo a vedení po celou dobu závodu.

Z dalších pilotů stojí za zmínku výkon prince Biri, který byl důstojným konkurentem dominující Alfy až do doby svého odstoupení, z důvodu poškození palivové pumpy. Také Geoff Crossley [4] Archivováno 24. 7. 2008 na Wayback Machine. a David Murray se statečně drželi, ale i je nakonec vyřadila porucha rozvodů respektive motoru. Toulo de Graffenried musel nedobrovolně odstoupit ve 34 kole, když ho zradily rozvody zatímco Louis Chiron se musel smířit s rolí diváka o deset kol dříve.

Výsledky editovat

Závod editovat

  • 13. května 1950
  • Okruh Silverstone
  • 70 kol × 4,649 km = 325,43 km
  • 1. Grand Prix
  • 1. vítězství pro Giuseppe Farinu » (nový rekord »)
  • 1. vítězství pro Alfu Romeo » (nový rekord »)
  • 1. vítězství pro Itálii » (nový rekord »)
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 2 » (nový rekord »)
  • 1. vítězství z pole position » (nový rekord »)
  • 1. double pro Alfu Romeo » (nový rekord »)
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu


Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 2   Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 70 2:13'23.6   0 1 8+1 1'50.6
2 3   Luigi Fagioli Alfa Romeo 158 70 + 2.6   0 2 6
3 4   Reg Parnell Alfa Romeo 158 70 + 52.0   1 4 4
4 14   Yves Giraud-Cabantous Talbot T26C-DA 68 + 2 kola   2 6 3 1'53.4
5 15   Louis Rosier Talbot T26C 68 + 2 kola   4 9 2 1'55.4
6 12   Bob Gérard ERA B 67 + 3 kola   7 13
7 11   Cuth Harrison ERA B/C 67 + 3 kola   8 15
8 16   Philippe Étancelin Talbot T26C 65 + 5 kol   6 14 1'57.4 (4.)
9 6   David Hampshire Maserati 4CLT/48 64 + 6 kol   7 16
=10 10   Brian Shawe-Taylor
  Joe Fry * poleman 		Maserati 4CL 64
(45, 19) 		+ 6 kol   10 X
20
11 18   Johnny Claes Talbot T26C 64 + 6 kol   10 21 2'08.8 (5.)
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 1   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 62 Olejová trubička   2 3
Ret 23   Joe Kelly Alta GP 57 Řízení   13 19
Ret 21   Princ Bira Maserati 4CLT/48 49 Palivo   7 5
Ret 5   David Murray Maserati 4CLT/48 44 Motor   12 18
Ret 24   Geoff Crossley Alta GP 43 Převodovka   16 17
Ret 20   Toulo de Graffenried Maserati 4CLT/48 36 Motor   7 8
Ret 19   Louis Chiron Maserati 4CLT/48 24 Spojka   14 11
Ret 17   Eugène Martin Talbot T26C-DA 8 Tlak oleje   6 7
Ret 9   Peter Walker
  Tony Rolt 		ERA E 5
(2, 3) 		Převodovka   20 10
X
Ret 8   Leslie Johnson ERA E 2 Kompresor   21 12
Pozice Č Nestartoval Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
PO 3   Giambattista Guidotti Alfa Romeo 158
DNS 22   Felice Bonetto Maserati 4CLT/50
DNS 26   Raymond Mays ERA D
  • startovní čísla nebyla pevně stanovená
  • o vůz se dělilo i více jezdců
  • Brian Shawe-Taylor dokončil na voze, se kterým se kvalifikoval Joe Kelly
  • U vozu Petera Walkera byl dopsán i Tony Rolt jako střídající jezdec. Poté, co Walker zastavil v boxech, Tony ho vystřídal. Po odjetí jednoho kola však musel vůz odstavit pro poruchu převodovky.

Stupně vítězů editovat

Jezdci

  • 1. podium pro   Giuseppe Farinu » (nový rekord)
  • 1. podium pro   Luigi Fagioliho » (nový rekord)
  • 1. podium pro   Rega Parnella (jediné podium) (nový rekord)

Vozy

  • 3. podium pro Alfu Romeo » (nový rekord)

Státy

  • 2. podium pro   Itálii » (nový rekord)
  • 1. podium pro   Velkou Británii »

Bodové umístění editovat

Jezdci

  • 9 bodů pro   Giuseppe Farinu » (nový rekord)
  • 6 bodů pro   Luigi Fagioliho »
  • 4 bodů pro   Rega Parnella »
  • 3 bodů pro   Yvese Girauda-Cabantouse »
  • 2 bodů pro   Louise Rosiera »

Vozy

  • 19 bodů pro Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 5 bodů pro Talbot »

Státy

  • 15 bodů pro   Itálii » (nový rekord)
  • 5 bodů pro   Francii »
  • 4 bodů pro   Velkou Británii »

Nejrychlejší kolo editovat

  •   Giuseppe Farina 1'50"6 Alfa Romeo
  • 1. nejrychlejší kolo pro Giuseppe Farinu » (nový rekord »)
  • 1. nejrychlejší kolo pro Alfu Romeo » (nový rekord »)
  • 1. nejrychlejší kolo pro Itálii » (nový rekord »)
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 2 » (nový rekord »)

Vedení v závodě editovat

  • Giuseppe Farina » byl ve vedeni 63 kol (nový rekord »)
  • Luigi Fagioli » byl ve vedeni 6 kol
  • Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 1 kolo
  • Alfa Romeo » byla ve vedení 70 kol (nový rekord »)
  • Itálie » byla ve vedení 69 kol (nový rekord »)
  • Argentina » byla ve vedení 1 kolo
Kola km Jezdec %
1.–7. kolo 32,543 km Giuseppe Farina 10 %
8. kolo 4,649 km Luigi Fagioli 1,5 %
9. kolo 4,649 km Giuseppe Farina 1,5 %
10.–14. kolo 23,245 km Luigi Fagioli 8,3 %
15. kolo 4,649 km Juan Manuel Fangio 1,5 %
16.–70. kolo 251,046 km Giuseppe Farina 77,2 %
Farina


Fagioli

Farina

Postavení na startu editovat

  •   Giuseppe Farina 1'50.8 Alfa Romeo
  • 1. Pole position pro Giuseppe Farinu » (nový rekord »)
  • 1. Pole position pro Alfu Romeo » (nový rekord »)
  • 1. Pole position pro Itálii » (nový rekord »)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 2 » (nový rekord »)
  • 1x první řadu získali Giuseppe Farina », Luigi Fagioli », Juan Manuel Fangio » a Reg Parnell (nový rekord »)
  • 4x první řadu získala Alfa Romeo » (nový rekord »)
  • 2x první řadu získala Itálie » (nový rekord »)
  • 1x první řadu získala Argentina » a Velká Británie »



_______4_______
 
Reg Parnell
Alfa Romeo
1'52.2

_______3_______
 
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
1'51.2
_______2_______
 
Luigi Fagioli
Alfa Romeo
1'51.0 		_______1_______
 
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
1'50.8


_______7_______
 
Eugène Martin
Talbot-Lago
1'55.4
_______6_______
 
Yves Giraud-Cabantous
Talbot-Lago
1'53.4 		_______5_______
 
Princ Bira
Maserati
1'52.6



_______11_______
 
Louis Chiron
Maserati
1'56.6

_______10_______
 
Peter Walker
ERA
1'56.6
_______9_______
 
Louis Rosier
Talbot-Lago
1'56.0 		_______8_______
 
Toulo de Graffenried
Maserati
1'55.8


_______14_______
 
Philippe Étancelin
Talbot-Lago
1'57.8
_______13_______
 
Bob Gérard
ERA
1'57.4 		_______12_______
 
Leslie Johnson
ERA
1'57.4



_______18_______
 
David Murray
Maserati
2'05.6

_______17_______
 
Geoff Crossley
Alta
2'02.6
_______16_______
 
David Hampshire
Maserati
2'01.0 		_______15_______
 
Cuth Harrison
ERA
1'58.4


_______21_______
 
Johnny Claes
Talbot-Lago
2'08.2
_______20_______
 
Joe Fry
Maserati
2'07.0 		_______19_______
 
Joe Kelly
Alta
2'06.2

Startovní listina editovat

Č. Pilot Tým Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky
1   Juan Manuel Fangio SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8s Pirelli
2   Giuseppe Farina SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8s Pirelli
3   Luigi Fagioli SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8s Pirelli
3   Giambattista Guidotti SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8s Pirelli
4   Reg Parnell SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo L8s Pirelli
5   David Murray Scuderia Ambrosiana Maserati Maserati 4CLT-48 Maserati L4s D
6   David Hampshire Scuderia Ambrosiana Maserati Maserati 4CLT-48 Maserati L4s D
8   Leslie Johnson Taso Mathieson ERA ERA E ERA L6s D
9   Peter Walker Privato ERA ERA E ERA L6s D
9   Tony Rolt Privato ERA ERA E ERA L6s D
10   Joe Fry Privato Maserati Maserati 4CL Maserati L4s D
10   Brian Shawe-Taylor Privato Maserati Maserati 4CL Maserati L4s D
11   Cuth Harrison Privato ERA ERA B ERA L6s D
12   Bob Gérard Privato ERA ERA B/C ERA L6s D
14   Yves Giraud-Cabantous Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot-Lago Talbot-Lago T26C-DA Talbot L6 D
15   Louis Rosier Ecurie Rosier Talbot-Lago Talbot-Lago T26C Talbot L6 D
16   Philippe Étancelin Privato Talbot-Lago Talbot-Lago T26C Talbot L6 D
17   Eugène Martin Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot-Lago Talbot-Lago T26C-DA Talbot L6 D
18   Johnny Claes Ecurie Belge Talbot-Lago Talbot-Lago T26C Talbot L6 D
19   Louis Chiron Officine Alfieri Maserati Maserati Maserati 4CLT-48 Maserati L4s Pirelli
20   Toulo de Graffenried Enrico Platé Maserati Maserati 4CLT-48 Maserati L4s Pirelli
21   Princ Bira Enrico Platé Maserati Maserati 4CLT-48 Maserati L4s Pirelli
22   Felice Bonetto Scuderia Milano Maserati Maserati Milano 4CLT-50 Maserati L4s Pirelli
23   Joe Kelly Privato Alta Alta GP Alta L4s D
24   Geoff Crossley Privato Alta Alta GP Alta L4s D
26   Raymond Mays Privato ERA ERA D ERA L6s D

Zajímavosti editovat

  • Giuseppe Nino Farina si hned v první Grand Prix zajistil tripl, to je: zajel nejrychlejší kolo, zvítězil v závodě i v kvalifikaci.
  • Alfa Romeo jednoznačně dominovala závodu, všechny vozy se po celou dobu střídaly ve vedení.
  • Jedině vozy Alfa Romeo absolvovaly plný počet kol, ostatní dojely se ztrátou 2 kol.
  • Giuseppe Farina získal Hat trick »

Souhrn editovat

Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
               
Giuseppe Farina Giuseppe Farina Giuseppe Farina   Giuseppe Farina Luigi Fagioli Juan Manuel Fangio  
Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158   Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158  
1'50.8 2:13'23.6 1'50.6 63 kol 6 kol 1 kolo
151,051 km/h 146,378 km/h 151,324 km/h 292,887 km 27,894 km 4,649 km

Smutné zprávy editovat

  • dne 6. února 2008 zemřel poslední účastník této velké ceny. Tony Rolt byl posledním žijícím jezdcem, který sice nestál na startu Velké ceny, ale svezl se jedno kolo, a to se již započítává.

Stav MS editovat

  • GP – body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1   Giuseppe Farina 9 9 1 Alfa Romeo 19 19 1 Itálie  Itálie 15 15
2   Luigi Fagioli 6 6 2 Talbot 5 5 2 Francie  Francie 5 5
3   Reg Parnell 4 4 3   Velká Británie 4 4
4   Yves Giraud-Cabantous 3 3
5   Louis Rosier 2 2

Externí odkazy editovat

Předchozí GP:
Grand Prix du Salon 1949 		Mistrovství světa Formule 1
1950 		Následující GP:
Grand Prix Monaka 1950
Předchozí ročník:
Grand Prix Velké Británie 1949 		Grand Prix Velké Británie Následující ročník:
Grand Prix Velké Británie 1951
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grand_Prix_Velké_Británie_1950&oldid=23229953“