Zygmunt Klemensiewicz (politik)
Zygmunt Klemensiewicz (24. března 1874 Komańcza – 8. srpna 1948 Krakov[1]) byl rakouský a polský politik z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném Polsku poslanec Sejmu a člen senátu.
| Zygmunt Klemensiewicz | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Sejmu | |
| Ve funkci: 1919 – 1922 | |
| Člen Polského senátu | |
| Ve funkci: 1930 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub (PPSD) BBWR |
| Narození | 24. března 1874 Komańcza  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. srpna 1948 Krakov  Polsko |
| Místo pohřbení | Salvátorův hřbitov |
| Alma mater | Jagellonská univerzita Berlínská univerzita |
| Ocenění | Kříž nezávislosti Zlatý záslužný kříž |
| Commons | Zygmunt Klemensiewicz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVystudoval právo, přírodní vědy a medicínu na Jagellonské univerzitě v Krakově a medicínu na Berlínské univerzitě. V letech 1897–1900 byl asistentem na rentgenovém oddělení chirurgické kliniky v Krakově. Angažoval se v politice. Již jako student se zapojil do činnosti Polské sociálně demokratické strany v Haliči a založil její satelitní mládežnickou organizaci. Redigoval venkovský tiskový orgán Prawo ludu a publikoval v dalších tiskovinách.[1]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Halič 46. Byl členem poslanecké frakce Polský klub. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako redaktor.[3]
Za světové války se zapojil do Polských legií a po vzniku samostatného Polska byl majorem polské armády.[1]
V roce 1918 byl členem Polské likvidační komise. V letech 1919–1922 byl poslancem Sejmu. V roce 1918 opustil sociální demokracii a přidal se k nové formaci Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem (Nestranický blok pro spolupráci s vládou). V letech 1930–1935 byl členem Polského senátu. V období let 1920–1927 zasedal v obecní radě v Krakově. V letech 1934–1939 řídil v Krakově Ústav pro sociální pojištění. Za druhé světové války podporoval odboj a byl dvakrát zatčen gestapem. Po válce se ještě do roku 1946 vrátil k působení v čele Ústavu pro sociální pojištění.[1]
Fotogalerie
editovat-
Poslední zleva (u stromu): Zygmunt Klemensiewicz
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Klemensiewicz, Zygmunt (1874-1948), Politiker und Mediziner, s. 395. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=217&size=45
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zygmunt Klemensiewicz na Wikimedia Commons
