Zvukové projevy zvířat

seznam na projektech Wikimedia

Zvukové projevy zvířat, dorozumívání se a projevování se pomocí zvuku, patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Mohou značit pocity a nálady zvířat (strach, ohrožení, atd.), mohou být součástí pohlavních rituálů nebo habituálních návyků. Zvukovými projevy zvířat se zabývá etologie a bioakustika[1].

Výhody a nevýhody

editovat
Výhody zvukových signálů jako transportního kanálu komunikace
  • nevadí jim menší překážky
  • jsou účinné i v noci, v husté vegetaci apod.
  • směrově jsou dobře určitelné
  • podle projevu se dá rozeznat identita a motivace vysílajícího jedince
Nevýhody zvukových signálů
  • pomalejší šíření
  • dosah je omezený
  • mohou být rušeny prostředím (hukot větru, hluk)
  • vyšší frekvence neproniknou hustou vegetací

U bezobratlých se komunikace pomocí zvuku vyskytuje u členovců, pravděpodobně i u hlavonožců. U obratlovců je vyvinuta u většiny řádů.

Evoluce akustického dorozumívání

editovat

Vědecká studie, publikovaná začátkem roku 2020, dokládá, že zvukové dorozumívání u zvířat (či přesněji obratlovců ze skupiny čtvernožců) má velmi dávný původ a u většiny jednotlivých skupin vzniklo postupným vývojem asi před 100 až 200 miliony let (v průběhu druhohorní jury a křídy).[2]

Reference

editovat
  1. Ptáci – Aves. Redakce Karel Hudec. 2., přepracované a doplněné vyd. Díl I. Praha: Academia, 1994. 671 s. (Fauna ČR a SR; sv. 27). ISBN 80-200-0382-7. Kapitola Hlasové a zvukové projevy, s. 76. 
  2. Zhuo Chen & John J. Wiens (2020). The origins of acoustic communication in vertebrates. Nature Communications, 11, Article number: 369. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-14356-3