Wikipedie

Znečištění ovzduší v Česku

Znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém. Znečištěné ovzduší je příčinou mnoha úmrtí a nemocí, např. dýchacích cest, výskytu rakoviny a srdečních onemocnění.[1] Mezi největší zdroje nečistot patří tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, lokální vytápění uhlím nebo spalování odpadu.[2][3]

Jizerské hory – les zasažený kyselým deštěm

Úroveň znečištění ovzduší se zlepšuje, ale pouze pomalu.[4] Největší problémy způsobuje polétavý prach, benzo(a)pyren a troposférický ozon.

Oblasti

editovat

V ČR je několik oblasti a velkých aglomerací, které jsou často zasaženy znečištěním ovzduší.

Ostravsko

editovat
 
Dva z provozů Liberty Ostrava: ocelárna (vlevo) a energetika (vpravo)

Oblast Ostravy a okolí (50 km) je nejvíce znečištěnou oblastí nejen v ČR.[5][6] Pravidelně zde dochází k překračování limitu pro polétavý prach (PM10) a další znečišťující látky.

Největším producentem znečištění na Ostravsku byla společnost Liberty[7] (známější jako provoz Nová huť dřívějšího vlastníka ArcelorMittal), která produkuje velké množství pevných částic PM10 a benzopyrenu. Polsko si údajně při svém vstupu do Evropské unie vyjednalo měkčí limity pro znečištění.[8] Na znečištění se při smogových situacích v největší míře podílí podle Ministerstva životního prostředí pravděpodobně polská strana.[zdroj⁠?!] V Moravskoslezském kraji je osm hlavních průmyslových zdrojů znečištění, v Polsku za hranicemi ČR jich je dvaadvacet.[9][10] Tuto teorii ovšem vyvrací nejnovější vědecké studie.[11] Další zdroj podílející se na znečištění je doprava, která znovu rozvíří usazený polétavý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících.[zdroj?]

Ústecko

editovat
 
Elektrárny Prunéřov patřily mezi největší znečišťovatele ovzduší v 80. letech, ale i dnes

Zdrojem znečištění je povrchová těžba hnědého uhlí a jeho spalování v uhelných elektrárnách.[12] V kraji se nachází 4 činné velkolomy – Lom Bílina, Lom ČSA, Lom Nástup – Tušimice a Lom Vršany. Plocha lomů, kde se provádí těžba uhlí, je velká a z nezpevněných povrchů je odnášen prach. V kraji se nachází 5 uhelných elektráren – Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice a Komořany. Dalším znečišťovatelem jsou chemičky Unipetrol Litvínov, kde se provádí rafinace ropy, a Lovochemie Lovosice.

Praha

editovat

Hlavním zdrojem znečištění je zde především automobilová doprava.[13][14] V roce 2024 bylo v Praze 1,3 milionu aut, oproti předchozímu roku byl zaznamenán nárůst o 43 975 aut.[15] Znečištění ovzduší v Praze dlouhodobě překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.[16][17] Dle měření z roku 2024, které provedl spolek Senzor vzduchu byla jako nejvíce znečištěná ulice v Praze vyhodnocena ulice Plzeňská. Výskyt nanočástic dosahoval až k 60 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace přitom za přijatelné a bezpečné znečištění považuje přítomnost pouze 10 mikrogramů částic na metr krychlový. Data jsou alarmující, protože se jedná o vysoké překročení limitu.[18] Vedení města však zatím nepřikročilo k žádnému opatření, které by tuto situaci mohlo zlepšit.

Historický vývoj

editovat

V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku). Po roce 2000 došlo ke zvrácení trendu a koncentrace mnohých znečišťujících látek naopak vzrostly.[19]

V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina obyvatel země je vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu představuje problém také znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem. V dopravně zatížených oblastech jsou překračovány limity pro oxid dusičitý.[20]

Sledování kvality ovzduší

editovat

Kvalitu ovzduší monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který provozuje Státní síť imisního monitoringu. Výstrahy a tzv. Index kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje na svých stránkách[21]. Data o kvalitě ovzduší, předpověď počasí, srážek i výstrahy na nebezpečné jevy jsou dostupné také přes mobilní aplikaci.[22] Výroční zprávy o kvalitě ovzduší zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Zpráva je předkládána Vládě ČR a poté zveřejněna.[23]

Jednotlivé parametry znečištění

editovat

Benzo[a]pyren

editovat
 
Ostrava patří mezi nejznečištěnější oblasti ČR

Podle Státního zdravotního ústavu byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace benzo[a]pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[a]pyren v zevním ovzduší činí 1 ng·m−3 a byl překročen na 80 % měřicích stanic – v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a na Kladně. Pozaďová hodnota benzo[a]pyrenu byla 0,6 ng·m−3.[24]

Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng·m−3 benzo[a]pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng·m−3.[25]

Benzen

editovat

Znečištění ovzduší benzenem je monitorováno na 21 měřících stanicích. Platný limit činí 5 μg·m−3 v ročním průměru a v roce 2005 byl překročen na 3 stanicích v Ostravě a na jedné v Praze. Nejvyšší roční průměr v Ostravě činil 10,26 μg·m−3, v Praze 2 v Legerově ulici 5,3 μg·m−3. Asi 9,3 % obyvatel monitorovaných oblastí žije v prostředí, kde znečištění překračuje platný limit.[24]

 
Legerova ulice v Praze – extrémní znečištění je způsobeno provozem na severojižní magistrále

Přízemní ozón

editovat

V roce 2007 bylo přízemnímu ozonu vystaveno 85 % obyvatel. V roce 2006 to bylo o 6 % méně, v roce 2005 bylo fotochemickému smogu vystaveno 85 % lidí v ČR.[26]

Oxid siřičitý (SO2)

editovat

Oxid siřičitý byl hlavním problémem kvality ovzduší před rokem 1989, když byl zodpovědný za vznik kyselých dešťů, jež podílely na zničení lesů např. Jizerských a Krušných horách. Mezi lety 1990–2006 došlo k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalací odsiřovacích zařízení. V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů.[27]

Oxid uhelnatý (CO)

editovat

V roce 2005 tzv. pozaďová hladina oxidu uhelnatého v České republice nepřekročila 300 μg·m−3. V částech Prahy zatížených dopravou nepřekračovala celoroční průměrná koncentrace 700 μg·m−3.[28]

Oxid uhličitý (CO2)

editovat

Dlouhodobě má Česká republika velmi vysoké měrné emise oxidu uhličitého skleníkových plynů, patřící mezi nejvyšší mezi členskými státy Evropské unie. Agregované emise v Česku mezi lety 2005–2007 stoupaly, a to zejména v důsledku významného růstu emisí z dopravy, které v roce 2007 tvořily přes 13 % celkových emisí, zatímco v roce 1990 nedosahovaly ani 5 %. Nedaří se tak plnit cíl Státní politiky životního prostředí ČR ke snižování emisí skleníkových plynů.[29]

Pevné částice (PM10, PM2,5)

editovat
 
Vdechování prachových částic může způsobit onemocnění rakovinou plic

Znečištění prachovými částicemi v současností patří k hlavním problémům kvality ovzduší v České republice. Představují významné riziko pro lidské zdraví a pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice, vytápění domácností (lokální topeniště) a v dopravě. Ta kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší.[30]

V rámci projektu Clear Air For Europe provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst a z hlediska znečištění ovzduší prachem vyhodnotila jako nejhorší situaci v Praze.[31]

V ČR je určen limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi (polétavý prach). Limit je 50 µg/m3.[32] Překročení toto limitu je tolerováno max. 35 dní v roce. Na některých místech ČR, jako je Ostravsko, je limit překračován i přes 100 dní v roce.[33]

Toluen

editovat

Znečištění toluenem monitorované Státním zdravotním ústavem prokázalo v roce 2005 nejvyšší roční v Ústí nad Labem (13,3 μg·m−3) a v Praze 2 v Legerově ulici (10,87 μg·m−3). Na ostatních místech se znečištění pohybovalo mezi 0,66 až 7,37 μg·m−3.[34]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ České ovzduší má problém – topení uhlím a automobilovou dopravu Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine. (PDF 39 kB)
  2. ↑ Ovzduší v ČR znečišťuje topení uhlím a automobilová doprava. gnosis9.net [online]. [cit. 2013-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-25. 
  3. ↑ Znečištěné ovzduší nemá hranice Archivováno 12. 10. 2014 na Wayback Machine. – MŽP
  4. ↑ TŘEČEK, Čeněk. Ovzduší se v Česku zlepšuje jen pomalu. Podívejte se, co dýcháte u vás [online]. iDnes.cz, 2014-10-25 [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html
  6. ↑ http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oII44x1Evropa1.png
  7. ↑ Ostrava: dýchat čistý vzduch
  8. ↑ http://www.mzp.cz/cz/articles_110712_horizont
  9. ↑ http://www.mzp.cz/cz/articles_110405_pravo
  10. ↑ Letošní účet smogu: 15 dní se dalo dýchat, 35 nikoli.
  11. ↑ Studie stavu ovzduší na Ostravsku - 2015. www.cistenebe.cz [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-09. 
  12. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/ustecky-kraj-tizi-smog-vydrzi-mozna-i-pres-vikend/601289 Ústecký kraj tíží smog, vydrží možná i přes víkend
  13. ↑ KOUDELOVÁ, Tereza. Znečištění vzduchu v Praze překračuje na mnoha místech limity. Nízkoemisní zóny jsou ale zatím v nedohlednu [online]. ekonews.cz, 2023-05-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ HEJDUK, Adam. Prahu stále dusí zplodiny z automobilů, nejhůř je na tom Plzeňská ulice [online]. idnes.cz, 2023-03-23 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kvalita ovzduší v Praze je katastrofální. Pražané pomalu dusí sami sebe. medium.seznam.cz [online]. medium.seznam.cz, 2024-06-07 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. 
  16. ↑ HORVÁTH, Ivo. Měření kvality vzduchu v Praze dopadlo katastrofálně. Hodnoty nejsou bezpečné [online]. TV Nova, 2024-02-14 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ ŠNOBR, Martin. Stav pražského ovzduší překračuje limity. Enormní počet aut škodí zdraví obyvatel, tvrdí experti [online]. mestemnakole.cz, 2022-08-19 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kvalita ovzduší v Praze je katastrofální. Pražané pomalu dusí sami sebe. medium.seznam.cz [online]. medium.seznam.cz, 2024-06-07 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. 
  19. ↑ Vývoj kvality ovzduší za posledních 10 let. vitejtenazemi.cenia.cz [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  20. ↑ Hlavní problémy kvality ovzduší v České republice. vitejtenazemi.cenia.cz [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  21. ↑ Index kvality ovzduší ČHMÚ
  22. ↑ Archivovaná kopie. portal.chmi.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-31. 
  23. ↑ MŽP: Kvalita ovzduší
  24. ↑ a b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4
  25. ↑ Prokázáno: Lidé na Karvinsku dýchají jedy
  26. ↑ Pavel Baroch: Přízemní ozon zabíjí. Loni ohrožoval 85 procent Čechů, aktualne.cz, 16.10.2008
  27. ↑ Oxid siřičitý. vitejtenazemi.cenia.cz [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  28. ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země,2008 ISBN 80-86678-10-5
  29. ↑ Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2008
  30. ↑ Prašné částice. vitejtenazemi.cenia.cz [online]. [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-09. 
  31. ↑ Miroslav Šuta: Polétavý prach nám zkracuje život. Jak moc a proč?, Britské listy, 19. dubna 2006
  32. ↑ http://hluk.eps.cz/hluk/emise/poletavy-prach-%E2%80%93-neviditelna-hrozba/
  33. ↑ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/info/limity_CZ.html Imisní limity podle nařízení vlády 597/2006 Sb.
  34. ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4

Literatura

editovat
  • Symon, K., Bencko, V. a kol.: Znečištění ovzduší a zdraví, Avicenum Praha, 1988

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Video

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Znečištění_ovzduší_v_Česku&oldid=24523543“