Znělá glotální frikativa

Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɦ, číselné označení IPA je 147, ekvivalentním symbolem v SAMPA je h\.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA147
Znak IPAɦ
Znak SAMPAh\
Zvuková ukázka

Charakteristika

editovat
  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: hlasivková souhláska (glotála). Úžina se vytváří v hlasivkách.
  • Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je h.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

editovat

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem H, h.

Znělostní pár v češtině tvoří s neznělým velárním /ch/ [x], ačkoliv se každá hláska tvoří na jiném místě. Například tedy slovo vrh vyslovujeme [vr̩x].

V jiných jazycích

editovat

Hláska zaznamenávaná v cizích jazycích písmenem /h/ se na rozdíl od češtiny častěji vyslovuje jako neznělá [h].

Slovanské jazyky

editovat

Ve většině slovanských jazyků se [ɦ] nevyskytuje, místo něj zůstává původní [g]. Kromě češtiny je [ɦ] ještě ve slovenštině, kde se rovněž zapisuje písmenem H, h. Dále se vyskytuje v rusínštině, běloruštině a ukrajinštině, které používají cyrilici, v níž k zaznamenání této hlásky slouží písmeno Г, г (ve většině ostatních jazyků píšících cyrilicí značí toto písmeno hlásku [g]).