Zkouška tvrdosti podle Rockwella

Zkouška tvrdosti podle Rockwella patří mezi statické zkoušky tvrdosti materiálu. Způsob jejího provedení je popsán a ujednocen normou ČSN EN ISO 6508-1. Princip: zkušební těleso - indentor - vlivem přesně stanoveného zatížení vniká do zkoumaného materiálu, přičemž se z míry deformace povrchu tohoto materiálu (měří se hloubka vtisku zkušebního tělíska) určuje jeho tvrdost. Zatížení se provádí jako předběžné a celkové. Předběžné zatížení je z důvodu minimalizace vlivu pružnosti materiálu.

HRB: Proces měření: fáze 1 – předpětí F0, nastavení snímače ; fáze 2 – pracovní zatížení F0 + F1, při kterém dochází k trvalé deformaci; fáze 3 – odstranění pracovního zatížení F1, odečet tvrdosti ze stupnice snímače v jednotkách HRB

Značení a provedení jednotlivých druhů zkoušek podle Rockwella

• HRA - indentorem je diamantový kužel s vrcholovým úhlem 120 °, zkouška probíhá při zatěžování silou 588 N
• HRB - indentorem je kalená kulička o průměru cca 1,6 mm, zkouška probíhá při zatěžování silou 980 N
• HRC - indentorem je opět diamantový kužel, v tomto případě zkouška probíhá při zatěžování silou 1471 N
• HDR - Ocelové plechy a případně středně tvrzené oceli a perlitické temperované litiny
• HRE - Slitiny hliníku a hořčíku s dalšími kovy
• HRF - Žíhané měkké slitiny, tenké měkké plechy
• HRG - Fosfátové bronzy, slitiny mědi s berylliem, temperované litiny
• HRH - Velmi měkké kovy, plasty a jiné měkké materiály

HRA je nejméně invazivní metoda vhodná pro testování křehkých materiálů a tenkých vrstev, HRB se testují měkké a středně tvrdé materiály, HRC pak tvrdé materiály.

Menší zatížení používají stupnice Super Rockwell. Velikosti zatížení jsou 15 - 30 - 45kg. V závislosti na použitém vnikacím tělísku se označují jako N (diamantový kužel) resp.T (kulička 1,587mm). Označení stupnice Super Rockwell je tedy například HR15N kde 15 je velikost celkového zatížení.

Minimální požadavky na vzorek

Norma ISO 6508-1 definuje minimální požadavky na tloušťku vzorku/vrstvy a také na minimální vzdálenost mezi sousedními vtisky a mezi vtiskem a okrajem vzorku. Minimální tloušťka vzorku je 10 násobek trvalé hloubky vtisku u vnikajících těles s diamantovým kuželem a 15 násobek trvalé hloubky vtisku u vnikajících těles s kuličkou. Vzdálenost vtisků pak musí být 4 násobek průměru vtisku a vzdálenost vtisku od okraje zkoumaného vzorku musí být minimálně 2,5 násobek průměru vtisku.

Typy vnikajících těles

Pro měření metodou Rockwell se dle normy ČSN EN ISO 6508 používají dva druhy vnikajících těles.

• Diamantový kuželový hrot s kulovým zakončením (poloměr křivosti hrotu 0,2 mm a vnitřní úhel 120 stupňů)
• Vyleštěná kulička vyrobená z tvrdokovu o jednom ze 2 průměrů - 1,5875 mm nebo 3,175 mm

Další metody mechanického zkoušení kovů

• Metoda Brinellova
• Metoda Vickersova
• Metoda Knoopova
• Metoda Grodzinského
• Zkoušky tlakem
• Zkoušky tahem

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zkouška tvrdosti podle Rockwella na Wikimedia Commons
• Zkouška tvrdosti podle Rockwella – conVERTER
• Seminář 'Lokální Mechanické Vlastnosti'

Autoritní data	GND: 4178271-9 LCCN: sh85114783 NLI: 987007543783305171