Zelvenský rajón

Zelvenský rajón (bělorusky Зэльвенскі раён, rusky Зельвенский район, polsky Rejon zelwieński) je administrativní a územní jednotka na jihu Hrodenské oblasti Běloruska. Rozloha rajónu je 869,69 km². v roce 2015 měl rajón 16 053 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění 21,9 obyvatel na 1 km². Správním centrum je městečko Zelva.

Zelvenský rajón Зэльвенскі раён
Zelvenský rajón na mapě Hrodenské oblasti
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Zelva (Зэльва)
Status	rajón
Souřadnice	53°9′ s. š., 24°49′ v. d.
Rozloha	869,69 km²
Časové pásmo	UTC+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	16 053 (2015)
Hustota zalidnění	18,5 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 84,81 % %, a ruština — 13,16 %
Národnostní složení	Bělorusové — 70,69 %, Poláci — 23,6 %, Rusové — 4,28 %, ostatní — 1,43 %
Správa regionu
Stát	Bělorusko Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko
Podřízené celky	126 osad, 9 selsovětů
Vznik	15. leden 1940
Měna	Běloruský rubl (BYN)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Rajón se nachází se v jižní části Hrodenské oblasti. Na západě hraničí s Vaŭkavyským rajónem, na severu s Mastoŭským a Dzjatlaŭským rajónem, na východě Slonimským rajónem a na jihu s Pružanským rajónem v Brestské oblasti. Rajón je administrativně rozdělen na 125 obcí a 9 selsovětů: Halynkaŭský, Dabraselecký, Dzjarečynský, Zelvjenský, Karalinský, Kramjanický, Slavacický, Synkavický, Tulaŭský.

Území rajónu leží na Vaŭkavyské a Slonimské vysočině, které jsou od sebe odděleny údolím řekou Zelvjanka. Na severu se rozprostírá Němenská nížina. Reliéf je kopcovitý s množstvím planin. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 150 do 200 metrů nad mořem, nejvyšší bod měří 239 metrů (u obce Madzejki).

Na území se nacházejí zásoby rašeliny, štěrku, písku, cementu a hrnčířské hlíny.

Klima a půdy

Podnebí je mírně kontinentální. Průměrná teplota v lednu je -5,1 °C a v červeni 18 °C. Úhrn srážek činí 536 mm za rok. Vegetační období má 198 dní. Dominují jehličnaté lesy, smrčiny (smrkové lesy), březové a osikové lesy, vyskytují se ale i dubové nebo habrové porosty. Lesy pokrývají 16,1% území rajónu, 35% z nich bylo uměle zasazeno. Půdy jsou drnově podlozolové (64%), podzolově bažinaté (11,5%), rašelinově bažinaté (12,5%). V údolí řeky Zelvjanka se nacházejí louky.

Je jeho území se nacházejí rezervace republikového významu (biologická rezervace Mjaduchava) a místního významu (rezervace Starasjelski). Z přírodních památek zde najdeme bludné balvany. Povrchová rašeliniště Karevin lug (44,5 ha) a Višnjoŭka (143,2 ha) byly prohlášeny za přírodní památky místního významu.

Hydrografie

Územím rajónu protékají řeky Zelvjanka, Ščara se svým přítokem Lukonica a Bjaroza. Rajón na svém území Zelvenskou vodní nádrž (o rozloze 1 190 ha, maximální hloubkou 7,5 m a průměrnou hloubkou 2,6 m), která je největší vodní nádrží Hrodenské oblasti a celkově 18. největší v Bělorusku.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo rajónu číta (2009) na 19,9 tisíc osob, městské obyvatelstvo tvoří 38% (7 700 osob). Průměrná hustota obyvatelstva je 21,9 obyv./km² Centrem rajónu je městské sídlo Zelva. Pod správu Zelvenského rajónu spadá na 125 vesnic. Podle národnostního složení je obyvatelstvo je rozdělena takto: Bělorusové — 70,69 %, Poláci — 23,6 % a Rusové — 4,28 %.

Doprava

Teritoriem Zelvenského rajónu prochází železniční trať Hrodna — Baranavičy a několik silnic republikového významu:

• R41: Slonim — Masty — Skidzjel — hranice Litevské republiky (Parečča)
• R50: Masty — Zelva — Ružany
• R51: Astryna — Ščučyn — Vaŭkavysk
• R99: Baranavičy — Vaŭkavysk — Pahraničny — Hrodna (hraniční přechody Polské republiky (Bruzhi, Běrastavica)
• R142: Zelva — Dzjarečyn — Mjedzvinovičy

Hospodářství

Největším průmyslovým centrem rajónu je sídlo městského typu Zelva, v němž je soustředěno cca 2/3 je potravinářského, 1/5 lehkého průmyslu, zbytek doplňuje výroba stavebních materiálů. V obci Dzjarečyn, která se nachází v severní části rajónu, je v malé míře soustředěn potravinářský průmysl.

Na území rajónu jsou dvě centra určená k těžbě surovin. V obci Kašali (Кашалі), která leží na jihu, je získávána směs štěrku a písku, v severní části dobývá společnost „Podgruszanskoje“ písek určený ke stavebnictví. Na jižním okraji Zelvy je v současnsoti ve výstavbě elektrárna. Napříč rajónem od východu na západ je umístěn plynovod z města Slonim do Polska a Německa. V severní části rajónu se pěstuje cukrová řepa.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jiří (1617) v obci Kramjanica

• Zemědělská usedlost Muravských (konec 19. století), obec Aljaksandraŭščyna

• Palác a park rodiny Sapiehů, obec Dzjarečyn

• Pravoslavný kostel sv. Michaela, obec Vostrava

• Spaso-Preobraženský kostel z poloviny 19. století a kostel Nanebevzetí (počátek 20. století), obec Dzjarečyn

• Kostel svatého Jiří (1617) v obci Kramjanica

• Kostel svatého Michaela (1782) v obci Lukonica

• Kostel zvěstování panny Marie (1912), obec Mižeryčy

• Svatojiřský pravoslavný kostel (konec 18. — počátek 19. století), obec Slavacičy

• Mlýn z konce 19. století, obec Staraja Halynka

• Opevněný kostel z 15. — 16. století, v obci Synkavičy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Зэльвенскі раён na běloruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelvenský rajón na Wikimedia Commons

Autoritní data	LCCN: n2016058125 VIAF: 14145602340301360938

Portály: Bělorusko | Geografie