Zednická skoba
Zednická skoba (slangově šponhák), někdy též fasádní skoba, je skoba, která patří k základnímu nářadí zedníka, omítkáře, fasádníka a štukatéra.[1] Slouží k upevnění latí na zdi v poloze vodorovné nebo svislé a k omítání či spárování zdiva.[2][3]
,_der_Leipziger_Turm,_Maurerwerkzeug,_Bild_2_(cropped).jpg)
Princip a popis
editovatZednická skoba se skládá z ocelové tyčky (dříku, trnu) s kaleným a broušeným hrotem a raménka (praporku).[3] Dřík se volně posunuje otvorem v raménku. Když je však protilehlý konec raménka tlačen proti pohybu dříku zatloukaného do omítky či do zdi, raménko se na dříku vzpříčí. Samosvorně drží v dané poloze, tím pevněji, čím větší silou je přitlačováno na zdivo.[4]
Princip samosvornosti užívají i další nástroje sloužící k zafixování polohy posuvného tělesa, jako je truhlářská svěrka a Saladinův kroužek.[5]
Aplikace
editovatZednické skoby se používají zejména pro zachycení latí při tvorbě ostrých hran v omítce.[2][6]
Reference
editovat- ↑ Co budeme potřebovat při omítání? [online]. Chatar-chalupar.cz [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b PODLENA, Václav. Zednické práce. Praha: Parta, 2003. Dostupné online. ISBN 80-7320-018-X. Kapitola 10.3 Postup při provádění tradičních omítek - ručně, s. 53. Dostupné online po registraci.
- ↑ a b ŠTUMPA, Bohumil; ŠEFCŮ, Ondřej. 100 osvědčených stavebních detailů – zednictví. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3580-1.
- ↑ APETAUR, Milan. Mechanika tuhých těles. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně Dostupné online. ISBN 80-7044-506-8. Kapitola Příčení těles vedených posuvnými kinematickými dvojicemi, s. 64.
- ↑ STEJSKAL, Vladimír. Mechanika I.. Praha: ČVUT, 1998. Dostupné online. ISBN 80-01-01888-1. Kapitola Obr. 9.12, s. 107. Dostupné online po registraci.
- ↑ STEHNO, Jiří. ZEDNÍK 3. ROČNÍK, elektronická učebnice pro střední školy, obor vzdělání 36-67-H/01 Zedník. 1. vyd. [s.l.]: TEMEX, spol. s r. o. a Střední škola stavebních řemesel Brno-Bosonohy, 2015. Dostupné online.