Zdeněk Otava

český hudební pedagog, operní pěvec a vysokoškolský pedagog

Zdeněk Otava (11. března 1902, Vítějeves4. prosince 1980, Praha) byl český operní pěvec (baryton), profesor sólového zpěvu na Akademii múzických umění. Jeho manželkou byla zpěvačka Marie Zajíčková.

Prof. Zdeněk Otava
Zdeněk Otava
Zdeněk Otava
Základní informace
Narození11. března 1902
Vítějeves
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. prosince 1980 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníoperní pěvec, pedagog a hudební pedagog
Nástrojehlas
Hlasový oborbaryton
Oceněnízasloužilý umělec (1953)
národní umělec (1958)
Manžel(ka)Marie Zajíčková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Zdeňka Otavy (matrika N 1881-1908 farnost Bělá nad Svitavu (SOA Zámrsk))
Hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze

Biografie

editovat

Pocházel z učitelské rodiny, kde získal základy hudební výchovy. Od roku 1911 studoval v Brně na nižším gymnáziu. V době studií byl členem scholyaugustiniánském klášteře pod vedením Leoše Janáčka a M. Koblížka [1]. V letech 19161920 studoval na učitelském ústavu v Poličce. V období 19201921 učil na obecné škole v Husinci, další dva roky v Jincích–Čeňkově. Zpěv studoval u J. Masopusta a hru na klavír a housle soukromě u Bohuslava Martinů. Učiteli zpěvu mu byli C. Emerich, Bohumil Benoni, později E. Piccoli v Miláně a R. Stracciari v Římě.

V sezóně 1925/1926 byl sólistou opery Slovenského národního divadlaBratislavě. V letech 19261929 získal angažmá ve Státním divadle v Brně. Členem souboru opery pražského Národního divadla byl od května 1929 do prosince 1972, kdy odešel do důchodu.

Mezitím v letech 19411953 učil zpěv na pražské konzervatoři. Od roku 1952 byl externím pedagogem na Hudební akademii múzických umění, od roku 1956 až do roku 1973 zde byl řádným pedagogem, přičemž v roce 1959 zde byl jmenován profesorem [2]. Spolupracoval rovněž s Československým rozhlasem a nahrál řadu gramofonových snímků.

Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově.

Ocenění

editovat

Reference

editovat
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 350
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 351

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat