Wikipedie

Zdeněk Elger z Elgenfeldu

český strojař
(přesměrováno z Zdeněk Elger)

Zdeněk Elger z Elgenfeldu, křtěný Zdenko Jan (30. října 1871 Nové Strašecí[1] – 15. prosince 1940 Brno), byl český strojař, konstruktér, vysokoškolský profesor, odborný publicista a soudní znalec.

Zdeněk Elger z Elgenfeldu
Zdeněk Elger z Elgenfeldu jako rektor české techniky v Brně
Zdeněk Elger z Elgenfeldu jako rektor české techniky v Brně
Narození30. října 1871
Nové Strašecí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. prosince 1940 (ve věku 69 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníměstský hřbitov Lázně Bohdaneč
Povolánípedagog a soudní znalec
OceněníŘád železné koruny, III. třídy
DětiMilena Šimková-Elgrová (dcera)
Jiří Maria Elger (syn)
Dagmar Kohoutová-Elgrová (dcera)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní bronzová deska Zdeňka Elgera z Elgenfeldu na jeho domě v Pellicově ulici v Brně

Život

editovat

Narodil se v Novém Strašecí do rodiny oficiála při c.k. berním úřadě Jana Elgera s Elgenfeldu (rodina byla nobilitována v roce 1808[2]) a jeho ženě Antonii roz. Follmanové.[1] Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, ale v dalším studiu pokračoval již v Hradci Králové, kde studoval vyšší reálku.

Za dalším vzděláním odešel v roce 1889 do Prahy[3], kde studoval odbor strojního inženýrství na české vysoké škole technické. Zde složil v roce 1893 státní zkoušku, byl promován inženýrem a bezprostředně nastoupil do prvního zaměstnání ve strojírně "Märky, Bromovský & Schultz" v Hradci Králové jako konstruktér v oboru parních strojů pro cukrovarnický průmysl a vodárenství. V září roku 1897 s v Novém Bydžově oženil s dcerou místního lékaře Johannou Hánělovou,[4] s níž měl tři děti.

V roce 1899 odešel Elger do Adamova, kde se záhy stal šéfinženýrem a nedlouho poté i ředitelem tamních strojíren. Jeho působení v adamovských strojírnách však nemělo dlouhého trvání, od roku 1901 začal působit jako řádný profesor nauky o strojích na brněnské technice, kde setrval až do roku 1937. Zprvu vyučoval obecnou a teoretickou nauku o strojích a ve dvacátých letech vedl cvičení z paliv a olejů. Elger byl v letech 1902/03, 1914/15, 1922/23 a 1931/32 zvolen děkanem odboru strojního inženýrství a ve studijním roce 1905/1906 zastával také funkci rektora školy. Rovněž působil jako stálý soudní znalec, mimořádný člen Patentního úřadu v Praze, rada Patentního soudu a autor mnoha odborných publikací.[5]

V roce 1936 nastoupil zdravotní dovolenou a roku 1937 odešel do důchodu. V prosinci roku 1940 Elger zemřel a následně byl pohřben v Lázních Bohdaneč.

Zdeněk Elger z Elgenfeldu vlastnil secesní dům v brněnské Pellicově ulici číslo 8, na němž je umístěna bronzová pamětní deska.[6]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Zdeňka Elgera z Elgenfeldu farnost Nové Strašecí
  2. ↑ ČERNÝ, Jan. Strašečtí rychtáři, purkmistři, starostové a předsedové (pokračování). Novostrašecký měsíčník. Duben 2014, s. 24–25. Dostupné online. 
  3. ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Elger von Elgenfeld Zdenek (1871)
  4. ↑ SOA Zámrsk, Matrika oddaných v Novém Bydžově, sign.115-6726, ukn.6887, str.502. Dostupné online
  5. ↑ Moravská zemská knihovna, Ing. Zdeněk Elger, Měření na strojích tepelných 1. díl, 1920
  6. ↑ Národní památkový úřad, památkový katalog, dům Zdeňka Elgera z Elgenfeldu

Literatura

editovat
  • 1998 Chmel, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. Díl 1. A-K. Brno: ANTE, 1998, str. 47. ISBN 80-902404-3-7
  • 1999 Tomeš, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl. Praha: Paseka, 1999, str. 289
  • 2012 Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 15. sešit Dvořák-Enz. Praha: Libri, 2012, str. 571. ISBN 978-80-7277-504-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Elger_z_Elgenfeldu&oldid=23916992“