Zdeněk Ceplecha
Zdeněk Ceplecha (27. ledna 1929 Praha – 4. prosince 2009) byl český astronom. Věnoval se sledování meteorů. Jako první na světě vypočítal dráhu pozorovaného bolidu, na základě čehož byly později úlomky meteoritu skutečně nalezeny. Svou prací přispěl k tomu, že v tomto oboru je česká věda na špičce světového výzkumu.[1]
| RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 27. ledna 1929 Praha  Československo |
| Úmrtí | 4. prosince 2009 (ve věku 80 let) |
| Povolání | astronom |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Ocenění | Nušlova cena (2004) medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} II. stupeň (2009) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vědecká činnost
editovatZdeněk Ceplecha se během svých studií na reálném gymnáziu v Praze-Michli začal již v 11 letech zajímat o geologii a anorganickou chemii; o dva roky později pak i o astronomii.[2] V 15 letech byl přijat za člena tehdejší České astronomické společnosti a postupně začal vynikat jako amatérský astronom při pozorování Slunce a meteorů.[3] Zabýval se především matematickými výpočty jejich dráhy.
Promoval v roce 1952 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale ještě před promocí nastoupil v roce 1951 do svého prvního a jediného zaměstnaní – Astronomického ústavu Akademie věd na Ondřejově. Zde začal pod vedením dvou významných astronomů – Vladimíra Gutha (1905–1980) a Františka Linka (1906–1984) – vytvářet národní síť pro sledování bolidů.[4]
Meteorit Příbram
editovatNejvětšího úspěchu dosáhl Zdeněk Ceplecha již v začátcích své vědecké činnosti, kdy se mu 7. dubna 1959 na základě snímků z 2 bolidových kamer podařilo spočítat dráhu velmi jasného bolidu později nazvaného Příbram.[5] Odhadl také místo jeho dopadu a podle jeho údajů se podařilo najít 4 úlomky tohoto meteoritu.[6] Šlo o první případ na světě, kdy byl nalezen meteorit na základě pozorování a výpočtu jeho dráhy. Zároveň Zdeněk Ceplecha spočítal i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě. Takto se podařilo poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek.[4]
Tento obrovský úspěch podnítil další rozšiřování národní bolidové sítě, která se postupně rozrostla na 10 bolidových kamer. Přidávaly se i další okolní státy a vznikla tak evropská bolidová síť.[3] Zároveň se tím Zdeněk Ceplecha stal velmi významnou osobností mezinárodního astronomického dění.
Další výzkum meteoritů
editovatZdeněk Ceplecha postupně své pracoviště – oddělení meziplanetární hmoty – vyzvedl na současnou světovou úroveň.[4] V roce 1956 zde obhájil disertaci (získal titul CSc) a o 11 let později dosáhl hodnosti doktora věd (DrSc). Jeho soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit naše znalosti o průletu meteoroidů zemskou atmosférou, o mechanismu jejich rozpadu aj. Ze svých dlouholetých pozorování odhadl dr. Ceplecha zatím nejlepší údaj o celkovém přírůstku hmotnosti Země vlivem meteorů – 150 000 tun za rok.
I po formálním odchodu do důchodu byl Zdeněk Ceplecha vědecky činný. V posledních letech např. v roce 2005 uveřejnil vědeckou práci, kde vysvětluje tzv. hmotnostní paradox meteoroidů.[7] Byla to jeho 177. vědecká práce, čímž se řadí k našim předním astronomům.[8]
Pedagogická činnost
editovatZdeněk Ceplecha vychoval mnoho českých astronomů. Jeden z nich – Pavel Spurný – pokračuje v jeho činnosti jako vedoucí oddělení mezihvězdné hmoty v Astronomickém ústavu; další – Jiří Borovička – je předsedou Rady tohoto ústavu.
Ocenění
editovatZdeněk Ceplecha získal mnoho českých i mezinárodních ocenění. Z nich je velmi významná např. cena George P. Merrilla od Americké národní akademie (rok 1984) nebo Zlatá medaile ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách (1989).[8]. Ke sklonku svého života obdržel od Akademie věd ČR nejvyšší vyznamenání De scientia et humanitate optime meritis a dne 28. října 2009 od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy II. stupně.[9][10] Tato vyznamenání si vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již nemohl osobně převzít.[2]
Je také čestným členem České astronomické společnosti.[11] V roce 2004 od ní obdržel významné ocenění – Nušlovu cenu.[12]
Po Zdeňku Ceplechovi je pojmenována planetka (2198) Ceplecha [13], objevená v roce 1975 na Harvard Observatory.
Členství v organizacích
editovatOcenění se Zdeňkovi Ceplechovi dostalo i na mezinárodním poli, kdy se v roce 1964 stal místopředsedou 22. komise pro meteory. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 1967 byl pak zvolen předsedou této komise.[6] Byl také zakládajícím členem Učené společnosti České republiky.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ GRYGAR, Jiří. Milenium [online]. Česká televize, ČT24, 2009-01-13 [cit. 2008-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel významný český astronom Zdeněk Ceplecha [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Tisková zpráva ze dne 4. prosince 2006. Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 Zdeňkovi Ceplechovi [online]. Astronomický ústav AV ČR [cit. 2008-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-10.
- ↑ a b c GRYGAR, Jiří. Zdeněk Ceplecha oslavil 80. narozeniny [online]. Česká astronomická společnost, 2009-01-27 [cit. 2009-01-27]. Dostupné online.
- ↑ CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.
- ↑ a b SUCHAN, Pavel. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 64 ze 17. 9. 2004. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Astronomický ústav AV ČR [cit. 2008-02-24]. Dostupné online.
- ↑ OLIVOVÁ, Jana. Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2008-02-24]. Začátek ve stopáži: 20:30. Dostupné online.
- ↑ a b c Stručný životopis RNDr. Zdeňka Ceplechy, DrSc. [online]. Učená společnost České republiky [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ŘÍHOVÁ, Barbora; KRATOCHVÍL, Luboš. Klaus udělil vyznamenání. Ocenil hrdiny z války, Gotta i žokeje Váňu [online]. iDnes, 2009-10-28 [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vyznamenaných [online]. Pražský hrad, 2009 [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Čestní členové ČAS [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.
- ↑ SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Česká astronomická společnost, 2004-09-17 [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Osobnosti Česko–Ottův slovník, Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, str. 90, ISBN 978-80-7360-796-8
Literatura
editovat- CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In: HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998: Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155–164.
- KOLEKTIV. Osobnosti Česko–Ottův slovník, Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, str. 90, ISBN 978-80-7360-796-8
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Fotografie Zdeňka Ceplechy
- BARTOŠ, Petr. Ceplecha Zdeněk [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017 [cit. 2018-12-27]. (Astronomové v Čechách). Dostupné online.
