Zdeněk Švestka
Zdeněk Švestka (30. září 1925, Praha – 2. března 2013, Bunschoten, Nizozemsko) byl český astronom, který se zabýval výzkumem Slunce a slunečních protuberancí.
| Prof. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. září 1925 Praha |
| Úmrtí | 2. března 2013 (ve věku 87 let) Bunschoten |
| Bydliště | Nizozemsko |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | astronom |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Cambridgi |
| Ocenění | Nušlova cena (2002) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a působení
editovatZa německé okupace byl totálně nasazen, maturoval až roku 1945 a studoval pak astronomii a teoretickou fyziku na Univerzitě Karlově v Praze. Roku 1949 promoval, ale již předtím pracoval na Ondřejovské hvězdárně. Se skupinou otevřel nový obor výzkumu – sluneční fyziku – a roku 1956 se stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. Jejich vícekanálový sluneční spektrograf poskytoval časově rozvinutá spektra slunečních erupcí, která Švestka fyzikálně interpretoval. Komplexním výzkumem Slunce v optickém a rádiovém oboru spektra se tým zapojil do Mezinárodního geofyzikálního roku 1957/58 a roku 1961 byl vyznamenán Státní cenou.
Roku 1964 byl Zdeněk Švestka zvolen prezidentem komise pro výzkum Slunce Mezinárodní astronomické unie (IAU) a v roce 1967 společně s nizozemským astronomem Cornelisem de Jagerem založil časopis Solar Physics, jehož byl pak výkonným redaktorem až do roku 2005. Obhájil titul DrSc. a habilitoval se na UK, ale po invazi vojsk odjel roku 1969 se ženou do Nizozemska. Pracoval v Centru pro kosmický výzkum a technologie ESTEC (ESA) v Nordwijku, na Freiburské univerzitě a ve firmě American Science and Engineering v Cambridge (USA). Zde se podílel na vývoji rentgenového teleskopu pro výzkum Slunce pro kosmickou stanici Skylab. Roku 1977 se vrátil do Utrechtu, kde pracoval v oddělení pro kosmický výzkum Slunce, a i když roku 1990 odešel do důchodu, do roku 2005 ještě působil na Kalifornské univerzitě v San Diegu.[1]
Dílo a ocenění
editovatProfesor Švestka publikoval 350 prací, s téměř 3200 citacemi a Hirschovým indexem 30 patří mezi nejúspěšnější české astronomy.
- 1968: Cena Guggenheimových za astronautiku
- 1995: Zlatá medaile AV ČR,
- 1995: čestný člen Učené společnosti ČR[2]
- 2008: planetka, kterou na hvězdárně Kleť objevili 30. března 1998 Miloš Tichý a Zdeněk Moravec nese označení (17805) Švestka[3][4]
- 2002: Nušlova cena České astronomické společnosti
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Zemřel Zdeněk Švestka – Česká astronomická společnost, 2013
- ↑ Švestka Zdeněk | Zesnulí členové | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ Van Driel-Gesztelyi, Lidia. "Zdeněk Švestka 1925 - 2013." Archivováno 16. 3. 2017 na Wayback Machine. SolarNews. SolarNews, 15 Mar. 2013. Web. 17 Dec. 2013.
Literatura
editovat- Co víme o hvězdách? Praha: Osvěta 1951
- Slunce a jeho vlivy na zemi (s F. Linkem). Praha: NČSAV 1953
- Hvězdné atmosféry. Praha: ČSAV 1955
- Mezihvězdná hmota (s V. Vanýskem). Praha: ČSAV 1956
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Švestka
- J. Grygar, Nekrolog na stránkách ČAS
