Zasedací pořádek ve školní třídě

Zasedací pořádek ve školní třídě určuje jednotlivým žákům místo v určité části třídy, na kterém pravidelně tráví vyučovací hodiny.

Uspořádání třídy

editovat

Podle Jarmily Bradové je zóna předních a středních lavic ve tvaru obráceného T typická pro výraznější komunikační aktivitu mezi učitelem a žáky, takže žáci, kteří tu sedí, se jeví jako komunikačně angažovanější než jejich spolužáci z okrajových a zadních lavic. Žákům sedícím v T-zóně je zároveň věnována intenzivnější komunikační pozornost ze strany učitele ve formě otázek a iniciačních replik.[1]

Zóna dominantní aktivity

editovat

Zóna dominantní aktivity označuje prostředí třídy, ve kterém se slučují žáci, kteří mají o vyučování zájem a mají odhodlání pracovat v hodinách, vynikat v nich a dosahovat co nejlepších studijních výsledků.[1]

Periferní část třídy

editovat

Periferní část třídy je prostor, kde se shromažďují naopak žáci s negativními postoji ke škole a se sklony k digresivním projevům. Snaží se sedět ideálně co nejdál od učitele, což má za následek větší možnosti rozptýlení a úniku žáka před učitelovou pozorností, což vede k horším studijním prospěchům těchto žáků a k tomu, že nevěnují probírané látce v hodině dostatek pozornosti a participace.[1]

Reference

editovat
  1. a b c BRADOVÁ, Jarmila. Keď zasadací poriadok funguje alebo učiteľsko-žiacke preferencie pri obsadzovaní priestoru školskej triedy. Studia paedagogica: časopis Ústavu pedagogických věd FF MU Brno. Brno: Masarykova univerzita, 2012, čís. 17 (2), s. 71–92. ISSN 1803-7437. 

Literatura

editovat
  • ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 323 s. ISBN 978-80-247-2742-4. Kapitola 2, s. 13.