Jižní Kavkaz

území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu
(přesměrováno z Zakavkazsko)

Jižní Kavkaz nebo Zakavkazsko je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde tři nezávislé státy Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie a dva mezinárodně neuznávané státy Abcházie a Jižní Osetie.

Zakavkazsko
Geografie

Poloha Zakavkazska
Poloha Zakavkazska

Hlavní městoSuchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali
Rozloha186 043 [p 1] km² (87. na světě)
z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bodElbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo+3 , +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel17 011 641 (60. na světě, )
Hustota zalidnění108,8 ob. / km² (99. na světě)
Jazykarménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština, osetština, abcházština
Národnostní
složení
Arméni, Gruzíni, Azerové, Rusové
Náboženstvíkřesťanství, islám
Státní útvar
Měnarubl, lari, manat, dram ()

Dějiny

editovat

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali a propleskávali, válčily (Arménie vs. Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

  • Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
  • Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
  • Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. V roce 2008 byla válka mezi Jižní Osetií a Gruzií. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Republikou Arcach v Náhorním Karabachu obývaném Armény. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie, Náhorní Karabach – roku 2016 přejmenován na Republiku Arcach).

Ekonomika

editovat

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast, v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii, kde jsou subtropické podmínky, se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu, kde převládá suché subtropické počasí, se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin, nejvíce Ázerbájdžán, u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy, v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje, ale velmi důležitá je zde těžba mědi nebo hořčíku.

země obyvatel[1]
(mil.)
rozloha
(km²)
HDP (nominální) na hlavu, 2011[2]

USD 

HDP
v PPP od 2009
HDI
v 2011
zaměstnanost

v zemědělví
v %

! zaměstnanost

v Průmyslu
v %

! zaměstnanost

ve službách
v %

Abcházie  Abcházie 0,24 8 665 3 160[3] - - - - - -
Arménie  Arménie 3,2 29 743 3 300 - 5 789 0.729 39 40,8 44,2
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán 9,1 75 142[p 2] 7 300 - 10 067 0.734 38,3 12,1 49,6
Gruzie  Gruzie 4,3 57 135[p 3] 3 000 - 5 465 0.745 52,2 6,5 41,3
Jižní Osetie  Jižní Osetie 0,07 3 900 - - - - - - -
  Arcach 0,14 11 458 - - - - - - -
  Zakavkazsko celkem 17,01 186 043[p 1] 5101 7968 -

Přírodní poměry

editovat

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Zatímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm, tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast, třeba žádné území v Arménii (s výjimkou malých údolí) neleží níž než 1000 m nad mořem. Zatímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí, o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

Hranice Evropy

editovat
 
Různé hranice Evropy.

V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Existují ale i jiné výklady. Stejně jako v Česku se vyučují hranice mezi Evropou a Asií i ve zbytku kontinentální Evropy, v USA nebo v Británii se upřednostňuje verze, v níž jsou hranice Evropy umístěny na hlavním hřebeni Kavkazu. V tom případě Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle některých kartografů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, takže Zakavkazsko se nachází buďto celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii nebo také celé v Asii.

Kromě fyzikálních a geografických kritérií jsou země Zakavkazska často označovány jako evropské na základě politické a kulturní blízkosti moderní Evropy[4][5].

Poznámky

editovat
  1. a b rozloha zakavkazska (186 043 km²) je součtem rozlohy Gruzie (69 700 km²), Arménie (29 743 km²) a Ázerbájdžánu (86 600 km²).
  2. Rozloha Ázerbájdžánu s Náhorním Karabachem (11 458 km²) by byla 86 600 km²
  3. Rozloha Gruzie s Abcházií (8 665 km²) a Jižní Osetií (3 900 km²) by byla 69 700 km²

Reference

editovat
  1. http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/
  2. http://www.worldbank.org/
  3. Archivovaná kopie. rustrademission.ru [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-28. 
  4. Europe Map / Map of Europe - Facts, Geography, History of Europe - Worldatlas.com. WorldAtlas [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat