Zahradnictví Ďáblice

zahradnictví v Praze

Zahradnictví Ďáblice je zahradnictví v Praze 8 v katastrálním území Střížkov. Leží severně od tramvajové smyčky Sídliště Ďáblice a na své západní straně sousedí s Ďáblickým hřbitovem. Až do roku 1960 patřilo zahradnictví spolu se hřbitovem do katastru obce Ďáblice. Jeho správcem jsou Lesy hlavního města Prahy a jako okrasná školka zajišťuje materiál mimo jiné i pro stromořadí, biokoridory a další zelené plochy v Praze.[1]

Zahradnictví Ďáblice
zahradnictví
zahradnictví
LokalitaK Zahradnictví 582, Praha 8 - Střížkov, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška290 m n. m.
Rozloha17 ha
Založeno1924
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Zásobní zahrada pro pražské parky vznikla v roce 1924 v zadní části Ďáblického hřbitova.[1] Od roku 1935 byla v péči Sadového odboru stavebního úřadu hlavního města Prahy, který se staral o 380 ha veřejné zeleně a o které pečovalo přibližně 380 pracovníků. V té době se rozšířila o další plochy za hřbitovem do současné rozlohy 17 ha (z toho 6 ha je plocha produkční).[1] Od roku 1976 je zde pro veřejnost otevřena prodejna.[2]

Josef Vik

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Josef Vik.

Od 20. let 20. století v zahradnictví pracoval šlechtitel Josef Vik. Za jeho působení se zde podařilo vyšlechtit několik nových rostlin. Například v roce 1964 byl do Listiny povolených odrůd zapsán Vikem vyšlechtěný trnovník pražský (Robinia x pragense); jedná se o strom vzpřímeného růstu s bílými květy s růžovým nádechem. Vyšlechtil také kalinu pražskou (Viburnum x pragense), která je křížencem Viburnum rhytidophyllum x Viburnum utile. Tato stálezelená rostlina se v roce 2000 stala evropskou rostlinou měsíce února. V dalších letech byly v ďáblické školce vyšlechtěny například smrky Picea omorika „Alexandra“ a Picea abies „Praha“ či Thuja occidentalis „Spiralis Compacta“.[1]

Kbelská školka

editovat

V roce 1940 byly k ďáblické školce připojeny kbelské pozemky při bývalém zahradnictví. O ně se Praha po roce 1992 soudila s Pozemkovým soudem a jejich provoz byl asi na 8 let zastaven.[1] Poté okrasná školka fungovala až do konce roku 2015; prodejna ukončila svůj provoz k 1. lednu 2016.[1] V areálu vybudovaly Lesy hlavního města Prahy zázemí pro ekologickou výchovu a vzdělávání pro školy a školská zařízení – ekocentrum Prales.[1]

Podrobná historie (v bodech)

editovat
Od Do Fotografie Popis
1911 Obec pražská zakoupila od Františka Stejskala pozemky nacházející se za tehdejší hranicí města. Pozemky byly o výměře přes 100 korců (cca 30 ha) a byly určeny pro nový Ústřední pražská hřbitov.[3]
1912 1914   Probíhala výstavba Ústředního pražského hřbitova, který byl navržen v kubistickém stylu. Z plánované plochy hřbitova byla využita pouze část pozemků.
1914 K rozšíření Ústředního pražského hřbitova nedošlo a vzhledem ke špatné dopravní situaci se zde dlouhou dobu dokonce ani nepohřbívalo. Rezervní pozemky byly nakonec v roce 1924 přenechány pro potřeby vybudování zahradnictví.
1922 Se vznikem Velké Prahy byl Střížkov připojen k Praze. Ďáblice s Ústředním pražským hřbitovem a pozemky budoucího areálu zahradnictví zůstaly ale až do roku 1951 za hranicemi města.
1924 Autobusová linka PrahaLíbeznice byla zřízena autobusovou akciovou společností. Přeplněné autobusy často nezastavovaly v Ďáblicích a tak byla pražská obec požádána, aby zařídila, že i její autobusy budou jezdit do Ďáblic.
1924   Zahradník, sadař, školkař a šlechtitel Josef Vik byl pověřen založením zahradnictví na dosud stále nevyužitých pozemcích sousedního Ústředního pražského hřbitova. Od roku 1924 se zde začala pěstovat zeleň určená pro městské výsadby a tuto funkci si zahradnictví udrželo bez přerušení až do roku 2024, kdy oslavilo svoje stoleté působení.
1928 Elektrické podniky Hlavního města Prahy zavedly jednu ze svých linek i k sousednímu Ústřednímu pražskému hřbitovu.
1936 Sadový odbor Magistrátu hlavního města Prahy schválil rozšíření rozlohy zahradnictví o další nevyužité pozemky Ústředního pražského hřbitova. Celková rozloha areálu zahradnictví tak dosáhla (v roce 2024) celkových 15 ha.
1936   V zásobní zahradě areálu zahradnictví byla Stavebním úřadem Hlavního města Prahy povolena stavba provizorního domku (číslo popisné 59), který mohl být užíván jako služební byt pro Josefa Vika (a jeho rodinu). Užívání budovy bylo omezeno pouze na dobu existence zásobní zahrady. Pokud by došlo k potřebě rozšíření Ústředního pražského hřbitova, musel by být domek odstraněn a tudíž byla stavba od počátku své existence vedena jen jako „provizorní“.
1940 K ďáblickému zahradnictví bylo připojeno dalších 35 ha pozemků ve Kbelích, kde vznikla okrasná školka (od roku 2016 ekocentrum „Prales“).
1949 Od tohoto roku bylo zahradnictví a zásobní zahrada součástí komunálního podniku Zahradnictví Hlavního města Prahy.
1951 Připojení části Nové Ďáblice (včetně Ústředního pražského hřbitova a zahradnictví) k Praze. Došlo ke změně katastrální hranice a od roku 1951 spadala lokalita pod katastr „Střížkov“.
1955   Josef Vik vyšlechtil kalinu pražskou (Viburnum x 'pragense'), která byla do Listiny povolených odrůd zapsána v roce 1959 a v roce 2000 se stala (byla vyhlášena) evropskou rostlinou roku.
1959 1960 Probíhala v lokalitě stavba skleníků, balírny a skladu nářadí. Také proběhla rekonstrukce oplocení areálu.
1961 Lokalita ďáblického zahradnictví (především okrasná školka Ďáblice) se stala součástí Státního podniku Sady, lesy a zahradnictví.
1964   Do Listiny povolených odrůd byl zapsán trnovník pražský (Robinia x pragense), který byl ve 20. letech 20. století (kolem roku 1924) vyšlechtěn Josefem Vikem. (Jandův akát – u hlavního vchodu Zoo Praha roste pravděpodobně největší exemplář kultivaru Robinia ‘Pragense‘, který pochází z ďáblického zahradnictví.[4])
1976 Byla v zahradnictví založena prodejna. Do té doby v areálu fungovaly jen pěstební plochy, zásobní zahrada a okrasná školka.
1984   V zahradnictví byl vyšlechtěn stálezelený jehličnatý strom čeledi cypřišovitých – zerav západní (Thuja occidentalis 'Zmatlik'), známější spíše pod označením túje (nebo peručí), který je vhodný pro osazování do živých plotů.[5][6]
1992 Připojení podniku Sady, lesy a zahradnictví (včetně zahradnictví) k organizaci Lesy Hlavního města Prahy.
2006 2008 Proběhly stavební úpravy a areálu (nové garáže, prodejna, pokladna, kanceláře a zázemí pro personál).
2012 V areálu zahradnictví byla založena včelnice – tedy pozemek s úly rozestavěnými volně nebo ve skupinách.
2018 Fotograf Jiří Thýn vydal v roce 2018 publikaci s fotografiemi ďáblického zahradnictví ze svého dlouhodobě realizovaného projektu „Zahrada“.[7]
2021 V areálu bylo zbudováno nové zázemí pro techniku.
2023   Do areálu zahradnictví byla dočasně přesunuta Záchranná stanice pro volně žijící živočichy z pražských Jinonic, kde byla zahájena rekonstrukce respektive přestavba stávajícího provizoria na finální zděnou záchrannou stanici.[8]
2024 Zahradnictví Ďáblice dovršilo 100 let nepřetržité existence.[3]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g Z historie Zahradnictví Ďáblice. Lesy hlavního města Prahy. © 2020 Lesy hl. m. Prahy. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online
  2. Lesy hlavního města Prahy, Zahradnictví Ďáblice. Svaz školkařů České republiky, Členové. © 2024 Svaz školkařů ČR. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online
  3. a b Dvojice česky psaných veřejně přístupných tabel (informačních panelů) s uvedenými chronologickými údaji o historii zahradnictví vystavené v Zahradnictví Ďáblice na akci ke 100. výročí jeho založení pořádanou v areálu zahradnictví v sobotu dne 5. října 2024
  4. Miroslav Bobek. Jandův akát. Zoo Praha. Pohledem ředitele. 24. 09. 2016. (c) 2024 Zoo Praha. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online
  5. Thuja occidentalis 'Zmatlik', zerav západní, výška sazenice 30-40cm, kontejner [online]. Zahrada výstaviště cz [cit. 2024-10-14]. Kultivar nalezený panem Zmatlíkem ve Veselí nad Lužnicí v roce 1985. Dostupné online. 
  6. Tuja západná Zmatlik [online]. Záhrada on line sk [cit. 2024-10-14]. Druh pochádzajúci z čias Československa, ktorý bol vyšľachtený v roku 1984. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Růže, zahrada a pěstírna. Organické fotografie Jiřího Thýna. ČT art [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  8. Filip Jaroševský. Osiřelá mláďata putují do Ďáblic. Musejí vyrůst v prostorách známého pražského zahradnictví. In. Metro.cz. Praha. 20. února 2023. © Copyright 2024 MAFRA, a.s. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat