Zacharias Bohosiewicz
Zacharias Bohosiewicz, polsky Zachariasz Bohosiewicz[1] (16. července 1851[2] Kuty[3] – 31. října 1911 Černovice[4][3]), byl rakouský soudce a politik polsko-arménského původu z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
| Dr. Zacharias Bohosiewicz | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1907 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1898 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. arméno-polského velkostatku |
| Narození | 16. července 1851 Kuty  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. října 1911 (ve věku 60 let) Černovice  Rakousko-Uhersko |
| Profese | soudce a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatPocházel ze starousedlé bukovinské rodiny arménského původu.[1] Patřil do komunity arménských katolíků.[4] Absolvoval státní gymnázium v Černovicích.[5]
Profesí byl právníkem a soudcem. Roku 1875 nastoupil jako právní praktikant na zemský soud v Černovicích. Roku 1876 se stal auskultantem a roku 1878 složil soudcovské zkoušky.[3] V roce 1885 byl jmenován adjunktem okresního soudu v Rădăuți.[6] Roku 1890 pak přešel k zemskému soudu v Černovicích, zatím na nižší post.[7] Zde se roku 1892 stal okresním soudcem ve Storožynci.[8] Od roku 1896 zastával post rady zemského soudu v Storožynci,[9] od roku 1897 rady zemského soudu v Černovicích.[10] Vedl soudní senát v obchodních a později i občanských kauzách.[3] Od roku 1903[11] působil jako rada vrchního zemského soudu.[4] Do penze odešel roku 1907.[12] Důvodem byly astmatické zdravotní komplikace.[3]
Byl velkostatkářem. Politicky se angažoval. V září 1898 je zmiňován mezi možnými budoucími kandidáty arméno-polského velkostatku do zemského sněmu.[13] Po volbách koncem září 1898 skutečně usedl jako konzervativní arméno-polský poslanec do Bukovinského zemského sněmu.[14] Na sněmu byl členem konzervativní strany.[3] Počátkem ledna 1899 ho pak sněm zvolil i do zemského výboru.[15] V roce 1899 se na sněmu dohodl s rusínským politikem Smal-Stockim, že se po půl roce budou střídat na postu poslance.[1] Poslancem zemského sněmu byl ještě v roce 1908. Tehdy byl zvolen za místopředsedu sněmovního Polského klubu.[16]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. voličský sbor.[17] Na plénu Říšské rady nevystupoval často, ale odváděl svou práci v parlamentních výborech.[3]
Ve volbách v roce 1901 se uvádí jako arméno-polský kandidát.[18] V únoru 1901 po volbách je uváděn jako poslanec bez klubové příslušnosti.[19]
Zemřel v říjnu 1911. Smuteční rozloučení se konalo v Černovicích, v arménsko katolickém kostele. Pak mělo být tělo převezeno k pohřbu do Banylivu (Russisch Banilla).[4][3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Andrzej Bohosiewicz: Genealogia rodziny Bohosiewiczów [online]. bohosiewicz.pl [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Kurzbiografie von Bohosiewicz | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f g h Zacharias Bohosiewicz. Czernowitzer Allgemeine Zeitung. Listopad 1911, čís. 2337, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d Oberlandesgerichtsrat Zacharias Bohosiewicz. Bukowinaer Post. Listopad 1911, čís. 2764, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 23. 2. 1908, s. 4.
- ↑ Wiener Zeitung, 14. 1. 1885, s. 1.
- ↑ Wiener Zeitung, 23. 3. 1890, s. 1.
- ↑ Deutsches Volksblatt, 6. 8. 1892, s. 3.
- ↑ Wiener Montags-Journal, 10. 8. 1896, s. 2.
- ↑ Wiener Zeitung, 12. 9. 1897, s. 5.
- ↑ Illustrirtes Wiener Extrablatt, 26. 3. 1903, s. 8.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 30. 8. 1907, s. 5.
- ↑ Bukowinaer Post, 15. 9. 1898, s. 3-4.
- ↑ Arbeiter Zeitung, 1. 10. 1898, s. 4.
- ↑ Neue Freie Presse, 3. 1. 1899, s. 2.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 7. 7. 1908, s. 3.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Das Vaterland, 12. 1. 1901, s. 2.
- ↑ Národní listy, 7. 2. 1901, s. 1.