Doudleby nad Orlicí (zámek)
Doudleby nad Orlicí jsou renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Je unikátní díky kobercovému sgrafitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.
| Doudleby nad Orlicí | |
|---|---|
 průčelí zámku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | před r. 1585 (tvrz) |
| Přestavba | 1585–1590 (lovecký zámeček), 1630, 1670–1690 (barokní zámek), 1886, 1958–1965 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Bubnové z Litic |
| Současný majitel | Mgr. Barbora Tomášková |
| Poloha | |
| Adresa | Rudé armády 1, Doudleby nad Orlicí,  Česko |
| Ulice | Rudé armády |
| Souřadnice | 50°6′30,3″ s. š., 16°15′50,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30569/6-2276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatDoudleby nad Orlicí s okolními vesnicemi koupil Mikuláš z Bubna a na Přestavlcích v roce 1562 od dědiců Václava Okrouhlického z Kněnic.[1] Protože Mikuláš současně s tímto statkem koupil také sousední litické panství a své přestavlcké prodal, začal podle původního centra nově získaného panství na hradě v Liticích užívat přídomek "na Liticích", přičemž své sídlo přenesl do pohodlnějšího Žamberku, do někdejšího panského domu Václava Okrouhlického, který byl za Mikuláše a jeho potomků přestavěn na zámek. V Doudlebech Mikuláš nechal pod vedením severoitalských mistrů v letech 1588–1590 vystavět pro svoje potřeby jednoduchý lovecký zámek, který současně sloužil jako letní sídlo.[2] V období raného baroka byl zámek především v interiérech výrazně upraven. Nejdříve kolem roku 1630 za Jindřicha Jana z Bubna, z této doby pochází arkády na nádvoří a vstupní portál. A znovu v letech 1670–90 Františkem Adamem z Bubna, kdy došlo k větším úpravám. Když byli Bubnové v důsledku vážné finanční krize, způsobené nákladným životem Františka (de Paula) Adama z Bubna (1769–1809), v roce 1809 nuceni prodat celý žamberský díl svého podorlického panství (včetně převážné části rodové knihovny, archivu i mobiliáře zámku v Doudlebech) Veriandovi hraběti Windischgrätzovi,[3] přestěhovali se do Doudleb natrvalo. V roce 1948 byl zámek znárodněn. V 50. letech byl na zámek vypsán demoliční výměr. Komise, která o demolici původně rozhodla, změnila po osobní návštěvě zámku názor a vyjádřila nutnost jeho zachování a rekonstrukce. Během obhlídky totiž byla pod novější omítkou objevena původní, dobře zachovalá sgrafitová výzdoba.[2] Po Sametové revoluci byl zámek v restituci navrácen sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. V současnosti je jeho majitelkou vnučka Eleonory Dujkové Barbora Tomášková.
Stavební podoba
editovatJednopatrové budovy zámku tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem, umístěným v ne zcela osově situovaným rizalitem. Obdobný, ale drobnější rizalit je umístěn také na opačné straně zámecké dispozice. Vstupní rizalit je opatřen barokním volutovým štítovým nástavcem a také šestibokou, ze střechy vystupující věžičkou s cibulovou bání. Zámek je dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Nádvoří nezvykle pouze v přízemí obíhá renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Fasády byly původně ukončeny výrazně předstupující lunetovou římsou, která však byla v době barokních úprav odstraněna.
V interiéru zámku je dochována řada místností vybavených bohatou raně barokní štukatérskou a malířskou výzdobou. Pozoruhodná jsou také ve velkém sále dochovaná raně barokní kachlová kamna (1690).
Zámek ve filmu
editovatNa zámku se natáčely následující filmy:
- Bathory (2008, režie: Juraj Jakubisko)[4]
- Stáří není pro sraby (2022, režie: Tomáš Magnusek)[4]
- Krakonošovo tajemství (2022, režie Peter Bebjak)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ JELÍNKOVÁ HOMOLOVÁ, Dita. Šlechta v proměnách. Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 498 s. S. 39.
- ↑ a b HOFMANN, Jaroslav. Ctíce předky, sebe ctíme. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 34–39. Dostupné online.
- ↑ SKOPAL, Michael: Nejstarší rodokmen pánů z Bubna - fakta a otazníky. In: Sborník prací východočeských archivů 10 (2005), s. 384.
- ↑ a b KOTALOVÁ, Jana. FOTO: Kamera, klapka, jedem... Do Doudleb se vrátili filmaři [online]. Deník.cz, 2020-06-24 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Doudleby nad Orlicí na Wikimedia Commons - Zámek Doudleby nad Orlicí
- Bubnové z Litic, Modrá krev, Česká televize
