Zámeček Roželov
Zámeček Roželov je historická stavba bývalé myslivny, která byla na konci 19. století přestavěna v secesním stylu. Nachází se v Roželově, části obce Hvožďany v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Zámeček sloužil jako letní sídlo pražských arcibiskupů. V současnosti (2025) je nevyužívaný. Veřejnosti není přístupný.
| Zámeček Roželov | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
nevyužívaný | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus, secese |
| Výstavba | 1852 |
| Přestavba | 1903–1904 |
| Další majitelé | Lesy ČR |
| Současný majitel | Arcibiskupství pražské |
| Poloha | |
| Adresa | Roželov 19, Hvožďany, 262 42, Rožmitál pod Třemšínem,  Česko |
| Souřadnice | 49°33′4,9″ s. š., 13°47′10,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNa místě zvaném „na černé prsti“ původně stávala stará myslivna.[1] Ta byla zrušena a na kraji lesa za Roželovem na místě zvaném Na Sedlečkách[2] byla v roce 1852 vystavěna nová myslivna (fořtovna).[3] Klasicistní stavba byla na tehdejší dobu moderní stavbou, dobře reprezentující rozsáhlé arcibiskupské lesní hospodářství na Rožmitálsku. Na počátku 20. století si tuto myslivnu vybral za letní sídlo arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště, který si velmi oblíbil místní krajinu. Myslivna byla v letech 1903–1904 přestavěna a do podoby dnešního zámečku, který byl náležitě vybaven a telefonicky spojen s rožmitálským zámkem.[4] V roce 1905 byla přistavěna také kaple s věžičkou a křížkem a vznikla zde zahrada se vzácnými druhy rostlin.[2]
Ve 30. letech zámeček občasně užíval kardinál Karel Kašpar, který zemřel během nacistické okupace v roce 1941. Arcibiskupský stolec i zámeček osiřely až do konce roku 1946.[4] V polovině 20. století tudy procházela demarkační linie oddělující armády v roce 1945.[5] Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu byly arcibiskupské lesy včetně zámečku znárodněny a připadly Státnímu lesnímu podniku. Na začátku 50. let zde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků. Mezi internovanými byl František Hála, který zde 24. srpna 1952 zemřel.[6] Dále např. Jan Šrámek či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.[3]
Od 70. let 20. století zde fungoval chatkový pionýrský tábor, pro který zde byly v Akcích Z vybudovány další budovy a koupaliště.[7]
Po roce 1989
editovatOd 90. let zde provozovalo táborový areál sdružení KYMEVO, které si jej pronajímalo od Lesů ČR. V roce 2014 o návrat zámečku do svého majetku zažádalo arcibiskupství pražské v rámci církevních restitucí. Arcibiskupství pražské se k provozu tábora odmítalo vyjadřovat před předáním majetku planovaným na rok 2016, proto se zde poslední tábor konal v roce 2015. KYMEVO pak zdejší chatky rozprodalo místním zahrádkářům.[8] Zámeček od té doby nenašel dalšího využití. V roce 2015 proběhla částečná rekonstrukce přilehlého domku správce. V roce 2020 se vikář pražské arcibiskupství Jan Balík vyjádřil, že by se zámeček opět mohl využít pro tábory nebo pro pobyty rodiny s dětmi. Dle jeho slov by rekonstrukci zámečku a případné provozování letních táborů bylo možné financovat prostřednictvím grantů a darů příznivců.[7]
V soboru 18. května 2024 se v zámečku konalo přátelské setkání spojené se mší k 55. výročí úmrtí kardinála Berana. Součástí byla výstava dokumentů o zámečku nalezených v archivech.[9][10]
Stavební podoba
editovatJedná se o patrový objekt obdélného půdorysu se třemi rizality. Hlavní vstup do budovy je ze severní strany, kde se nachází zděný rizalit. Na jižní straně je rizalit dřevěný s proskleným patrem. Ve východním rizalitu se nacházela domácí kaple. Na průčelí stavby u příjezdové cesty jsou umístěny litinové desky s arcibiskupským znakem.[3] Vedle zámečku se nachází domek správce, který se zámkem spojuje kamenná zeď s vraty na obou koncích, vytvářející mezi stavbami malý dvorek. K hlavní budově od západní strany přiléhá přístavba jídelny z 80. let. V areálu zámečku se nachází několik menších utilitárních budov, které dříve sloužily táboru.
Galerie
editovat-
Jižní strana zámečku (2019) -
Severní strana (2019) -
Východní rizalit – kaple (2019) -
Přistavená jídelna (2019) -
Zámecký park (2019) -
Litinový arcibiskupský znak z roku 1905 -
Litinový arcibiskupský znak z roku 1852
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Roželov, s. 262–264.
- ↑ a b MARIE, Kabátníková, et alii. 100 zajímavostí ze starých Brd. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2016. ISBN 978-80-87338-62-9. Kapitola Roželovský zámeček, s. 82.
- ↑ a b c DOBROVOLNÁ, Kateřina. Vacíkov a Roželov. Krásné zámečky uprostřed brdských hvozdů. plzen.rozhlas.cz [online]. Český Rozhlas, 2021-09-06 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTĚPÁN, Jan. Tajemný roželovský zámeček a jeho nedobrovolní obyvatelé 1. část [online]. www.rozmitalsko.eu, 2008-09-16 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Zámeček Roželov [online]. prirodaceska.cz, 2017-03-20 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDAR, Jiří. Zemřel pod cizím jménem. [s.l.]: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 182 s.
- ↑ a b Lovecký zámeček v Roželově čeká na nového správce [online]. Arcibiskupství pražské, 2020-11-12 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Historie Súváckého tábora [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Mše sv. a setkání na zámečku Roželov [online]. 2024 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Jindřich. Kdo si pronajme roželovský zámeček a smysluplně ho využije? [online]. staryrozmital.cz, 2024-05-04 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámeček Roželov na Wikimedia Commons - Zámeček Roželov na stránce projektu Prázdné domy
