Základní anatomická poloha těla

základní mezinárodní úmluva při určování směrů a rovin na těle člověka nebo zvířat

Základní anatomická poloha těla nazývaná také standardní anatomická poloha těla je základní mezinárodní úmluvou při určování směrů a rovin na těle člověka nebo zvířat.

Muž a žena, standardní anatomická poloha těla
Základní anatomická poloha těla člověka.

Zvířata mají obvykle jiné postavení a rozložení těla než člověk. Pro ujasnění anatomického popisu a zabránění zbytečných zmatků, byla zavedena základní anatomická poloha těla, která je v mnoha případech živočichů odlišná od anatomické polohy člověka. Anatomická poloha je mezinárodním standardem při popisu anatomie a s tím souvisejících definici rovin a směrů na lidském těle.

Základní anatomická poloha těla člověka

editovat

Tělo jako celek

editovat

Základní anatomická poloha těla člověka je vzpřímený postoj s horními končetinami visícími volně podél těla, s dlaněmi obrácenými dopředu (palec je tedy na vnější straně, směrem od těla) a dolní končetiny jsou nataženy a stojí blízko vedle sebe ve stoji spojném.

Některé zvláštnosti pro části těla

editovat

Penis je v základní anatomické poloze popisován ve své vzpřímené poloze.

Jako základní anatomická poloha hlavy, je nejvíce používána tzv. Frankfurtská horizontála (latinsky Linea horizontalis auriculoorbitalis), která se používá i při studiu primátů. Hlava ustavená v této rovině odpovídá postavení hlavy živého člověka. Název Frankfurtská horizontála je dle dohody z Frankfurtu nad Mohanem z roku 1884. Frankfurtská horizontála probíhá oběma porii a oběma orbitalii.

Stanovení těžiště těla v anatomické poloze člověka

editovat
Související informace naleznete také v článku Těžiště lidského těla.
 
Základní anatomická pozice člověka a zvířete a příklad rozdílů při popisu anatomických směrů u člověka a zvířat.[1]

Základní anatomická poloha těla zvířat

editovat
Související informace naleznete také v článku Anatomické směry.

Základní anatomická poloha zvířat je obvykle vzpřímený postoj zvířete na čtyřech natažených končetinách[2]. Při porovnání definice základních anatomických poloh, anatomických rovin a anatomických směrů mezi člověkem a zvířaty je patrný jasný rozdíl vyplývající z definice příslušných základních anatomických poloh.

Reference

editovat
  1. FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9. 
  2. EVANS, H. E; MILLER, M. E. Miller's Anatomy of the Dog. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-143770812-7. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat