Záboří (okres Strakonice)
Obec Záboří se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije zde 339[1] obyvatel.
| Záboří | |
|---|---|
_od_jihu.jpg) | |
 _Flag.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blatná |
| Obec s rozšířenou působností | Blatná (správní obvod) |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′44″ s. š., 13°49′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 339 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,85 km²[2] |
| Katastrální území | Záboří u Blatné |
| Nadmořská výška | 555 m n. m. |
| PSČ | 387 34 |
| Počet domů | 109 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Záboří 88 387 34 Záboří u Blatné obec@zabori.cz |
| Starosta | Michal Říšský |
| Oficiální web: www | |
  Záboří | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 551988 |
| Kód části obce | 189316 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1298.[4]
Přírodní poměry
editovatJižně od vesnice začíná u Velkého rybníka Brložský potok.
Společnost
editovatŠkolství
editovatŠkola v Záboří stávala již v 17. století. Je známa učitelská přísaha z roku 1642 i jména učitelů, kteří v Záboří pracovali v letech 1654–1829. Starou školou byl dřevěný domek, který stával na jižním svahu pod kostelem nedaleko staré tvrze. Někdy na konci 18. století ho zničil požár, který zničil i nedalekou zvonici. Místo budovy vznikly zahrady a patron školy pro ni zakoupil novou budovu – domek č. 33, kde upravil učebnu a byt pro učitele. V roce 1826 se od školy odtrhly Lažany Enisovy, Milčice a Doubravice, které si zřídily vlastní školu. V roce 1829 zemřel učitel Josef Brož, kterého vystřídal Josef Houra. V roce 1834 byla škola rozšířena o druhou třídu, který byla zřízena v panském špýcharu, staré tvrzi a učilo se v ní až do roku 1861. Školním pomocníkem, který učil ve druhé třídě se stal učitelův syn Josef Houra, který se stal po otci učitelem. Za něj působili při škole učitelé Václav Hrdlička (1836–1843) a František Pobuda (1843–1849). Když Pobuda odešel, Houra po dalších deset let nepřijal nového učitele, dokud jeho syn Ignác Houra nedostudoval učitelský ústav v Praze. Ten se pak v roce 1859 stal otcovým pomocníkem a po jeho odchodu do výslužby v roce 1866 se stal učitelem. V roce 1859 se hrabě Karel z Linkeru a Lutzenwicku jako patron školy rozhodl ke stavbě nové školní budovy. Ta byla vysvěcena 13. října 1861 P. Vincencem Ulrichem, biskupským vikářem a farářem z Březnice a ihned se v ní začalo vyučovat. V nové budově byly i byty učitele a pomocníka. Ignác Houra se dle nových školních zákonů stal řídícím učitelem. Škola byla v roce 1871 rozšířena o třetí třídu, která byla zřízena z bytu druhého učitele. Když v roce 1883 přibyla čtvrtá třída, byla škola přestavěna. Z bytu řídícího učitele byla zřízena jedna třída, nově byla zřízena další třída a byt řídícího učitele byl nově upraven. Roku 1880 bylo zavedeno vyučování ženských ručních prací. Ignác Houra založil roku 1884 školní pamětní knihu. Po roce 1901 se od školy odtrhly Čečelovice a Slivonice, které si zřídily vlastní školy. Tím škole ubylo žáků a škola se zmenšila na trojtřídní. Do školy poté chodily děti ze Záboří, Bratronic, Jindřichovic, Lažánek, Mračova a ze samot Chvalova, Rošic a mlýna Kuše. V roce 1913 chodilo do školy 211 dětí – 95 chlapců a 116 dívek.[5]
Poslední velké přestavby se škola dočkala v roce 1853. I přes tyto úpravy, škola kapacitně nestačila, a proto se až do roku 1969 učilo i na faře. Dne 1. září 1969 byl škole slavnostně předán nový pavilon, který později začal sloužit jako mateřská školka, školní družina, dílna a kuchyňka. Protože škola neměla vlastní tělocvičnu, byla v únoru 1976 otevřena sportovní hala. Škole ovšem chyběla i jídelna, takže se žáci museli stravovat mimo budovu. Nevyhovující hygienické podmínky a nedostatečná kapacita vedly ke stavbě nové budovy v těsné blízkosti sportovní haly. Práce započaly v roce 1985, načež byla nová budova slavnostně otevřena 4. listopadu 1988. O tři roky později byla zkolaudována nová školní jídelna a všechny tři budovy byly navzájem propojeny. Ve školním roce 2004/2005 došlo ke sloučení 1. a 3. a 2. a 4. třídy kvůli nedostatku žáků. Školu navštěvují v 7. ročnících žáci ze Záboří, Bratronic, Doubravice, Nahošína, Zadních Zborovic, Mečichova, Hlupína, Čečelovic, Slivonic, Lažánek a Blatné. V roce 2021 v ZŠ a MŠ Záboří působí 10 pedagogických a 6 hospodářských pracovníků.[6]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatého Petra a Pavla
- Fara
- V sousedství kostela a fary stojí zábořská tvrz založená už ve třináctém století. Od počátku čtrnáctého století sloužila jako panské sídlo a ve druhé polovině sedmnáctého století byla spolu s vesnicí připojena k panství Lnáře. Později vyhořela a byla upravena na sýpku.[4]
Galerie
editovat-
Rozhledna Pětnice u Záboří na vrchu Volyně -
Rybník Pátek -
Penzion Stará škola -
Kostel svatých Petra a Pavla
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Záboří – tvrz, s. 214.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 425–428.
- ↑ Historie školy [online]. Základní škola a Mateřská škola Záboří [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záboří na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Záboří v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Záboří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
