Wikipedie

Douglas XB-19

(přesměrováno z XB-19)

Douglas XB-19 byl těžký bombardér vyvíjený společností Douglas pro americké letecké síly (USAAC). V období druhé světové války to byl největší letoun na světě. V roce 1946 jej překonal Convair B-36 Peacemaker.[1] Původně byl označen XBLR-2 (Experimental Bomber, Long Range, experimentální bombardér s dlouhým doletem). Vyroben byl pouze jeden prototyp.

Douglas XB-19
Určenístrategický bombardér
PůvodSpojené státy americké
VýrobceDouglas
První let27. červen 1941
Vyřazenosešrotován 1949
UživatelUSAAC
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

editovat
 
XB-19 v hangáru
 
XB-19 za letu

S vývojem XB-19 se začalo v roce 1935 podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván Projekt D. Stavba prototypu byla objednána v dubnu 1937. Práce na něm začaly v roce 1938, přičemž je provázela zdržení. Na stavbu draku například bylo potřeba více než tři miliony nýtů. Mezitím vypukla válka a teprve vyvíjený letoun už začal zastarávat, na což Douglas reagoval úpravami jeho konstrukce. KDyž se ukázalo, že letectvo nebude mít zájem o sériovou výrobu, výrobce chtěl projekt předčasně ukončit, ale zadavatel trval na dokončení prototypu, který chtěl využít pro testování.[1] První let letounu proběhl 27. června 1941. Po továrních zkouškách letoun převbzalo americké letectvo, které jej využívalo jako experimentální a získané poznatky využilo při vývoji bombardéru Boeing B-29 Superfortress.[1] Po skončení testů byl prototyp upraven na dopravní letoun. Roku 1943 byl vybaven novými řadovými motory Allison V-3420-11, přičemž jeho označení bylo změněno na XB-19A. Jako transportní letoun však nebyl využíván. V roce 1949 byl prototyp sešrotován.[1]

Popis

editovat

XB-19 rozměrný čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem. Prototyp nejprve poháněly dvouhvězdicové osmnáctiválce Wright R-3350-5 Duplex Cyclone, každý o výkonu 2000 koní. Motory roztáčely třílisté nestavitelné vrtule. XB-19 však s nimi byl podmotorovaný. V roce 1943 byly motory Wright nahrazeny zdvojenými vidlicovými čtyřiadvacetiválci Allison XV-3420-11 (zdvojený Allison V-1710), každý s výkonem 2600 koní. Výkony letounu se s nimi znatelně zlepšily. Pumy mohl nést jak v pumovnici (8400 kg), tak na podvěsech pod křídlem (8400 kg).[1]

Výzbroj XB-19 byla velice silná. Mimo jiné nesl letecký kanón ráže 37 mm a 7,62mm kulomety v předním střelišti a přední horní věži. Neměl ale žádné pancéřování a nebyl vybaven ani samosvornými obaly palivových nádrží. Posádka se skládala z osmnácti mužů. Tvořili jí pilot, druhý pilot, velitel, navigátor, letecký inženýr, radista, střelci a dva technici. Ti měli v trupu letounu k dispozici kuchyňku a malou kabinu se šesti sedadly a šesti palandami. V křídle byly chodby, kterými se mechanici dostali přímo k motorům.

Specifikace

editovat
 
Nákres XB-19
 
Douglas XB-19

Technické údaje

editovat

Údaje dle:[1]

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 360 km/h
  • Cestovní rychlost: 220 km/h
  • Operační dostup: 7000 m
  • Stoupavost: 3,3 m/s
  • Dolet: 8400 km
  • Maximální dolet: 12 500 km

Výzbroj

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Douglas XB-19 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f FOLPRECHT, Radek. Americké bombardéry, kterým se „nepoštěstilo“ shodit bomby na nepřítele. Technet.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Douglas_XB-19&oldid=24028569“