Wubbo Ockels
Wubbo Johannes Ockels (28. března 1946 Almelo, Nizozemsko – 18. května 2014) byl nizozemský fyzik, univerzitní profesor a astronaut. Zúčastnil se jednoho kosmického letu, mise STS-61-A raketoplánu Challenger roku 1985. Po letu pracoval v Evropské kosmické agentuře, od roku 2003 přednášel na Technologické univerzitě v Delftu (Delft University of Technology).
| Wubbo Johannes Ockels | |
|---|---|
 Wubbo Ockels roku 2007 | |
| Astronaut ESA | |
| Státní příslušnost | Nizozemsko |
| Datum narození | 28. března 1946 |
| Místo narození | Almelo, Nizozemsko |
| Datum úmrtí | 18. května 2014 (ve věku 68 let) |
| Jiné zaměstnání | Univerzitní profesor |
| Předchozí zaměstnání | Fyzik |
| Čas ve vesmíru | 7 dní a 44 minut |
| Kosmonaut od | 15. května 1978 |
| Mise | STS-61-A |
| Znaky misí |  |
| Kosmonaut do | 1986 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatWubbo Ockels se narodil v nizozemském Almelu, dětství prožil v Groningenu. Roku 1973 dokončil studia matematiky a fyziky na Univerzitě v Groningenu. Poté pracoval v groningenském Institutu nukleárních urychlovačů (Kernfysisch Versneller Instituut / Nuclear Physics Accelerator Institute), zde roku 1978 obhájil disertaci a získal titul Ph.D.[1][2]
Roku 1977 se přihlásil do prvního náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), v srpnu 1977 postoupil mezi pětici nizozemských finalistů a v květnu 1978 byl zařazen mezi úspěšnou trojici prvních astronautů ESA (Ockels, Ulf Merbold a Claude Nicollier).[1] Budoucí astronauti zahájili výcvik v Evropě i Spojených státech, společnou přípravu s astronauty 9. náboru NASA v letech 1980–1981 Ockels završil získáním kvalifikace letového specialisty.[1]
Při letu evropské laboratoře Spacelab při misi STS-9 v listopadu–prosinci 1983 byl náhradníkem Ulfa Merbolda.[2] V únoru 1985 byl zařazen do posádky letu STS-61-A.[1] Do vesmíru vzlétl v raketoplánu Challenger 30. října 1985, přistál po 7 dnech a 44 minutách letu 6. listopadu. Společně s německými astronauty Reinhardem Furrerem a Ernstem Messerschmidem se během letu soustředil na experimenty v laboratorním modulu Spacelab D-1.[3]
Po letu odešel z oddílu astronautů ESA. Pracoval ve výzkumném a technologickém středisku ESA v Noordwijku (ESTEC, European Space Research & Technology Center), podílel se na vývoji modulu Columbus.[1] Později vedl vzdělávací úřad střediska ESA taméž. Současně začal přednášet na Technologické univerzitě v Delftu v oboru letectví a kosmonautky. Roku 2003 odešel z ESA a soustředil se na výuku na univerzitě.[2]
Wubbo Ockels byl ženatý, měl dvě děti.[2]
Roku 2008 prodělal operaci, byl mu odebrán rakovinný nádor na ledvinách, po pěti letech se mu rakovina ledvin vrátila a 18. května 2014 zemřel na komplikace s ní spojené.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-1-20 [cit. 2012-02-11]. Kapitola Wubbo Johannes Ockels. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Astronaut biography. Wubbo Ockels [online]. ESA [cit. 2012-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-7-18 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-61-A Ch/F-9. Dostupné online.
- ↑ AD.nl. Oud-astronaut Wubbo Ockels (68) overleden [online]. AD.nl, 2014-5-18 [cit. 2014-05-27]. Dostupné online. (nizozemsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wubbo Ockels na Wikimedia Commons - Astronaut biography. Wubbo Ockels [online]. ESA [cit. 2012-02-11]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie ESA
