Wolf Huber
Wolf (Wolfgang) Huber (* asi 1485, Feldkirch – 3. června 1553, Pasov) byl německo-rakouský malíř, dřevorytec a renesanční stavitel. Vedle Albrechta Altdorfera je považován za nejvýznamnějšího mistra Podunajské školy.[1]
| Wolf Huber | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1485 Feldkirch |
| Úmrtí | 3. června 1553 (ve věku 67–68 let) Pasov |
| Povolání | architekt, malíř, rytec, grafik a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPředpokládá se, že byl příbuzným Hanse Hubera (zmíněn r. 1491) z Feldkirchu a vyučil se v rodinné dílně. O jeho mládí není dostatek informací a datum narození bylo určeno přibližně na základě díla z let 1510-1515, které prokazuje, že už byl zkušeným malířem. Jako putující tovaryš patrně navštívil severní Itálii (1508-9) a obeznámil se zde s díly italské renesance (Andrea Mantegna, Giovanni Bellini) a také horní Porýní, kde poznal práce Albrechta Dürera a Lucase Cranacha.[2] V Huberových kresbách jsou zachyceny krajiny ze Salzkammergut, Wolfgangsee, Lince a Vídně které dokládají jeho pobyty. V Salcburku byl patrně tovaryšem v dílně Jörga Kölderera.[3] a kolem roku 1510 se seznámil s Albrechtem Altdorferem.
Roku 1510 se usadil v Pasově a od roku 1517 byl dvorním malířem administrátora pasovské diecéze, vévody Ernesta Bavorského (1500-1560) z rodu Wittelsbachů. Roku 1529 ho požádal hrabě Niklas II. von Salm, aby renesančně přestavěl jeho zámek v Neuburg am Inn. Byl odměněn penzí a hrabě mu daroval letní sídlo v Neufils. Roku 1540 se Huber stal dvorním malířem pasovského biskupa hraběte Wolfganga von Salm a roku 1541 byl jmenován městským architektem. Řídil větší dílnu a jeho žáky byli, kromě jiných, Melchior Feselen (c. 1495 - 1538), Hanns Lautensack a Abraham Schöpfer.
Wolf Huber zemřel v Pasově roku 1553 a byl pohřben v kostele Svatého Ducha.
Dílo
editovatHuberovým raným dílem je křídlový oltář sv. Anny pro jeho rodné město Feldkirch.[4][5] Z italského renesančního umění převzal teoretické zákonitosti perspektivy a jako malíř proslul svými obrazy architektur, interiérů a zejména kresbami a akvarely dokonale komponovaných krajinných scenérií. Po roce 1520 obohatil portrétní umění vlastními inovacemi v charakterizaci tváří. Jeho portrét Jacoba Zieglera von Landau je považován za mistrovské dílo, které překonává ostatní malíře dunajské školy a vyrovná se portrétům Albrechta Dürera.[6]
Během cesty podél Dunaje z Passau do Vídně (1529) zaznamenal tamní krajiny v sérii poetických a expresivních kreseb.[7] Za svého života vytvořil pouze 13 dřevořezů s figurami na krajinném pozadí a množstvím drobných detailů, které nedovolovaly zhotovit větší množství tisků. Jeho grafické listy jsou proto velmi vzácné.[8]
Známá díla
editovat- 1510 Mondsees mit Schafberg, Germanisches muzeum, Norimberk
- 1515-1521 Anenský oltář, kostel svatého Mikuláše, Feldkirch, Státní muzeum, Bregenz
- 1517 Epitaf pasovského starosty Jakoba Endla, Kremsmünster
- 1519 Rozloučení Krista s matkou, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- 1524 Oplakávání Krista, Louvre
- 1525-1530 Mariánský oltář, Gemaldegalerie Berlín a Bayerisches Nationalmuseum Mnichov
- po roce 1525 Vztyčení kříže (Kreuzerhöhung), Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- 1526 Portrét raziče mincí z Landshutu Antona Hundertpfundta (Nat. Gallery of Ireland) a jeho ženy Magaret (Philadelphia Museum of Art),
- 1530 Pašijový oltář, Alte Pinakothek Mnichov, augustiniánský klášter St. Florian nedaleko Lince
- po roce 1543 Alegorie Spasení nebo Triumf nad smrtí (Erlösungsallegorie), Kunsthistorisches Museum Vídeň
- 1544-49 Portrét Jacoba Zieglera von Landau, Kunsthistorisches Museum Vídeň
- Portrét Ottheinricha von der Pfalz
- Ukřižovaný Kristus, Fitzwilliam Museum, Cambridge
Obrazy
editovat-
Portrét Jacoba Zieglera -
Oplakávání Krista, Louvre -
Vztyčení kříže (1525) -
Alegorie Spasení nebo Triumf nad smrtí (cca 1543)
.jpg)
Kresby
editovat-
Fracstein, 1522 -
krajina poblíž Kremsu, 1529 -
krajina poblíž Feldkirchu -
Předalpská krajina, akvarel, 1532
Odkazy
editovatReference
editovatČlánek byl přeložen z anglické, polské, francouzské a německé Wikipedie za použití údajů z NDB a externích odkazů.
- ↑ Web Gallery of Art: HUBER, Wolf
- ↑ Pita A, 1992, s. 311
- ↑ Hutt W, 1985, str. 249.
- ↑ Der Annenaltar von Wolf Huber
- ↑ WOLF HUBER: Der Annenaltar für Feldkirch, 1521. Bedeutende Kunstwerke gefährdet - konserviert - präsentiert (21), Belvedere, Vídeň, 2006. www.basis-wien.at [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17.
- ↑ Winzinger F, 1972, NDB
- ↑ Encyclopaedia Britannica: Wolf Huber
- ↑ C.G. Boerner: Wolf Huber. cgboerner.com [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10.
Literatura
editovat- Pita Andrade, José Manuel, y Borobia Guerrero, María del Mar, Maestros antiguos del Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid, Lunwerg Editores, 1992, ISBN 84-88474-02-4
- Friedrich Wilhelm Bautz: Wolf Huber. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 2, Bautz, Hamm 1990, ISBN 3-88309-032-8, Sp. 1103–1105
- Wolfgang Hütt, Niemieckie malarstwo i grafika późnego gotyku i renesansu, Warszawa: PWN, 1985, ISBN 83-01-04621-X
- Franz Winzinger: Wolf Huber, das Gesamtwerk. Zwei Bände. 1979
- Franz Winzinger: Huber, Wolfgang. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 9, Duncker & Humblot, Berlin 1972, s. S. 700-701 ISBN 3-428-00190-7 On line
- Einleitung von Hans Wühr: A. Altdorfer - W. Huber: Landschaften, Woldemar Klein, Berlin 1938
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolf Huber na Wikimedia Commons - The J. Paul Getty Museum: Wolf Huber
- El Museo de arte Thyssen-Bornemisza: Wolf Huber
- Wolf Huber v informačním systému abART
