Wikipedistka:Slafra/Pískoviště

Vladimír V. Modrý (15. ledna 1907 Radčice u Plzně - 6. června 1976 Plzeň) byl akademický malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.

Život

Celý život prožil v Plzni, kromě let 1928 - 1932, kdy studoval na UMPRUM v Praze pod vedením profesorů Arnošta Hofbauera, Zdeňka Kratochvíla a Karla? Jaroslava? Špillara. Po návratu ze studií se stal členem Sdružení západočeských výtvarných umělců. V této době se věnoval kresbě a ilustrování literárních děl (K. J. Erbena, K. H. Máchy, K. H. Borovského a dalších), ale také pohádek, písní a legend. První výstavu kreseb a ilustrací měl spolu se Spolkem... v roce 1935. Za 2. světové války se zapojil do odboje a byl 10 měsíců vězněn gestapem, v květnu 1945 se účastnil bojů za osvobození Plzně a byl těžce raněn. V roce 1946 obdržel československou medaili Za statečnost Za chrabrost? Po únoru 1948 vystoupil z KSČ, kde byl od roku 1933. poté měl často problémy s nalezením práce. Byl zaměstnán jako jako odborný učitel na středních školách, měl i soukromé žáky, např. budoucí plzeňské malíře Miroslava Tázlera a Bronislava Losenického, od roku 1955 se věnoval již jen malířství jako svobodnému povolání. Ateliér měl v Keřové ulici č. 8 na Roudné. Jeho rodinu často živila manželka Věra, která pracovala jako zdravotní sestra. Jako výraz úcty a oddanosti k ní používal malíř přídomek V. ve svém jméně - Vladimír V. Modrý. 9. července 1949 se manželům narodil jediný syn Jiří, který je také malířem.

Dílo

V roce 1942 vytvořil zásadní dílo Český betlém, v padesátých letech minulého století vznikla významná díla Miserere, Čas a Zelený had. V této době již vytvářel figurální malbu a rozměrné formáty fantaskních krajin se zvířaty a lidmi. Zpočátku vytvářel černobílé kompozice. Navrhoval gobelíny, tvořil také loutky. Jeho stěžejním námětem byl Don Quijote a jeho sluha Sancho Panza. Jedna část tvorby vychází z témat české i světové literatury, druhá ze životních zážitků, především z dětství, přetvořených ve fantazijní vize. Podstatou Modrého tvorby je polarita. Na jedné straně se drží reality, na straně druhé vyjadřuje svou touhu po něčem nerealizovatelném. Okolo roku 1950 začala podstatnou roli v jeho obrazech hrát výrazná barva. V roce 1973 vyšla monografie. Plzeňský básník Jiří Barborka složil k deseti obrazům V. V. Modrého deset básní a vydal sbírku Deset básní pro V. V. M.

Utopie se táhne celým umělcovým dílem. Zásadní částí jeho tvorby jsou obrazy rájů a magických krajin. V těchto dílech se velmi často objevují jen dva lidé – muž a žena. To vyjadřuje na jedné straně velkou Modrého osamělost, na straně druhé víru v lásku i existenci lidského rodu. Knížák

V Plzni je v budově Českého rozhlasu umístěn Modrého obraz Husité z roku 1953 a v budově SVKPK se nachází obraz Rekviem (Meditace). Nástěnná malba Svoboda vede lid na barikády je umístěna v uzavřeném kulturním domě Peklo. Další realizace jsou ve městě Tachově - malby Plujte s námi a Svatba ptáků se nacházejí v obřadní síni. Na zmapování umělcova díla má velkou zásluhu malířův přítel Milan Knížák.

Výstavy

1935 první výstava kreseb a ilustrací se Sdružením západočeských výtvarných umělců

1942 vystavení Českého betlému v Plzni

1944 vystavení Českého betlému v Praze v Mazačově galerii ve Spálené ulici se skupinou západočeských výtvarných umělců

1948 první samostatná souborná výstava v pivovarském ???muzeu v Plzni

1949 první samostatnou soubornou výstavu v Praze ve výstavní síni ARS Melantrich

1966 samostatná výstava v Klubu plzeňské mládeže DOMINIK k šedesátinám V. V. Modrého

1968 samostatná výstava ve výstavní síni ČFVU U červeného srdce na náměstí Republiky v Plzni

1970 první zahraniční výstavu vybraných děl v KUNST-AMT-BERLIN-NEUKÖLN

1971 ve výstavní síni ČFVU U červeného srdce na náměstí Republiky v Plzni k šedesátým pátým narozeninám

2004 uspořádala Národní galerie v Praze soubornou výstavu Modrého prací ve Valdštejnské jízdárně

2007 ke stému výročí narození

Malíř, grafik a ilustrátor. Autor rozměrných temperových obrazů, kreseb, návrhů na gobelíny a ilustrací především k dílu K.H. Máchy, K.J. Erbena, K.H. Borovského aj. V roce 1939 byl pro své politické názory zatčen gestapem, po propuštění v době okupace vyučoval na plzeňské učňovské škole. Poprvé vystavoval v roce 1935.

Odkazy

Plzeňské medailony 2

Slovník českých a slovenských výtvarných umělců

Dějiny Plzně v datech

Ilustrace

BARBORKA, Zdeněk. Deset básní pro V.V.M. Plzeň: Galerie města Plzně, 2009. 63 s. Imago et verbum; sv. 8. .

Literatura

MODRÝ, Vladimír V. a KNÍŽÁK, Milan. Vladimír V. Modrý - Plzeňský Don Kychot: [Valdštejnská jízdárna, 5.3.2004-5.9.2004: katalog]. V Praze: Národní galerie, 2004. [124] s. .

WAAGE, Jiří. Vladimír V. Modrý. 1. vyd. [Plzeň]: Západočeské nakladatelství, 1973. 36 s., 35 s. obr. příl.