Wikipedistka:Konvalinka Dlouholista/Pískoviště

pohled na Zàmeckou horu z Vrbna pod Pradedem

kostel sv. Michala na stejnojmennèm nàmestì

drevena zvonicka

pomnik padlym z i.svet.valky na jizni strane kostela sv. Michala

mestsky znak

mistni zamek

Olten- mesto ve Svycarsku v kantonu Solothurn

Lezi na rece Aare vychodne od Solothurnu.

Pocet obyvatel : asi 20 tisic

Dulezita zeleznicni krizovatka, na trase sever -jih lezi mezi Basileji a Luzernem a ve smeru vychod-zapad mezi Curychem a Bernem. Dilny pro opravu zeleznicnich vagonu a lokomotiv.

Pamatky: dreveny most pred reku Aare z 19.stoleti, Vez carodejnic a stare mesto na levem brehu reky Aare.

Vrbno pod Pradedem- mesto v Ceske republice v Moravskoslezskem kraji , v okrese Bruntal.

Lezi na soutoku Zlate, Cerne a Bile Opavy.

Historie

Stredovek

Osada, kde se tezili zlato jiz v 11.stoleti, / nejstarsi zminka z roku 1097/, nejvetsi rozvoj teto cinnosti ve 14.stoleti. Rozkladala se na obchodni stezce z Olomouce do Vroclavi mezi mesty Bruntalem a Zlatymi Horami. Jiz ve stredoveku zde byl most pres reku Opavu.

Zalozeno pod nazvem Würbenthal- prvni cast slova je hlaskove upravene ceske Vrbno, druha cast znamena udoli. Privlastek pod Pradedem byl pridan v roce 1954, aby se mestecko odlisilo od ostatnich sidel tohoto jmena.

Na ochranu teto obchodni stezky byl na Zamecke hore nad osadou zalozen hrad Fürstenwalde a knize Mikulàs II. Opavsky dal v r. 1348 povoleni k obnove mestecka pod hradem. Ta zanikla pravdepodebne i s hradem za tazeni uherskeho krale Matyàse Korvìna proti knizeti Janu IV. Krnovskemu. V polovine 15.stoleti si uzemi dnesniho mesta i okolni panstvi pronajal slezsky rod panu z Vrbna. v roce 1579 zde staly 2 pily a most pres reku Opavu. Misto se nazyvalo Gesenke- cesky snizenina.

17.a 18. stoleti

V r. 1608 zde Hynek Bruntàlsky zalozil hornickou osadu a 24.cervna 1611 ji povysil na svobodnè hornì mesto. To se uspesne rozvijelo jen do zacatku tricetiletè vàlky . Po porazce stavovskeho povstani, ke kteremu se pani z Vrbna pripojili, byl jejich majetek konfiskovan a spolu s celym bruntalskym panstvim prodan Radu nemeckych rytiru . Tem byl v r. 1938 znovu konfiskovan tentokrate nacisty.

V r. 1628 se ve meste pripomina hamr, v r. 1638 zde vypukl mor a musel byt zalozen novy hrbitov. V r. 1635 byl vystaven novy kostel.

V r. 1641 obsadili mesto a okoli Svedove a v cervnu svedli bitvu s cisarskymi vojaky, ve ktere byli porazeni. Nasledkem techto boju zanikl zrejme hrad Fürstenwalde.

V r. 1750 zde byl zalozen postovni urad a dostavnik spojoval mesto s Bruntalem, Sternberkem, Olomouci a Opavou. Postovni zasilky byly prepravovany do Bruntalu a Jeseniku.

V r. 1770 zalozili dva frantiskansti mnisi na ceste do Andelske hory spital s kapli- tzv. Andelsky dum a v sousedni vesnici Zelezne byly zalozeny biskupske zelezarny.

19. stol.

V r. 1800 byla ve meste zalozena tovarna na prizi a nite, do ktere r. 1817 vstoupil J.J. Grohmann. Jeho rodina pak az do r. 1945 vyznamne ovlivnovala deni ve meste a okoli.

V r. 1816 vyhorel spital a musel byt znovu postaven. 3 roky nato byl zalozen za mestem novy hrbitov a stary byl nasledne zrusen.

V r. 1837 byl zbouran stary kostel a zacalo se se stavbou noveho, ktery byl vysvecen v r. 1844.

V r. 1840 byla zalozena hut a tovarna na kovove zbozi, kde se vyrabely hlavne zbrane, v r. 1858 byla prestavena na pradelnu lnu.

V r. 1844 se budovala nova silnice spojujici Bruntal, Andelskou horu, Vrbno, Hermanovice a Zlate Hory V r. 1855 zalozil Moritz

Richter tovarnu na vyrobu kyseliny sirove a jeho syn ji rozsiril o sklarnu. Stara sklarna z r. 1740 r. 1866 zanikla. V r. 1867 zacal Adolf

Grohmann s vyrobou retezu, hrebiku a dratu. Taktez vznikla nova tovarna na zpracovani lnu, ale brzy presla na vyrobu produktu z juty.

Z dalsiho podnikani tady byla cihelna, kamenolomy, vyroba cementu, lohovar, kozeluzna, Parni pila vznikla v r. 1869 a od r. 1911 mela

elektrarnu. Od r. 1891 vyrabela firma a. Hackenberg nabytek a kreslirske potreby.

V r. 1858 prisly do mesta opavske milosrdne sestry Panny Marie Jeruzalemske, pro nez byl vystaven na namesti reholni dum s kapli. .

a nemocnici. Od r. 1848 zde byla smisena obecna skola, 1858 byla otevrena obecna chlapecka a obecna divci klasterni skola, kazda

o peti tridach. Od r. 1910 zacala pusobit mestanska chlapecka skola a od r. 1913 divci klasterni skola. Od r. 1876 zde byla Modelarska

drevorezbarska skola, pozdeji odborna skola drevarska., zanikla v r. 1902. Knihovna byla zrizena v r. 1900, od r. 1872 mestska sporitelna

a v r. 1878 zalozna. Ve meste pusobily pocetne spolky napr. pevecky, hasicsky, spolek sklaru, zeleznicnich zamestnancu, katolicky

a hudebni spolek.

.Cvicny text

Dale pokracujeme jen nahodnym textem, aby se to dalo cvicit, protoze mi nektere veci vubec nejdou a mevim, jak to mam udelat tvoreni

odstavcu a dalsi veci.

• .Aha, tak ted se mi to cisluje, snad
• le zkusim prehodit na odrazky

tak to nastesti taky funguje a je to jednoduche

• Ale nadpisy se mi nedari a mam v tom ted neprehledno, musim tp zkusit nejak usporadat. Tak ted zkusim dalsi nadpis treba 19. a 20.stoleti

20.stol.

V r. 1901 byla provedena elektrifikace mesta. V prvni svetove valce muselo narukovat mnoho muzu do Rakousko-uherskè armàdy. Nevratilo se celkem 85 vojaku.

Po valce se Vrbno nakratko stalo soucasti nemecke provincie Sudetenland, pak .bylo pripojeno k Ceskoslovensku. Vetsinu

obyvatel tvorili Nemci. Po rozpadu monarchie a jejiho trhu si musely mistni tovarny hledat nova odbytiste. Nejlepe si vedla firma Friedricha Grohmanna

GROKO, jejiz majitel si nechal postavit vedle sve tovarny novou vilu podle planu videnskeho architekta Josefa Hoffmanna. Ten navrhl i dvojdomky

pro delnickou kolonii, z nichz byly realizovany pouze tri.

Na zacatku tricatych let propukla i ve Vrbne hospodarska krize, v r. 1930 bylo zaregistrovano 300 nezamestnanych. K nim pribylo o rok pozdeji

dalsich 456 lidi z uzavrene Jutovky.. V r. 1934 byla otevrena ceska mensinova skola. V druhe polovine 30. let se v okolnich lesich zacaly stavet

zelezobetonove pevnustky jako soucast obrany proti Nemecku. Presto bylo Vrbno 7.rijna 1938 pripojeno ke Treti risi a mistni obyvatele to prijali

vetsinou s nadsenim .Mestem projel i vudce Adolf Hitler a mnoho mistnich ceskyh obyvatel muselo odejit. Do nemecke armady muselo narukovat

mnoho muzu, 266 v nastale valce padlo.

V byvale Jutovce byl zrizen zajatecky tabor, v roce 1943 byla zalozena nemocnice. Zmizeli mnozi obyvatele zidovskeho puvodu, odpurci rezimu byli

pronasledovani. Jeden z majitelu firmy GROKO, ucastnik odboje Kuno Grohmann, spachal v r. 1940 sebevrazdu.8. kvetna 1945 bylo mesto temer

bez boje osvobozeno Rudou armadou.

Po valce se mohli vratit vysidleni obyvatele z r. 1938, naopak vetsina nemeckeho obyvatelstva musela odejit. Prichazeli novi osadnici, zelmena ze Slovenska.

Vsechny tovarny byly zestatneny. V ceskoslevenskychveznicich zahynulo 17 obcanu Vrbna nemecke narodnosti. Mezi nimi i Friedrich Grohmann,

majitel textilky GROKO, dnes Odetka. K mestu byly pripojeny sousedni samostatne obce Zelezna a Mnichov, v r.1961 i obec Ludvikov, ktera byla j

jeho soucasti do r. 1990.

Literatura:

Frederic Lenoir: Sokrates, Jesus, Buddha

ISBN 978-3-492-05393-8

• Literatura: LINK, Charlotte. die Täuschung. 1. vyd. München: Verlagsgruppe Random House GmbH, 2002. 495 s. ISBN 978-3-442-37299-7. 
• KUCA, Karel. Mesta a mestecka v Cechach, na Morave a ve Slezsku. 8.dìl V-Z. vyd. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
• Povoden 1997/Uberschwemmung 1997 Ludvìkov, Vrbno pod Pradedem, Vidly, Bily Potok, Zelezna, Mnichov, Karlovice
• Spolek Pratel Vrbenska, Vrbno pod Pradedem- Ohlednuti za minulosti davnou i nedavnou, Vrbno pod Pradedem: Spolek Pratel Vrbenska, 2011
• LÌBAL, Dobroslav. Starobylà mesta v Ceskoslovensku. 1. vyd. Praha: Artia, 1970. 206 s. ISBN 37-004-70 09. 
• BALAJKA, Bohous; BLAJER, Zdenek. Prehlednè dejiny literatury II. 1. vyd. Praha: Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1993. 129 s. ISBN 80-04-25706-2. 
• STEINDL- RAST, David. Credo. 2. vyd. Freiburg: Herder- Verlag, 2015. 239 s. ISBN 978-3-451-07116-4.