Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 8

Evangelický kostel Žatec památkově chráněn od roku 2011.

https://pamatkovykatalog.cz/evangelicky-kostel-2172613

Objekt kostela se dochoval ve velice autentické podobě z doby vzniku a obsahuje tak řadu autentických konstrukcí a prvků s vysokou vypovídací schopnosti. Jedná se jak o samotnou hmotu stavby tak o výplňové prvky oken, dveří, podlahovou krytinu, konstrukci kruchty a stropů. Mezi původní konstrukce zároveň náleží konstrukce zvonové stolice a krovu, včetně jeho technicky zajímavého řešení ztužení a vynášení níže ležícího stropu nad lodí, které je provedeno pomocí ocelové táhlové konstrukce. K původnímu rovněž náleží ztvárněni fasád. Nedílnou součástí kostela je i jeho oplocení, které kolem něj vymezuje pozemek a pochází z doby výstavby kostela.

Areál kostela z roku 1897 tvoří samotná stavba a její oplocení. Sakrální stavba se nachází jihozápadně od historického centra města. Areál se nachází na místě, kde se sbíhají ulice Boženy Vikové Kunětické a Husova.

Pseudorenesančním kostel dle projektu Josefa Petrowského je jednolodní. Závěr kostela tvoří odsazený presbytář polygonálního tvaru a drobná hmota sakristie. Před hlavní průčelí je předsazena hranolová věž s dvojicí schodišťových věží v koutech.

Lineární stavba oplocení ohraničuje trojúhelníkovou parcelu v okolí kostela. Na kamenné podezdívce jsou osazeny jednotlivá pole kovaných mříží. Ve špici parcely je situována zapuštěná vstupní branka, která je uvozena předloženým, terénním schodištěm.

Pseudorenesančním kostel dle projektu Josefa Petrowského je jednolodní. Závěr kostela tvoří odsazený presbytář polygonálního tvaru a drobná hmota sakristie. Před hlavní průčelí je předsazena hranolová věž s dvojicí schodišťových věží v koutech.

POPIS

Evangelický kostel se nachází ve vidlici svírané ul. Komenského alej a ul. Husovou po jihozápadní straně historického centra města Žatec. Kostel je presbytářem orientován k jihozápadu. Kostel je jednolodní s lodí na půdoryse protáhlého obdélníka, na jehož jihozápadní stranu navazuje poměrně krátký odsazený presbytář na obdélném půdoryse s delší osou orientovanou ve směru jihovýchod-severozápad a výrazně skosenými nárožími. K západnímu skosenému nároží je přistavěna obdélná sakristie s delší osou orientovanou ve směru jihovýchod-severozápad, ke které je na severovýchodě přiložena obdélná předsíň. Do osy severozápadního průčelí je přiložena hranolová třípatrová věž mající po boku dvojici tři čtvrtě válcových schodišťových věží, jejichž základ je, do výšky hlavního vstupu, hranolový. Severovýchodní schodišťová věž je vyšší a umožňuje tak vstup i do druhého patra věže hranolové.

Severovýchodní průčelí. Průčelí se uplatňuje ve třech plánech. Přední plán, severovýchodní průčelí hranolové věže, je v přízemí prolomeno obdélným dveřním otvorem s půlkruhovým záklenkem, který je lemován edikulovým portálem. Výplň otvoru tvoří dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s půlkruhovým nadsvětlíkem. Nad trojúhelným tympanonem edikuly je do prvního patra prolomen kruhový okenní otvor rámovaný profilovanou šambránou protnutou ve čtvrtinách lichoběžnými štukovými klenáky. Druhé patro prolamuje obdélný převýšený okenní otvor mající vnější hranu špalet skosenou s jednoduchou profilací, nad otvorem je plochý segmentový rustikovaný pás s klenákem ve vrcholu. Výplň otvoru tvoří železný okenní rám dělící výplň do 24 tabulek v šesti řadách a čtyřech sloupcích. Třetí patro je prolomeno dvojicí sdružených obdélných převýšených zvonových otvorů. Otvory, dnes bez výplně, jsou po stranách vymezeny a mezi sebou odděleny hranolovými sloupky bez patek s profilovanou hlavicí. Nad otvory je umístěn kruhový hodinový ciferník mající na spodní straně ve cviklech trojúhelná štuková hladká pole. Třetí patro je přibližně do poloviny výšky ciferníku lemováno širokými pilastry bez patek, rustikovaným dříkem a profilovanou hlavicí zdobenou rozvilinami. Pilastry vynášejí výše položené zdivo, které vytváří nad ciferníkem půlkruhový záklenek rámovaný plochým rustikovaným pásem s klenákem ve vrcholu. Celé průčelí je opatřeno pásovou rustikou, která je pouze v přízemí armována v nárožích visáží. Průčelí je uvozeno neomítaným soklem, vyzděným z větších lomových kamenů, který je ukončen profilovanou soklovou římsou. Sokl obíhá celý kostel. Průčelí je pak horizontálně členěno kordónovou římsou mezi prvním a druhým patrem, která má tvar kladí bez architrávu, vlys je zdoben triglify a metopami. Výše následuje podokenní římsa druhého patra, kordónová římsa mezi druhým a třetím patrem v podobě kladí, tedy s drobným architrávem, nezdobeným plochým vlysem a římsou. Průčelí zakončuje korunní římsa v podobě kladí, s drobnějším architrávem, plochým nezdobeným vlysem a výrazně předsazenou římsou, která je vynášena pomocí volutových konzol, které vyrůstají z architrávu.

Střední plán je tvořen severovýchodním průčelím schodišťových věží. V první a druhé etáži je severozápadní věž prolomena obdélným převýšeným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem. Níže položený okenní otvor je prolomen do hranolové části věže, která je na nároží armována plochou rustikovanou lizénou. Okenní otvory jsou lemovány páskem, záklenek pak navíc širším omítkovým plochým pásem s klenákem ve vrcholu. Výplň tvoří okna dělená do šesti tabulí, ve dvou sloupcích a třech řadách. Nad výše položeným okenním otvorem se nachází ještě otvor kruhový lemovaný štukovým pásem prostoupený čtveřicí lichoběžných klenáků ve čtvrtinách kruhu. Výplň je dělená křížem do čtyř tabulí. Třetí etáž věže prolamuje obdélný převýšený okenní otvor s plochou pásovou šambránou a segmentovým pásem nad překladem s klenákem ve vrcholu. Výplň tvoří okna dělená do šesti tabulí, ve dvou sloupcích a třech řadách. Na průčelí je patrný i druhý okenní otvor, shodný s předešlým, který směřuje k severu.

Průčelí věže je uvozené soklem shodným se severovýchodním průčelím severovýchodní věže a vertikálně je členěno přechodem mezi hranolovou a tři čtvrtě válcovou částí věže, kordónovou římsou ve tvaru kladí mezi druhou a třetí etáží věže. Průčelí je zakončeno korunní římsou v podobě kladí. Průčelí severovýchodní věže je v první etáži prolomeno shodným otvorem jako věž severozápadní. Prolomen je tedy do hranolové části věže armované na nároží plochou rustikovanou lizénou. Ve druhé etáži je prolomena obdélným okenním otvorem jako věž severozápadní ve třetí etáži a nad ním se nachází kruhový okenní otvor jako ve druhé etáži druhé schodišťové věže. Horizontální členění věže je shodné s věží severozápadní s tím rozdílem, že její korunní římsa odpovídá římse kordónové věže severozápadní, které se mírně odlišují. Zadní plán, severovýchodní průčelí lodi se uplatňuje pouze po stranách věží a neprostupuje jím žádný otvor. Průčelí je hladké s nárožími armovanými plochou rustikovanou lizénou. Průčelí uvozené soklem je horizontálně členěno dvojicí říms. Níže položená je profilovaná a odpovídá parapetní římse lodi odkud sem přechází. Výše položená představuje plochý omítkový pás přecházející sem z hlavic opěrných pilířů lodi. Průčelí zakončuje korunní římsa shodná s kordónovou římsou mezi prvním a druhým patrem severovýchodní věže s tím rozdílem, že vlys neobsahuje triglify a metopy. Tato korunní římsa pak obíhá celý kostel. Severovýchodní trojúhelný štít lodi, který je patrný pouze po stranách věže, je zcela hladký, nezdobený a neprostupují jím žádné otvory.

Jihovýchodní průčelí. Průčelí se uplatňuje v pěti plánech. První plán, jihovýchodní průčelí lodi, je pěticí opěrných pilířů vertikálně členěno do čtyř polí. Každé pole je prolomeno obdélným převýšeným okenním otvorem s prudce klesajícím parapetem a půlkruhovým záklenkem. Otvor je rámován profilovanou šambránou s klenákem ve vrcholu, nad nímž je umístěn téměř půlkruhový mírně okřídlený fronton. Mezi frontonem a záklenkem otvoru se nachází hladké omítkové pole s esovitě projmutými stranami ukončenými na spodní straně volutou. Výplň tvoří vitráže, které jsou umístěny do rámu děleného do deseti polí ve dvou sloupcích a pěti řadách. Ve druhém poli od jihovýchodu je pod okenním otvorem prolomen obdélný dveřní otvor vyplněný dvoukřídlými dřevěnými kazetovanými dveřmi rámové konstrukce. Opěrné pilíře jsou jednou odsazené pomocí voluty, která tvoří i jejich ukončení. Postranní pilíře jsou pomocí rustikované lozeny odsazeny od nároží. Průčelí uvozené soklem je vertikálně členěno průběžnou parapetní římsou a ukončeno je římsou korunní. Od soklu k parapetní římse je průčelí opatřeno pásovou rustikou, výše je již pouze hladce omítnuté. Rustikovány jsou na celou výšku i opěrné pilíře.

Druhý plán, jihovýchodní průčelí severovýchodní schodišťové věže je totožný s průčelím severovýchodním. V přízemí průčelí je však navíc prolomen obdélný dveřní otvor se segmentovým rustikovaným omítkovým pásem nad překladem s klenákem ve vrcholu. Otvor je vyplněn jednokřídlými dřevěnými kazetovanými dveřmi rámové konstrukce.

Třetí plán, jihovýchodní průčelí presbytáře, je koncipováno shodně s průčelím lodi s tím rozdílem, že okenní otvor je menších rozměrů. Vitráže otvoru jsou umístěny do rámu o čtyřech polích. Skoseným nárožím neprostupuje žádný otvor.

Čtvrtý plán, jihovýchodní průčelí severovýchodní věže, je zcela shodné s průčelím severovýchodním s tím rozdílem, že spodní partie věže jsou zakryty schodišťovou věží a druhé patro nemá okenní otvor. Výplň zvonových otvorů je tvořena ve spodní polovině železnou okenicí ve vrchní části pak původně žaluziemi (?). Pátým plánem, jihovýchodním průčelím, sakristie neprostupuje žádný otvor. Průčelí je hladce omítnuté armované na nároží a hranách trojúhelného štítu kvádrovou rustikou. Štít nese ve vrcholu obdélný nástavec s letopočtem 189? a pomocí postranních volut jsou jeho horní partie zúženy.

Severozápadní průčelí. Průčelí se uplatňuje v šesti plánech. První plán, severozápadní průčelí sakristie, je v ose prolomen obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem mající vnější hranu špalet skosenou s jednoduchou profilací, nad otvorem je plochý segmentový rustikovaný pás s klenákem ve vrcholu. Výplň tvoří dřevěné okno dělené v jedné třetině odshora na spodní dvoukřídlé pole a na horní sklopné pole. Okno je zaskleno vitráží. Štít je prolomen v ose jedním kruhovým otvorem, sokl je pak prolomen obdélným, na šířku orientovaným otvorem se segmentovým záklenkem. Průčelí je jinak koncipováno shodně s průčelím jihovýchodním, s tím rozdílem, že štítový nástavec je ukončen trojúhelným, mírně okřídleným, štítem.

Druhý plán, severozápadní průčelí lodi, je zcela shodný s průčelím jihovýchodním s tím rozdílem, že průčelí není prolomeno vstupem.

Třetí plán, severozápadní průčelí severozápadní schodišťové věže, je shodné s průčelím severovýchodním s tím rozdílem, že v přízemí je prolomen dveřní otvor, který je shodný s otvorem jihovýchodního průčelí severovýchodní schodišťové věže.

Čtvrtý plán, severozápadní průčelí přízemní předsíně sakristie, je prolomeno obdélným dveřním otvorem s dvoukřídlými dřevěnými kazetovanými dveřmi rámové konstrukce. Po severozápadní straně vstupu je pak prolomen drobný na výšku obdélný okenní otvor, jehož výplň je dělená křížem do čtyř tabulí.

Pátý plán, severozápadní průčelí presbytáře, je zcela shodné s průčelím jihovýchodním s tím rozdílem, že je částečně zakryto sakristií a její předsíní.

Šestý plán, severozápadní průčelí severovýchodní věže, je zcela shodné s průčelím jihovýchodním.

Jihozápadní průčelí. Průčelí má čtyři plány. První plán, jihozápadní průčelí sakristie, je koncipováno shodně s průčelím jihovýchodním.

Druhý plán, jihozápadní průčelí presbytáře, je koncipováno shodně s průčelím jihovýchodním s tím rozdílem, že namísto obdélného okenního otvoru byl prolomen otvor kruhový.

Třetí plán, jihozápadní průčelí lodi, uplatňující se po jihovýchodní straně presbytáře, je shodné s průčelím severovýchodním. Trojúhelným, hladce omítnutým, štítem neprostupuje žádný otvor.

Čtvrtý plán, jihozápadní průčelí severovýchodní věže, je shodné s předešlými průčelími. Střechy. Sedlovou střechou lodi prostupuje na každé střešní rovině čtveřice vikýřů, které jsou položeny na osu okenních otvorů lodi. Jihozápadním koncem hřebene pak prostupuje oktogonální sanktusníková vížka s vysokou jehlancovou střechou. Schodišťové věže kryje střecha zvonová ukončená špicí. Severovýchodní věž kryje cibulová střecha s oktogonální lucernou vrcholící jehlancovou střechou. Presbytář kryje střecha valbová, sakristii střecha sedlová a předsíň pak střecha pultová. Střešní krytinu lodi, presbytáře a sakristie tvoří eternitové šablony kladené v diagonálních řadách, které jsou při hřebeni a okapové hraně lemovány kolmými řadami. Pultovou střechu předsíně tvoří plechové šablony. Krytinu sanktusníkové vížky, schodišťové věže a věže severovýchodní tvoří přírodní břidlice.

POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY

Objekt kostela se dochoval ve velice autentické podobě z doby vzniku a obsahuje tak řadu autentických konstrukcí a prvků s vysokou vypovídací schopnosti. Jedná se jak o samotnou hmotu stavby tak o výplňové prvky oken, dveří, podlahovou krytinu, konstrukci kruchty a stropů. Mezi původní konstrukce zároveň náleží konstrukce zvonové stolice a krovu, včetně jeho technicky zajímavého řešení ztužení a vynášení níže ležícího stropu nad lodí, které je provedeno pomocí ocelové táhlové konstrukce. K původnímu rovněž náleží ztvárněni fasád. Nedílnou součástí kostela je i jeho oplocení, které kolem něj vymezuje pozemek a pochází z doby výstavby kostela.

Lineární stavba oplocení ohraničuje trojúhelníkovou parcelu v okolí kostela. Na kamenné podezdívce jsou osazeny jednotlivá pole kovaných mříží. Ve špici parcely je situována zapuštěná vstupní branka, která je uvozena předloženým, terénním schodištěm.

POPIS

Oplocení vymezuje kolem kostela přibližně trojúhelnou plochu, jejíž severovýchodní roh je výrazně zaoblen, jižní mírně skosen a východní mírně zaoblen. Do severovýchodního rohu je proti hlavnímu vstupu vložena, po plochy vtažená, brána přístupná po schodišti. Plot je tvořen sledem mřížových polí, která jsou skládaná ze svislých tyček čtvercového průřezu, které jsou ve třech výškových úrovní spojované dvoustranně přikládanými a pronýtovanými pásky s oblými okrajovými profily. Tyčky jsou zakončeny špicí, přičemž se střídají tyčky zcela rovné a tyčky rovné, které jsou při horním konci elipticky prohnuté. Střední tyčka je vyšší, ukončená zdobnou špicí a jsou na ni připevněny postraní, zdobně zprohýbané, tyčky. Po stranách je pak uzavírána po jedné rovné tyčce, které je na horním konci ukončená segmentovým prohnutím vrcholící volutou. Severovýchodní brána je tvořena podobným principem, avšak značně zdobněji. Vlastní plot pak spočívá na kamenné podezdívce, vyzděné z lomového kamene krytého betonem. Výjimkou je zídka lemující schodiště k bráně, která je cihelná. Podezdívka na jihovýchodní straně má směrem k jihu a jihozápadní strana směrem k jihovýchodu kaskádovitě rostoucí korunu, která tak vyrovnává terén.

POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY

Objekt kostela se dochoval ve velice autentické podobě z doby vzniku a obsahuje tak řadu autentických konstrukcí a prvků s vysokou vypovídací schopnosti. Jedná se jak o samotnou hmotu stavby tak o výplňové prvky oken, dveří, podlahovou krytinu, konstrukci kruchty a stropů. Mezi původní konstrukce zároveň náleží konstrukce zvonové stolice a krovu, včetně jeho technicky zajímavého řešení ztužení a vynášení níže ležícího stropu nad lodí, které je provedeno pomocí ocelové táhlové konstrukce. K původnímu rovněž náleží ztvárněni fasád. Nedílnou součástí kostela je i jeho oplocení, které kolem něj vymezuje pozemek a pochází z doby výstavby kostela.

Pořádání bohoslužeb a náboženských setkání v kostele. Jedná se o původně německý evangelický kostel postavený v letech 1897 - 1898. Postaven byl podle plánů Josefa Petrovského v pseudorenesančním slohu. Orientován je k jihozápadu s hranolovou věží v čele hlavního průčelí.

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/evangelicky-kostel-v-zatci

Kostel byl postaven v roce 1897 – 1898 v pseudorenesančním stylu v místě, kde v minulosti stávalo mýto. Křižovatka starých cest na Karlovy Vary a Kadaň je dodnes vyznačena kamenným rozcestníkem u vchodové branky do kostela.

Iniciátorem a donátorem stavby byl majitel továrny na papírové krabice Moritz Lüdersdorf, hlava zdejší evangelické obce a kulturní mecenáš.

Evangelický kostel byl postaven podle plánů Josefa Petrovského, dvorního architekta M. Lüdersdorfa, jemuž projektoval v Žatci i budovu továrny na kartonáž a obytnou vilu.

V pseudorenesančním stylu vystavěný kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží.

Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení a okenní malby na sklech pochází z konce 19. století. Původní varhany, postavené pražským varhaníkem H. Schiffnerem z roku 1897, se po převozu k opravě v roce 1938 do Německa, ztratily.

Současné varhany zhotovil pražský mistr Urban a do kostela v Žatci se dostaly po roce 1945 z neznámé lokality.

Dnes je kostel majetkem Českobratrské církve evangelické. V kostele se příležitostně pořádají bohoslužby, občas i pěvecká vystoupení či koncerty.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/evangelicky-kostel-v-zatci

https://www.muzeumzatec.cz/evangelicky-kostel.html

Evangelický kostel stojí na křižovatce ulic Komenského a Husovy.  Postaven byl v roce 1897 - 1898 v pseudorenesančním stylu v místě, kde v minulosti stávalo mýto. Křižovatka starých cest na Karlovy Vary a Kadaň je dodnes vyznačena kamenným rozcestníkem u vchodové branky do kostela. Iniciátorem a donátorem stavby byl majitel továrny na papírové krabice Moritz Lüdersdorf, hlava zdejší evangelické obce a kulturní mecenáš. Evangelický kostel byl postaven podle plánů Josefa Petrovského, dvorního architekta M. Lüdersdorfa, jemuž projektoval v Žatci i budovu továrny na kartonáž a obytnou vilu. V pseudorenesančním stylu vystavěný kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží. Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení a okenní malby na sklech pochází z konce 19. století. Původní varhany, postavené pražským varhaníkem H. Schiffnerem z roku 1897, se po převozu k opravě v roce 1938 do Německa, ztratily. Současné varhany zhotovil pražský mistr Urban a do kostela v Žatci se dostaly po roce 1945 z neznámé lokality. Dnes je kostel majetkem Českobratrské církve evangelické. V kostele se příležitostně pořádají bohoslužby, občas i pěvecká vystoupení či koncerty. K objektu přísluší fara v Husově ulici č.p. 1200.

Žatecký evangelický kostel opravují poprvé, opět otevře při půlnoční mši

11. prosince 2017  8:08

Poprvé od svého vzniku se dočkal opravy evangelický kostel v Žatci. Řemeslníci se před pár dny pustili do výměny části břidlicové střechy, generálkou projdou také věžní hodiny.

Fotogalerie2

První etapa oprav evangelického kostela v Žatci. Zahrnuje výměnu střešní krytiny báně, pozlacení kníže a makovice. | foto: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz

„Kostel byl vystavěn na konci 19. století a od té doby nebyl rekonstruován. Na jeho stavu je to také značně znát, do objektu řadu let zatéká,“ upozornil kurátor Českobratrské církve evangelické v Žatci Ivo Valášek.

První etapa opravy zahrnuje výměnu stření krytiny báně, pozlacení kříže a makovice. „Náklady jsou 1,2 miliony korun. Poloviny pokryje dotace z ministerstva kultury, zbytek jsme sehnali z vlastních a jiných zdrojů,“ vypočítal Valášek.

Obnovu věžních hodin za dalších 250 tisíc má na starosti mistr hodinář Petr Podzemský, který je i autorem orloje na žateckém Chrámu chmele a piva.

„Zrenovuje jak ciferníky a vnitřní táhla hodin, tak i hodinový stroj, který v posledních letech nefungoval správně,“ popsal Valášek.

Rekonstrukce bude pokračovat

Stavební práce potrvají do konce letošního roku. Bohoslužby se zatím konají na faře. Pro věřící i širokou veřejnost se kostel opět otevře při půlnoční bohoslužbě během Vánoc.

V dalších letech má rekonstrukce památky pokračovat. „Nutná je celá oprava střechy, dále fasády, vitráží, které jsou vymlácené, a interiéru. Pod dřevěným stropem jsem například objevil německy psané výňatky z Bible,“ dodal Valášek s tím, že postup stavebních prací záleží na čerpání dotací a finančních možnostech fary.

Evangelický kostel stojí na křižovatce ulic Komenského a Husovy. Postaven byl v roce 1897–1898 v pseudorenesančním stylu. Iniciátorem a donátorem stavby byl majitel továrny na papírové krabice Moritz Lüdersdorf, hlava zdejší evangelické obce a kulturní mecenáš.

Autor: Miroslava Strnadov

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/zatec-kostel-oprava.A171205_141126_usti-zpravy_mi

https://www.youtube.com/watch?v=Sxo7cFbs9AA#utm_content=organic&utm_term=Evangelick%C3%BD%20kostel%20%C5%BDatec&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz