Wikipedista:Slady/sandbox

Hehe

ikony

kde je parkour:

• http://video.google.com/videoplay?docid=515642196227308929
• http://www.santoalt.com/videos/322_A_Brothers_Journey.html
• http://www.santoalt.com/videos/299_EMC_Monkeys.html

• ikonky

http://static.akcniceny.cz/foto/letaky/7622/l762207.pdf

Keyboard

Genius keyboard SlimStar HotKey KKB-2050U

in RegEdit open:

• HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\WayTech\Versato\System
• HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\WayTech\Versato\Function Table

Frist Buttons:

• sleep - cannot be changed
• b8 (Open Playlist Editor)
• b7 (Play)
• b13 (Stop)
• b21 (Volume Up)
• b22 (Volume Down)

Next Buttons:

• b28 (WWW Back)
• b5 (WWW Home)
• b27 (WWW Forward)
• b4 (E-mail)
• b6 (Calculator)
• b12 (My Computer)

Keyboard codes

Blog

Metafora: Cílevědomá snaha v životě jako šplhání po žebříku

Život není peříčko, život je těžký a bolí. Kdo tvrdí opak, ten lže. A většinou se nám snaží i něco prodat.

Každá snaha je náročná. Pokaždé, když se snažím překonat sám sebe, vyřídí mě to, až jsem úplně na dně. Jak řekl Richard Lamberty o tancování: „Kdyby to bylo snadné, dělal by to každý.“

Dejme tomu, že se například snažím naučit cizí jazyk. Nejdřív neznám ani slovíčko, pak se do toho postupně obouvám, několik se jich naučím, ale gramatika mě strhne zase zpátky na dno. Začínám se učit gramatiku, samozřejmě se mi při tom pletou slovíčka, ale narazím na fráze, a tak pořád dál. Samozřejmě mě při tom ještě mate falešné přesvědčení, že už umím dostatek slovíček… Nevím kolik fází si při učení člověk přesně projde, ale asi jich bude dost. Jestli to vůbec jde spočítat!

Při provádění cílevědomé snahy člověk začne nabírat určitou formu energie. Tahle energie nemusí být na první pohled patrná, ale člověk pocítí rozdíl okamžitě, jakmile o ni přijde. Ztratit tuhle nashromážděnou energii je totiž otázkou chviličky.

Proto mě napadlo přirovnání, že sbírání téhle energie je jako stoupat nahoru po žebříku. Každý krok nahoru po žebříku je náročný, stojí určité úsilí, krok dolů je v porovnání s tím mnohem jednodušší. Jenže stačí jeden neopatrný krok, člověk šlápne mimo žebřík do prázdna a okamžitě spadne!

Stačí jeden neopatrný krok a válím se po zemi. Tam už se válí spousta dalších lidí. Většina z nich se snaží, šlápne na žebřík, vyleze stupínek nebo dva, pak ale znenadání změní směr a okamžitě sletí dolů. Tam už většinou zůstanou ležet, další pokus se nekoná.

Nechci zůstat ležet. Nebudu se válet v bahně. Zvednu se a začnu stoupat! A když budu na žebříku, musím na to myslet a snažit se zůstat na žebříku.