Wikipedista:Romanvysansky/Pískoviště

https://docs.google.com/presentation/d/1Bn29GUH53Eg634gkUlrHkOtKnkEffaLnNXlUs88vZnY/edit?usp=sharing

Papež Jan Pavel I. zemřel náhle v září 1978, 33 dní po svém zvolení. To vyvolalo konspirační teorie, zabývající se otázkou, zda papež skutečně zemřel přirozenou smrtí.

Pozadí

Albino Luciani byl zvolen papežem 26. srpna 1978. Zvolil si jméno Jan Pavel I., protože hodlal navázat na dílo svých předchůdců, papežů Jana XXIII. a Pavla VI. Přes velmi krátké trvání svého pontifikátu Jan Pavel I. stihl udělat několik změn. Zrušil užívání majestátního plurálu My v papežských proslovech a dokumentech a omezil velkolepé tradice doprovázející uvedení papeže do úřadu. Představoval konzervativce v otázkách morálky, ale reformátora a pokrokáře v oblasti církevních struktur a pojetí poslušnosti v církvi.

Odůvodnění

Nesrovnalosti ve vatikánském popisu událostí kolem smrti papeže Jana Pavla I. (nepřesná prohlášení o tom, kdo našel tělo; co četl; kdy, kde a zda mohla být provedena pitva) vyvolaly řadu konspiračních teorií, mnohé spojené s Vatikánskou bankou, která vlastnila velký podíl v Banco Ambrosiano.

Někteří zastánci konspiračních teorií spojují papežovu smrt s obrazem „biskupa oděného v bílém“, který údajně viděla Lucia Santosová a její bratranci Jacinta a Francisco Marto během zjevení Panny Marie ve Fátimě v roce 1917. V dopise jednomu ze svých kolegů Jan Pavel I. uvedl, že byl hluboce dojat setkáním s Lucií a slíbil, že vykoná zasvěcení Ruska v souladu s její vizí.

Konspirační teorie

David Yallop

David Yallop v knize Ve jménu Božím z roku 1984 (česky 1994) přišel s teorií, že papež byl v „potenciálním nebezpečí“ kvůli korupci ve Vatikánské bance (oficiálně známé jako Institut pro náboženská díla nebo Istituto per le Opere di Religione), nejmocnější finanční instituci Vatikánu, která vlastnila mnoho akcií Banco Ambrosiano. Vatikánská banka přišla o několik set milionů dolarů.

Tato korupce byla skutečná a je známo, že se na ní podílel šéf banky, biskup Paul Marcinkus, spolu s Robertem Calvim z Banco Ambrosiano. Marcinkus, v té době šéf Vatikánské banky, byl v roce 1982 v Itálii obžalován jako spoluviník při krachu Banco Ambrosiano v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Calvi byl nalezen mrtvý v Londýně v roce 1982, poté co zmizel těsně před zveřejněním korupce. Jeho smrt byla původně označena za sebevraždu a druhé vyšetřování, nařízené jeho rodinou, pak otevřelo vyšetřování. V říjnu 2002 dospěli soudní znalci jmenovaní italskými soudci k závěru, že bankéř byl zavražděn.

Ve své knize Moc a sláva z roku 2012: Yallop píše, že Luciani dostal seznam 121 zednářů a 28. září (v den své smrti) radil Jeanu-Marie Villotovi, v té době kardinálu státnímu sekretáři, s personálními přesuny. Yallop svou konspirační teorii konkrétně shrnul ve své knize z roku 1984: „Bylo jasné, že těchto šest mužů - Marcinkus, Villot, Cody, Calvi, Sindona a Gelli - se mělo čeho obávat, pokud by papežství Jana Pavla I. pokračovalo...všichni mohli různým způsobem získat, pokud by Jan Pavel I. náhle zemřel.“

Ve své knize Zloděj v noci, britský historik a novinář John Cornwell zkoumá a zpochybňuje Yallopova podezření. Yallopova teorie o vraždě vyžaduje, aby papežovo tělo bylo nalezeno ve 4:30 nebo 4:45 ráno, tedy o hodinu dříve, než odhadovaly oficiální zprávy. Cornwell vychází mimo jiné z dřívější zprávy Vatikánského rozhlasu a italské zpravodajské služby ANSA, která zkreslila čas a zkreslila uspořádání papežských apartmánů. Yallop tvrdí, že měl k dispozici svědectví sestry Vincenzy Taffarel (jeptišky, která nalezla papežovo tělo), která to sice potvrdila, avšak odmítla Cornwellovi přepisy ukázat.

Abbé Georges de Nantes

Teolog Abbé Georges de Nantes strávil velkou část svého života vytvářením případu vraždy papeže a shromažďoval výpovědi lidí, kteří papeže znali před jeho zvolením a po něm. Ve svých spisech se podrobně věnuje bankám a údajnému objevu Jana Pavla I. ve Vatikánu, který se týkal řady zednářských kněží, jakož i řady jím navrhovaných reforem a kultu Panny Marie Fátimské.

Katolické tradicionalistické hnutí

Podle organizace Katolické tradicionalistické hnutí (CTM) měl jejich zakladatel P. Gommar DePauw odjet do Říma, aby Janu Pavlu I. pomohl obnovit tridentskou mši:

„[Gommar DePauw] prohlásil při patnáctém výročí papežovy smrti: „Všichni jsme se tam vydali: No, řeknu vám jedno, kdyby zůstal papežem, neměli byste mě tady v kapli, protože s tím krásným oficiálním dopisem podepsaným ministrem zahraničí přišla také neoficiální zpráva, že bych si měl začít balit kufr, že na mě čeká práce v Římě, ve Vatikánu, abych pomohl papeži Janu Pavlu I. vrátit do církve Pravdu. No, nemělo se to stát a Pán, který ví, co dělá, zřejmě chtěl, abych byl v této kapli. [...] Co jsem měl v Římě dělat? No, prostě na to zapomeňme.“

Jiné významné tradicionalistické katolické webové stránky, které nejsou spojeny s CTM, naznačují, že Jan Pavel I. mohl být zavražděn, aby bylo zabráněno obnovení tridentské mše.

Charles Murr

Ve své knize The Godmother z roku 2017 píše o náhodě, že se papež Jan Pavel I. pokusil potrestat kardinála Sebastiana Baggia, který jmenoval mnoho „liberálních“ biskupů, včetně později zproštěného exkardinála Theodora McCarricka, přičemž Baggio byl posledním člověkem, který viděl papeže Jana Pavla I. živého.

Anthony Raimondi

Anthony Raimondi (který tvrdí, že je synovcem Luckyho Luciana) ve své knize Když kulka zasáhne kost, která vyšla v roce 2019, uvádí, že pomáhal svému bratranci arcibiskupovi Paulu Marcinkusovi zabít papeže tím, že mu dal do čaje valium, aby ho omráčil, a pak ho otrávil kyanidem. Jako důvod uvedl, že Jan Pavel údajně vyhrožoval, že odhalí „rozsáhlý podvod s akciemi, který provozují vatikánští insideři.“ Raimondi tvrdí, že se plánovalo zavraždit i Jana Pavla II., kdyby se ten rozhodl podvod odhalit. Raimondi tvrdí, že „pokud vezmou Jana Pavla I. a provedou jakýkoli typ testů, stále najdou v jeho těle stopy jedu.“

Odraz v kultuře

Krátký pontifikát a zejména smrt Jana Pavla I. je volně umělecky zpracován ve filmu Kmotr III (1990), kde se papežem tohoto jména stane postava kardinála Lamberta. Krátce po svém zvolení se stane obětí spiknutí špiček tehdejší církve s vysokými politickými kruhy a sicilskou mafií.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pope John Paul I conspiracy theories na anglické Wikipedii.