Wikipedista:Riha/Diskuse o smazání
Texty ukládám pro sebe, než někdo nevratně smaže zajímavý článek. Pokud chce některý kolega/-yně dosáhnout smírného smazání mnou vloženého textu, ať laskavě použije Diskuse s wikipedistou. Děkuji!
(Některé části zde mohou být jen jednou (TOC, references). Kategorie a odmítnuté obrázky zde smysl nemají, ty nekopíruji.)
(DoS) Slovem jetřebismus, musismus (musíme) nebo mělobysmus (mělo by se) je označován přístup lidí zainteresovaných na určitém tématu, kteří vědí, co „je třeba“ změnit, aniž by ale navrhli konkrétní postup nebo řešení a převzali za něj zodpovědnost nebo se jej pokusili prosadit.[1][2][3] V korpusu Syn2000 je jetřebismus vymezen jako „neosobní deklarování potřebnosti (je třeba udělat atd.) místo skutečných činů“.[4] Slovo vyjadřuje též negativní hodnotící soud, používá se jako pejorativum.
Význam pojmu
editovat- Jetřebismus je především vzorec chování, schématický způsob vyrovnání se s určitým problémem.
- Používá se i jako dehonestující pseudoargument, který má řečníkovi zajistit převahu v diskusi.
- Samotné slovo jetřebismus je frazeologismus, stejně jako některá další příležitostná slova (okazionalismy). Ty jsou tvořeny spojením přípony -ismus, která je latinského původu a pravidelně se s ní tvoří především odborné názvy, a první části složeného slova, která je českého původu a je velmi neformální.[5][6]
Historie pojmu
editovatJetřebismus je těžké označovat za nové utvořené slovo. Lubomír Mlčoch dokládá jeho užívání ze 60. let 20. století při diskuzích o vědním oboru ekonomie citací pseudoargumentu „Není to věda, je to jetřebismus“.[7] Komentuje i jetřebismus katolické církve.[8]
Sociolog Rašek píše: „Za minulého režimu se ke spojení je třeba vyvinula alergie, lidé z něho vyciťovali bezradnost poradit si s mnohými lidskými problémy.“[9]
Obrana proti jeřebistům
editovatPragmatický přístup k jetřebismu měl kardinál Miloslav Vlk, jak uvádí Daniel Herman: „Když bych měl říct něco základního, co jsem si odnesl z naší spolupráce, tak je to tzv. jetřebismus. Přicházelo mnoho lidí s tím, že je něco třeba. To většinou všichni víme, že je něco třeba. A pan kardinál měl takovou dobrou zásadu, že když někdo přicházel s nějakým impulsem, tak se snažil ho pověřit tím úkolem, aby to vyřešil a na tom se většinou ukázalo, jestli ten člověk to myslí vážně, tak se do toho pustil a uvítal to, anebo začal skládat důvody, že vlastně on to dělat nemůže, no, a pak to většinou nestálo za to se tím zabývat. Takže tohleto je docela dobré, aby si člověk vyzkoušel míru vážnosti toho impulsu, který k vám někdo přináší.“[10]
Související články
editovat- Neologismus, nově utvořené nebo přejaté slovo, přesněji lexikální jednotka,
- Hovorová čeština
Literatura
editovat- Defrazeologické lexikální jednotky, ss 243-7, dostupné online
- Okazionalizmy v současné češtině, zvláště v publicistice, dipl.práce, dostupné online
- Hacknutá čeština: Neortodoxní slovník dnešní mateřštiny
TBD
editovatSpolečné Reference
editovat- ↑ Čeština 2.0: Jetřebismus
- ↑ JETŘEBISMUS A MILIARDY PRO ŠKOLSTVÍ, Učitelské noviny č. 36/2013
- ↑ Fuga pro čtyři těla, empatii, ironii a lásku
- ↑ Korpus: syn2000, dotaz: ismus
- ↑ ČRo: Tvoření slov
- ↑ M.Zíková: Substantivní neologismy a jejich parasystémový charakter
- ↑ L.Mlčoch: Ekonomie, ekologie, eudaimonia: Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace, 2016, ISBN 978-80-246-3280-3, str. 21
- ↑ Zakopaná hřivna? Zbožné přání?, kapitola Jetřebismus a absurdity
- ↑ Antonín Rašek: Jetřebismus znovu na scéně?
- ↑ Jak to vidí Daniel Herman, 17.5.2013