Wikipedista:RgC/Pískoviště 1

Portál – Projekt – Hlavní článek – Kategorie

Portál Dánsko: Hlavní strana

Vlajka Dánska
Poloha Dánska v Evropské Unii

Dánsko je nejmenší, nejjižněji položená a také nejstarší severoevropská země. Nachází se severně od Německa, jediného státu se kterým má Dánsko suchozemskou hranici. Severně od Dánska leží Norsko, severovýchodně pak Švédsko. Ačkoliv se nenachází na Skandinávském poloostrově, z kulturního hlediska náleží mezi Skandinávské státy. Hlavním městem Dánska je Kodaň, mezi další důležitá města patří například Aarhus, Odense, Aalborg či Frederiksberg.

Dánsko je nížinatá země, o čemž svědčí i fakt, že jeho nejvyšší bod je vysoký pouhých 171 m. Břehy Dánska omývají vody Baltského i Severního moře. Země se skládá z rozlehlého Jutského poloostrova a velkého počtu ostrovů, někdy označovaných jako dánské souostroví, z nichž nejvýznamější jsou Sjælland, Fyn, Nørrejyske Ø, Bornholm a Lolland. Dánsko už v historii kontrolovalo přístup do Baltského moře a tyto vody jsou také známé jako dánské úžiny.

Od roku 1849 je dánsko konstituční monarchií a od roku 1901 současně parlamentí demokracií. Členem Evropského hospodářského společenství (nyní Evropská unie) se stalo v roce 1973. Dánské království zahrnuje i dvě zámořská území, Grónsko a Faerské ostrovy, ale obě mají svou autonomii. Dánská monarchie je nejstarší monarchií v Evropě a národní vlajka je nejstarší dosud používaná státní vlajka.

e

Článek měsíce

Bitva u Helgolandu (9. květen 1864, Severní moře) byla námořní střetnutí mezi prusko-rakouskou eskadrou a dánskou flotilou, která v rámci války o Šlesvicko-Holštýnsko blokovala severoněmecké přístavy v okolí ústí Labe. Likvidací této blokády bylo pověřeno Rakouské námořnictvo, neboť Rakousko bylo jedinou zemí Německého spolku, která měla relevantní námořní síly. Ty se však nacházely ve Středozemním moři a nebyly na tom dobře technicky ani personálně.

Zhruba v poledne 9. května došlo k vizuálnímu kontaktu mezi prusko-rakouským a dánským loďstvem. Dánská eskadra vedená kapitánem Suensonem se sestávala ze dvou šroubových fregat a šroubové korvety. Nepřátelská flotila pod vedením kapitána Tegetthoffem byla složena ze dvou rakouských šroubových fregat a tří menších pruských plavidel. Tegetthoff se rozhodl co nejrychleji přiblížit k dánským lodím, aby nebyla převaha dánských děl tak veliká. Vlajková loď rakouské eskadry Schwarzenberg utrpěla během bitvy neuvěřitelných 153 zásahů a vypuklo na ní několik požárů. Dánové sami však na tom nebyli zas až tak o moc lépe. K pokrašování boje už nedošlo, neboť velitel dánské flotily dostal zprávu o příměří dohodnutém v Londýně. Jeho země již byla poražena a blokáda by byla již stejně brzy ukončena.

Celý článek - Archiv

e

Obrázek měsíce

Horní most (dánsky: Højbroen) je jedním ze dvou Mostů Farø, které přes ostrov Farø spojují ostrovy Falster a Sjælland. Jedná se o zavěšený silniční most nad úžinou Storstrømmen, dlouhý 1 726 m.
Celý článek - Archiv

e

Osobnost měsíce

Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 – 4. srpna 1875) byl dánský spisovatel, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů. Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou, psal ovšem i verše a romány. Andersen se narodil v Odense na ostrově Fynu jako syn chorého ševce a pradleny. Andersen byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry.

Již v sedmnácti letech vydal svou první knížku Duch v Palnatokově hrobě. Ze začátku nebyla jeho díla tolik úspěšná, až kolem roku 1845 se mu začalo dařit. Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. Mezi Andersenova nejúspěšnější díla patří Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Cínový vojáček, Císařovy nové šaty, Křesadlo či Malá mořská víla. Na jaře roku 1872 Andersen spadl z postele a vážně se zranil. Již nikdy se zcela neuzdravil. Zemřel 4. srpna 1875 v domě zvaném Rolighed nedaleko Kodaně.

Celý článek - Archiv

e

Zajímavosti