Wikipedie

Wikipedista:Podroužek/Pískoviště

< Wikipedista:Podroužek
Adolf Podroužek
Chybí svobodný obrázek.
Adolf Podroužek
Narození31. Října 1871
Napajedla
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. Leden 1945
Ostrava
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtísrdeční slabost
Nábož. vyznání24.července 1909 vystoupil s církve
ChoťMarie Hynková
Děti3
RodičeFelix Podroužek, Marie Daňková
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Podroužek ( 31. října 1871 Napajedla[1] - 20. ledna 1945 Ostrava ) byl zakladatel české turistiky a propagátor lyžování v Beskydech.[2]

Rodokmen

editovat

Adolf byl prvorozeným synem Felixe Podroužka a Marie Daňkové. Otec Felix ( *19. Listopadu 1842 Javůrek ) pracoval jako zámečník v Hraběcím pivovaru v Napajedlech. A dědeček Václav Podroužek ( *1811 Chlum v Pardubickém kraji † 25. Únor 1893 Říčky ) byl kovář v obci Javůrek nedaleko Brna. Jeho otec Felix byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Marií Daňkovou a měl sní pět dětí. Matka Marie dva měsíce po porodu mrtvého děvčátka zemřela. Otec Felix se dne 3. Listopadu 1887 v Napajedlech znovu oženil s Františkou Nesrstovou s kterou měl také pět dětí. Adolf měl deset sourozenců. Bohužel pět dětí se nedožilo dospělosti. Adolf se 3. Února 1900 oženil s Marií Hynkovou a měly spolu tři děti. Chlapce Vladimíra a dvě děvčátka Marii a Jiřinu.

Život

editovat

Adolf Podroužek se narodil v Napajedlích 31.Října 1871[p 1] v domě č.56, vystudoval elektrotechnickou školu v Brně, v roce 1894 pracoval jako pomocný učitel ve Vilémovicích a v roce 1895 nastoupil do arcibiskupských železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. V roce 1897 se odstěhoval do Ostravy kde nastoupil k důlní společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Pracoval zde do roku 1933 kdy odešel do penze. S rodinou bydlel v Slezské Ostravě na ulici Závadské (Na Závadě) a Hradní. Při studiu v Brně byl již členem turistického spolku a zapojil se na prozkoumávání oblasti Moravského krasu. Roku 1894 byl svědkem vytahování ostatků jednoho ze sebevrahů, kteří ukončili svůj život skokem do propasti Macocha v Moravském krasu a využil příležitosti a na laně, kterým Josef Nejezchleb z Vilémovic prováděl toto pochmurné dílo, se nechal spustit do propasti[3]. Sestup provedl ještě několikrát a pořídil šest fotografických snímku propasti Macocha. Těchto šest snímků je považováno za vůbec první snímky dna propasti Macocha. Pořízené fotografie byly v roce 1896 zveřejněny v publikaci Propast Macocha. Zima roku 1894, byla velmi krutá a dlouhá, ve Vilémovicích napadlo až 4m sněhu a byly odříznuty od civilizovaného světa. Tato událost donutila Adolfa nechat si vyrobit u místního stolaře své první lyže dle představ, které v něm zanechaly cestopisná díla, které četl při studiích.[4] Lyže si tak oblíbil, že od té doby je propagátor a zastánce lyžování. Strojírna Edm. Beneše v Moravské Ostravě vyráběla podle nákresu Adolfa Podroužka řemínkové vázaní na tehdejší lyže pod názvem Ondřejník.[5] V době působení ve Vilémovicích přemluvil majitele pozemků u propasti Macocha k jejich prodeji Klubu českých turistů v Brně, který zde nechal postavit útulnu, jednu z prvních turistických chat na Moravě. V roce 1897 byl jednatelem Pohorské Jednoty Radhošť v Ostravě a roku 1899 zakladatelem prvního odboru Klubu českých turistů v Moravské Ostravě kde byl po 30 let jednatelem. Roku 1903 vydal spolu s Karlem Fadrusem českého Průvodce po Mor. Ostravě a okolí a v roce 1909 lyžařskou učebnici Jízda na lyžích. V roce 1907 spolu s Antonínem Panicem a dalšími turisty se zasloužil o výstavbu první turistické chaty (útulny) Klubu českých turistů na Ondřejníku nad Frýdlantem nad Ostravicí na vrcholu Stolářka. Byl členem bruslařského a veslařského klubu Lucina v Polské Ostravě. Roku 1910 založil SK Lučina, jehož byl až do roku 1921 předsedou a poté čestným členem. V roce 1914 uspořádal na Ondřejníku první české veřejné lyžařské závody v Beskydech. Po roce 1918 se zasloužil o navázaní přátelských styků se slovenskými kraji, jejichž výsledkem bylo zřízení první stanice Klubu československých turistů na Slovensku v Kelčově a v roce 1923 výstavba a provoz další turistické chaty nesoucí název „Masarykova chata na Beskydě“. V roce 1920, po vzniku turistické Župy pobeskydské, sdružující rozrůstající se počty odborů Klubu československých turistů v oblasti Ostravska a Beskyd, byl do roku 1829 jejím předsedou s vlivem v celé oblasti. Za své zásluhy o výstavbu chaty na Ondřejníku a založení frýdlanského odboru Klubu československých turistů, roku 1921 byl jmenován jeho čestným členem. Byl předsedou českého radioklubu v Ostravě a zasloužil se o zřízení Ostravské vysílací stanice.

Uctění památky

editovat

Dne 11. června 1991 byla v Ostravě přejmenována bývalá ulice Emanuela Famíra na ulici Podroužkova.[6] Usnesení města Ostrava usn. RM 263/12, NA 17.4.1991.

Po Adolfu Podroužkovi Klub českých turistů pojmenoval žlutě značenou turistickou cestu v délce 7 km. Cesta začíná u výstaviště Černá louka v Ostravě vede přes Slezskoostravský hrad a pokračuje na haldu Ema v Slezské části Ostravy.[7] Na Slezskoostravském hradě byla dne 17. června 2007 odhalena Klubem českých turistů pamětní deska Adolfa Podroužka.[8] Za své zásluhy ho klub Českých turistů uvedl do síně slávy české turistiky.[9]

Pochován byl na hřbitově u starého Ostravského krematoria, dnes již zrušeného.

Dílo

editovat
  • Propasť Macocha: popis, pověsti, dějiny, kresby, písemnictví a výpravy, 1896, česky, 64 stran
  • Jízda na lyžích, vydal Emil Šolc v Telči, 1909, česky, 125 stran
  • Průvodce po Moravské Ostravě a okolí, spoluautor Karel Fadrus, vydal Sokol -Tůma v Moravské Ostravě, 1902, česky, 88 stran

Galerie

editovat
  •  
    Chata Ondřejník, později pojmenovaná jako chata Solárka po vyhořelé chatě stejného jména. Stav v roce 2008.
  •  
    Pamětní deska Adolfa Podroužka umístěná na Slezkoostravským hradě
  •  
    Okružní trasa Adolfa Podroužka, turistická směrovka.

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Literatura běžně mylně informuje datum narození Adolfa Podroužka 1.Listopadu 1871. Toto datum je však den křtu, Adolf Podroužek se narodil o den dříve. (Viz. matriční zápis.)

Reference

editovat
  1. ↑ Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno. actapublica.eu [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: [s.n.] ISBN ISBN 80-7042-583-0. 
  3. ↑ BRZUSKA, Roman. Punkevní jeskyně, charakteristika - SJČR. www.jeskynecr.cz [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ PODROUŽEK, Adolf. Jízda na lyžích. 1. vyd. Telč: Emil Šolc, 1909. 125 s. S. 122. 
  5. ↑ PODROUŽEK, Adolf. Jízda na lyžích. 1. vyd. Telč: Emil Šolc, 1909. 125 s. S. 38. 
  6. ↑ Historie ulic [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Cestou Adolfa Podroužka. 2008.obrazovy-atlas.cz [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ HTTP://WWW.SLEZSKA.CZ/CS/O-SLEZSKE-OSTRAVE/MEDIA-A-ZPRAVODAJSTVI/SLEZSKOOSTRAVSKE-NOVINY/2007/2007_09.PDF. 
  9. ↑ Síň slávy české turistiky - Adolf Podroužek. www.kct.cz [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Podroužek/Pískoviště&oldid=22752718“