Wikipedista:Pediewiki/Gustav Šebor
Dutra byla značka maďarských dumperů a traktorů.
Historie
editovatHistorie značky Dutra sahá až do roku 1869, kdy Matthias Hofherr (1829 Moosbeuren - 1909 Vídeň), odešel z místa ředitele vídeňské pobočky firmy Clayton-Shuttleworth Co. a založil ve Vídní firmu M.Hofherr.[1] Firma se zabývala výrobou zemědělských strojů a její výrobky byly distribuovány firmou Clayton-Shuttleworth Co. V roce 1881 založil Matthias Hofherr s dosavadním tichým společníkem Johannem Schrantzema společnost Hofherr - Schrantz. Pobočku v Maďarsku založila firma v roce 1888; v roce 1901 se do Maďarska, konkrétně do města Kispést, přesunula úplně.[2] [3]Vedení firmy převzal Albert Hofherr. V roce 1908 společníci firmu transformovali na akciovou společnost.
HSCS
editovatKonkurenční firma Clayton-Shuttleworth Co. vyhodnotila, že nemůže firmě Hofherr - Schrantz ve střední a východní Evropě konkurovat. Rozhodla se jí prodat vídeňský areál a souhlasila s používáním jejího jména. Valná hromada Hofherr - Schrantz rozhodla o přejmenování na Hofherr, Schrantz, Clayton, Shuttleworth, továrna na zemědělské stroje.[4] Poněvadž byl název společnosti dlouhý, používal se název Hofherr nebo HSCS.[5]
V meziválečném období vyráběla traktory s ležatým jednoválcovým motorem se žárovou hlavou. V roce 1924 to byl typ HSCS 15 LE.[6] Tento traktor byl stejné koncepce jako traktor Lanz Bulldog.
Po válce používala areál továrny Rudá armáda. V roce 1948 byla společnost dekretem 3500/1948 Govt. znárodněna a vznikla Hofherr Schrantz Traktorgyár NVKF (Národní podnik s ručením omezeným). V roce 1949 byl společnosti rozhodnutím 334/1949 stanoven statut národního podniku. V roce 1950 mohla být obnovena výroba traktorů.[7]
V roce 1952 byl vystavován pásový traktor HSCS na vídeňském veletrhu a byl považován za kuriozitu, která nemůže konkurovat ostatním strojům.[8]
Po skončení druhé světové války 3500/1948. Govt. podle dekretu byla znárodněna i továrna Kispesti a poté podle 334/1949. MT. Hofherr Schrantz Traktorgyár NVKF byl rozhodnutím přeměněn na národní podnik. V čele společnosti stál Mihály Zsofinyecz, který byl později jmenován ministrem průmyslu. Název společnosti byl nejprve změněn na Hofherr Schrantz Tractor Factory (oběžník 16020/1950 NiM.), a poté na Vörös Csillag Tractor Factory od 21. listopadu 1951. Později se ?DUTRA? (demper+traktorová slovní hříčka) také název značky. Po znárodnění bylo dozorčím orgánem podniku nejprve Středisko těžkého průmyslu (1948), poté Středisko všeobecného strojírenství (1948?1950) a od 22. března 1950 Ministerstvo těžkého průmyslu III. Katedra strojního průmyslu a nakonec se po roce 1952 stala Nadačním fondem automobilového a traktorového průmyslu pod ministerstvem hutnictví a strojů. Po profilaci provedené v roce 1949 se dřívější široké výrobní spektrum společnosti následně rozšířilo o výrobu ropných traktorů a motorů a jejich komponentů. Zpočátku tvořila 90 % produkce traktorů vylepšená verze HSCS R-35, traktor typu G-35. V roce 1952 začala výroba sklápěčů, které se kromě socialistických států východního bloku vyvážely do Číny, Německa, Itálie a Jižní Ameriky. Pro další vývoj byla v továrně v roce 1954 zřízena Experimentální dílna. Výsledkem byl univerzální nakladač Dutra-5000 (Frank-B1) a také traktory řady U-28 a traktory D-4-K. Vörös Csillag Traktorgyár po zániku Trustu automobilového a traktorového průmyslu, ministr hutnictví a strojírenství J 85.136/1967. Svým rozhodnutím č sloučila továrnu na stroje Gödöllő a tovární jednotku 4. sámó (Eger) Hajtómű-és Felvonógyár. Tehdy společnost dosáhla největšího rozmachu. Továrna se třemi provozovnami (Kispest, Gödöllő, Eger) se snažila svou organizaci přizpůsobit novým podmínkám. V čele společnosti stále stál generální ředitel, po něm technický ředitel, obchodní ředitel a ekonomický ředitel, který zastával titul zástupce generálního ředitele. Nová pracoviště (?G? nebo?E?) byla vedena manažery továrních jednotek, kteří byli podřízeni zástupci generálního ředitele. Navzdory nové organizaci byla výroba traktorů v Maďarsku z politických důvodů odsunuta do pozadí.Podmínky hospodářské dělby práce ve východním bloku se vyvíjely tak, že Maďarsko muselo nakupovat tyto typy zemědělských strojů převážně ze sovětského a československého dovozu. Proto hospodářská komise 10.107/1970. [7]
Dumpry
editovatNa jaře roku 1952 se první dumpry objevily v Československu. O rok později byl vyroben tisící kus, na podzim roku 1953 byl vyroben dvoutisící stroj.[9]
V roce 1969 podepsalo Maďarsko smlouvu o dodávce 298 ks dumprů o nosnosti 6 tun do Sovětského svazu.[10]
Literatura
editovat- Stieber Jószef: A kispesti gép és traktorgyár gépesítési és gyártmányfejlesztési törekvései, 1842-1973 : szakirányú írások gyűjteménye, Budapešť, 2022, 344 s., ISBN 978-615-01-7228-6[11] (Mechanizace a vývoj produktů továrny na stroje a traktory v Kispestu, 1842-1973: sbírka odborných spisů)
Reference
editovat- ↑ Inzerát. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. 1879-02-15, roč. Neunundzwanzigster Jahrgang, čís. 7, s. 10. Dostupné online.
- ↑ TRESZL, Anton. Wer ist wer? Erstes ungarndeutsches Biographielexikon. Bous: Anton Treszl, 1993. 208 s.
- ↑ Lokalnachrichten. Pester Lloyd. 1911-06-06, roč. 58., čís. 132, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Pester Lloyd. 1911-11-23, roč. 58., čís. 278., s. 12. Dostupné online.
- ↑ MEINDL, Gustav. Die landwirtschaftlichen Maschinen in Oefterreich.. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. 1930-12-21, roč. 79., čís. 51, s. 17. Dostupné online.
- ↑ Mezőgazdaság - Kiállítás - Hofherr MEZ-15 nyersolajtraktor. Nemzeti Archívum [online]. [cit. 2024-12-12]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b 1875. évi XXXVII. törvénycikk | 1000 év törvényei. web.archive.org [online]. 2014-07-10 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Roller und Traktoren auf der Frühjahrsmesse. Salzburger Nachrichten. 1952-03-19, roč. 8., čís. 67, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Dvoutisící dumper maďarské výroby. Rudé právo. 1953-10-19, roč. 33, čís. 291, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Obrana lidu. 1969-07-12, roč. XXVIII., čís. 28, s. 8. Dostupné online.
- ↑ STIEBER, József. A kispesti gép és traktorgyár gépesítési és gyártmányfejlesztési törekvései, 1842-1973: szakirányú írások gyűjteménye. Budapest: Magánkiad. Dostupné online. ISBN 978-615-01-7228-6.