Wikipedie

Wikipedista:Mates/Pískoviště 3

< Wikipedista:Mates
The Cure {en}
The Cure
The Cure během koncertu v Praze (2008)
The Cure během koncertu v Praze (2008)
Základní informace
PůvodAnglie Crawley, Anglie
ŽánryPost-punk
Gothic rock
Alternative rock
New Wave
Aktivní roky1976 - současnost
VydavateléFiction, Suretone, Geffen, Polydor, Elektra, Sire
Příbuzná témataThe Obelisk, Easy Cure, Malice, Siouxsie and the Banshees, The Gloves
Webwww.thecure.com
Současní členové
Robert Smith
Roger O'Donnell
Simon Gallup
Jason Cooper
Reeves Gabrels
Dřívější členové
viz níže

The Cure je anglická alternativní rocková hudební skupina založená v roce 1976 zpěvákem a kytaristou Robertem Smithem v Crawley, Západním Sussexu. Během své existence zaznamenala kapela mnoho změn v sestavě a její současný frontman Smith je jejím jediným stálým členem. Svou hudební kariéru začali The Cure s deskou Three Imaginary Boys, která společně s prvními singly začlenila kapelu mezi post-punková hnutí, generaci nové vlny, která vedla k vybuzení punk rockové revoluce ve Spojeném království. V osmdesátých letech zařadila skupinu její ponurá až trýznivá hudba do oblasti gothic rocku.

Po vydání alba Pornography v roce 1982 nebyla budoucnost kapely jistá. Robert Smith chtěl skupinu vymanit z reputace kapely hrající velmi ponurou muziku. Počínaje singlem „Let's Go to Bed“, vydaným ve stejném roce, začal Smith do hudby i textu písní přidávat mnohem více popového vlivu (včetně specifického vzezření při koncertech). Díky tomu popularita kapely během 80. let rostla, ve Spojených státech dosáhly tři singly „Just Like Heaven“, „Lovesong“ a „Friday I'm in Love“ na umístění v žebříčku Billboard Hot 100. Bývá označována za jednu z nejvlivnějších kapel 80. let, na začátku let devadesátých se z nich stala jedna z nejoblíbenějších alternativně rockových kapel. Jejich hudba je charakteristická zejména svým melancholickým nábojem. Mezi dosud nejúspěšnější alba patří již zmíněné Pornography (1982), The Head On The Door (1985), Disintegration (1989) a Wish (1992). Třinácté studiové album 4:13 Dream vyšlo v říjnu 2008.

Historie

editovat

Vznik a první roky (1973–1979)

editovat

Prvním střípkem historie vzniku kapely The Cure je uskupení The Obelisk, které založili studenti střední školy Notre Dame Middle School v Crawley, Západním Sussexu v roce 1973. V dubnu toho roku skupina vystoupila na prvním veřejném vystoupení v sestavě Robert Smith za klavírem, Michael Dempsey s kytarou, Laurence Tolhurst na bicí, Marc Ceccagno hrál vedoucí kytaru a Alan Hill na baskytaru.[1] V lednu roku 1976 založil Ceccagno kapelu Malice, do které vstoupili také Smith a Dempsey a jejich dva spolužáci z St. Wilfrid's Catholic Comprehensive School. Frontmanem se stal Ceccagno, Smith hrál na kytaru a Dempsey nově na baskytaru. Ceccagno však vzápětí odešel a založil si vlastní skupinu Amulet. Smith a Dempsey přizvali Tolhursta z bývalé kapely The Obelisk, nového kytaristu Porla Thomsona a přejmenovali se na Easy Cure v lednu roku 1977.[2] Po několika neúspěšných kástinzích na post zpěváka se této role ujal Smith.[3] Easy Cure již byli silně ovlivnění vlnou punk rocku.

V roce 1977 kapela Easy Cure vyhrála talentovou soutěž vypsanou německým vydavatelstvím Hansa Records a získali kontrakt. Pro Hansu nahráli několik písní, žádná z nich však nikdy nebyla pod jejich záštitou vydána.[4] Vzhledem k pokračujícím neshodám o dalším směřování kapely byl následně během roku 1978 kontrakt s Hansa Records zrušen. Smith později vzpomínal: „Byli jsme velmi mladí. Mysleli jsi, že z nás udělají puberťáckou kapelu. Chtěli po nás jen, abychom nahrávali nějaké cover verze a my pokaždé odmítli.“[4]

přesunout do Easy Cure (pozn.)

Skupinu, která se jmenovala Easy Cure založil v roce 1976, tehdy sedmnáctiletý, Robert Smith spolu se svými spolužáky ze střední školy Michaelem Dempsey (basová kytara), Lolem Tolhurstem (bicí), zpěvákem Peterem O´Toolem a kytaristou Porlem Thompsonem. Zpočátku psali písně a nahrávali dema, na jaře 1977 vyhráli v Londýně spolu s dalšími sedmi kapelami soutěž talentů, což pro ně znamenalo tisíc liber a možnost nahrát desku u německé společnosti Hansa. Začátkem roku 77´ odchází z kapely zpěvák Peter O´Toole, za mikrofonem ho nahrazuje Robert Smith. Easy Cure navrhují, aby první písní na novém albu byla "Killing an Arab" o čemž Hanza nechce ani slyšet. Robert Smith marně vysvětluje, že song nemá žádný rasistický obsah, nýbrž se jedná o text inspirovaný románem "Cizinec" od Alberta Camuse. Hanza není spokojená ani s ostatními nahrávkami Easy Cure a koncem března 1978 s nimi vypovídá smlouvu.

Zásadní změny se udály v dubnu 1978, kytarista Thomson byl ze skupiny vyhozen (Smithovi se prý zdálo, že hraje špatně) a frontman Smith se rozhodl zkrátit její jméno na dnešní The Cure.[5] Pouze jako trio nahráli první demo nahrávku v Chestnut Studios a tu rozeslali do velkých vydavatelství.[6] Nedlouho nato si skupiny všiml Chris Parry, který se věnoval vyhledávání talentů ve vydavatelské společnosti Polydor.[7] Skupině nabídl smlouvu s jeho nově založeným vydavatelstvím Fiction a chtěl se stát manažerem skupiny. Členové kapely nabídku přijali poněkud vlažně, protože původně plánovali přejít rovnou pod Polydor.[8] První singl „Killing an Arab“ z prosince 1978 ovšem nevyšel ve Fiction, ale v rámci malého vydavatelství Small Wonder, protože Fiction se v té době ještě nedohodlo se studii Polydor na distribučních podmínkách; kapela zvolila toto nouzové řešení. Píseň nemá rasisitcký obsah, nýbrž její text se inspiruje v románu Alberta Camuse Cizinec; přesto kvůli svému provokativnímu názvu vzbudila jak uznaní, tak kontroverzi. Při opětovném vydání v pod Fiction v následujícím roce nalepili na obaly štítek, který vylučoval rasistický podtext singlu. Dva tisíce kusů singlu bylo záhy prodáno a skupiny si začal všímat hudební éter – časopisy a rádia [opět Filter?]. Adrian Thrills (NME) o kapele napsal: „The Cure připomínají nádech čerstvého vzduchu na smogem zaneseném a nočními podniky prolezlém předměstí (...) Teprve se ukáže, zda sezení s Johnem Peelem a londýnská vystoupení v bezprostřední budoucnosti pomohou The Cure udržet svou chuť do tvorby.“ [9]

V květnu 1979 vyšla debutová deska Three Imaginary Boys. Kapela neměla s nahráváním ve studiu žádné zkušenosti, a tak Parry zajistil spolupráci s producentem Mikem Hedgesem a oba práci na něm řídili.[10] S výsledkem nebyla skupina spokojená, hlavně Robert Smith, který o téměř deset let později v rozhovoru uvedl: „Velká část alba byla příliš povrchní, nelíbilo se mi to už tehdy. Kritici v recenzích označovali album za příliš lehkovážné a myslím si, že oprávněně. Už když jsme to dělali, tak jsem si představoval desku s větším nábojem a procítěním.“[11] Druhý singl „Boys Don't Cry (skladba)“ vydala kapela v červnu toho roku. Od srpna do října se The Cure objevovali jako předkapela na turné Siouxsie and the Banshees (Join Hands) po Anglii, Walesu a Severním Irsku. Smith při koncertní sérii zastupoval dokonce dvojí roli, když John McKay opustil the Banshees, suploval na pozici kytaristy. Tato hudební zkušenost na něj měla velký vliv: „První večer s Banshees na pódiu jsem byl ohromen, jak mocně jsem se cítil při hraní takového kalibru hudby. Od našeho vystupování s The Cure se to lišilo, jak jen mohlo. Předtím jsem chtěl kapelu, která by vycházela ze hry Buzzcocks a Elvise Costella, něco jako punkoví Beatles. Když jsem se stal načas součástí Banshees, postoj jsem radikálně změnil.“[12]

její příznivý ohlas zajistí The Cure koncertování po celé Británii.

Z kraje října 1979 vydali The Cure třetí singl „Jumping Someone Else's Train“. Krátce poté opustil kapelu Michael Dempsey, protože se mu nelíbily podklady na nové studiové album, které Smith sepsal.[13] Dempsey odešel ke skupině Associates, vystřídali ho Simon Gallup (basová kytara) a Matthieu Hartley (klávesy) původně z The Magazine Spies.[14] Během listopadu a prosince však Associates podpořili The Cure a The Passions při společném turné Future Pastimes Tour po Anglii; všechny tři kapely patřily pod Fiction Records. The Cure na turné představila i několik skladeb z plánovaného druhého alba.[15] Ještě před jeho vydáním se dohodli současní a bývalí členové The Cure a natočili singl „I'm the Cult Hero“ pod jménem Cult Hero a vydali ho na sedmipalcové desce v prosinci 1979.[16]

Rané období gothic rocku (1980–1982)

editovat

V únoru 1980 vydala kapela kompilační album Boys Don't Cry, na kterém oproti Three Imaginary Boys byly navíc tři vydané singly „Boys Don't Cry“, „Jumping Someone Else's Train“ a „Killing an Arab“, naopak některé původní skladby z alba zmizely.[17] Kvůli nízké kreativitě při utváření prvního alba se Smith rozhodl mít větší vliv na tvorbu druhého alba Seventeen Seconds, které koprodukoval s Mikem Hedgesem.[18] Album bylo vydáno během dubna toho samého roku a umístilo se na 20. pozici žebříčku UK Albums Chart. Singl „A Forest“ se stal prvním singlem, který se umístil v britské hitparádě; vystoupal až na 31. místo UK Singles Chart.[19] Producenta Hedges ocenil hudební obraz alba slovy „zahořklý, působivý, úplně odlišný od Three Imaginary Boys“.[20] V recenzi Seventeen Seconds v časopise NME napsali: „Na tak mladou skupinu jak The Cure je ohromné, jak dokázali v krátkém čase obsáhnout tak široký hudební prostor.“[21]


Diskografie

editovat

Studiová alba

editovat

Koncertní alba

editovat
  • 1984 - Concert
  • 1991 - Entreat
  • 1993 - Show
  • 1993 - Paris
  • 2007 - Festival 2005

Kompilace

editovat
  • 1980 - Boys Don't Cry (vyšlo pouze v USA)
  • 1981 - Happily Ever After (vyšlo pouze v USA)
  • 1983 - Japanese Whispers (sbírka singlů a béček z let 1982-1983)
  • 1986 - Standing on a Beach/ Staring at the Sea (kolekce singlů z let 1978-1986)
  • 1988 - The Peel Sessions
  • 1990 - Mixed Up (remixové album)
  • 1997 - Galore (kompletní sbírka singlů z let 1987-1997)
  • 2001 - Greatest Hits (největší hity z let 1978-2001 + 2 nové písně, 2 CD)
  • 2004 - Join the Dots:B-Sides and Rarities 1978-2001(The Fiction Years) (kompletní sbírka rarit a béčkových písní z let 1978-2001, 4 CD)
  • 2006 - 4play (exklusivní vydání, obsahuje materiál z prvního turné, rozhovory, nové nahrávky)

Členové

editovat

Současní členové

editovat

Dřívější členové

editovat
  • Michael Dempsey – baskytara (1976–1979)
  • Mark Ceccagno – vedoucí kytara (1976)
  • "Graham" – bicí (1976)
  • "Graham's brother" – zpěv (1976)
  • Porl Thompson – kytara (1976–1978, 1984–1992, 2005–2010)
  • Lol Tolhurst – bicí (1976–1982, 2011), klávesy (1981–1988, 2011)
  • Martin Creasy – zpěv (1976)
  • "Gary X" – zpěv (1977)
  • Peter O'Toole – zpěv (1977)
  • Matthieu Hartley – klávesy (1979–1980)
  • Andy Anderson – bicí (1983–1984)
  • Phil Thornalley – baskytara (1983–1985)
  • Boris Williams – bicí (1984–1994, 2001)
  • Perry Bamonte – klávesy (1990–1994), kytara (1995–2005)
Poznámka: Tato stránka ukazuje pouze „oficiální role“ ve skupině. Členové kapely při nahrávání často hráli na různé nástroje.

Časová osa

editovat


The Cure v České republice

editovat
  • 03.08.1990 - Praha - Sportovní Hala
  • 17.11.1996 - Praha - Sportovní Hala
  • 23.08.1998 - Brno - Velodrom
  • 12.04.2000 - Praha - Sportovní Hala
  • 21.02.2008 - Praha - Sportovní Hala

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ APTER, Jeff. Never Enough: The Story of The Cure. Londýn: Omnibus Press, 2009. 341 s. ISBN 978-0-85712-024-3. S. 35–36. (anglicky) Dále jen Apter. 
  2. ↑ Apter, str. 50
  3. ↑ Apter, str. 58
  4. ↑ a b FROST, Deborah. Taking The Cure With Robert. Creem. 1987-10-01, roč. 1987, čís. 10. Dostupné online [cit. 2013-11-12]. (anglicky) 
  5. ↑ Apter, str. 67–68
  6. ↑ Apter, str. 73
  7. ↑ Apter, str.76
  8. ↑ Apter, str. 79
  9. ↑ THRILLS, Adrian. Ain't No Blues for the Summertime Cure. New Musical Express. 1978-12-16, roč. 1978, čís. 51, s. 16. Dostupné online [cit. 2013-11-15]. (anglicky) 
  10. ↑ Apter, str. 86
  11. ↑ SWEETING, Adam. The Cure - Curiouser and Curiouser. Spin. Červenec 1987, roč. 1987, čís. 7. Dostupné online [cit. 2013-11-15]. (anglicky) 
  12. ↑ PAYTRESS, Mark. Siouxsie & the Banshees: The Authorised Biography. [s.l.]: Sanctuary Publishing, 2003. S. 96. (anglicky) 
  13. ↑ Apter, s. 122–123
  14. ↑ Apter, str. 124
  15. ↑ Apter, str. 125–126
  16. ↑ Apter, str. 116 a 134
  17. ↑ Apter, str. 337
  18. ↑ Apter, str. 127
  19. ↑ ERLEWINE, Stephen Thomas. The Cure Biography [online]. Allmusic [cit. 2013-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Apter, str. 133
  21. ↑ KENT, Nick. Why Science Can't Find Cure for Vagueness. NME. 1980-04-26, roč. 1980. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat

-->

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mates/Pískoviště_3&oldid=12724459“