Wikipedista:MapperDB/Pískoviště
Seznam drobných sakrálních památek v Dolních Bojanovicích
editovatSeznam drobných sakrálních památek v Dolních Bojanovicích obsahuje všechny kapličky, památníky, pomníky, kříže, sochy, sousoší a svaté obrázky, které se v obci momentálně nacházejí. Zařazen je i jeden v současnosti odinstalovaný exemplář.
Jako mnohde jinde i v Dolních Bojanovicích představují drobné sakrální památky ikonickou součást moravské vesnice. Nabývají významu náboženského, ale též architektonického a uměleckého, svědčí o lokálních dějinách, vypráví příběhy místních obyvatel či fungují jako místní orientační body.
Kapličky
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických kapliček. Lze je utřídit do dvou kategorií – kapličky výklenkové a kapličky s vnitřním prostorem.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
kaplička sv. Floriána (s vnitřním prostorem) | v ulici Josefovská, mezi č. p. 21 a 27 | 1. Původní dřevěná soška: sv. Florián
2. Náhradní obraz uvnitř: sv. Florián |
Vznik: 1872[1]
Zadavatel: František Turek z č. p. 61 – díkůvzdání za konec požáru, který uchvátil zhruba polovinu vesnice a který se zastavil právě v místech, kde nyní stojí kaplička[1] Zhotovitel: původní dřevěná soška sv. Floriána – neznámý řezbář (1822), náhradní obraz sv. Floriána – Růžena Kučerová, lidové ornamenty na čelní stěně – Hedvika Fukalíková (konec 80. let 20. století)[1] Opravy: 2016 (veřeje a dveře – Petr Herka, výmalba – Pavel Kaňa a Radek Petrů, obnova lidových ornamentů – Leona a Kristýna Jordánovy, nová dlažba a oblázky – rodina Zlomkova, výsadba chvojek – obec)[1] Význam: 1. do roku 1956 (zbudování hřbitova v sousedním Josefově) byly rakve zemřelých josefovských farníků převáženy nejprve ke kapličce a poté do kostela a na dolnobojanovický hřbitov, 2. kolem svátku sv. Floriána (4. května) se zde koná pobožnost, zakončená průvodem do kostela a svátostným požehnáním, 3. jedna ze zastávek prosebných průvodů do polí[1] | |
kaplička sv. Jana Křtitele (s vnitřním prostorem) | původně: na místě zvaném "Na komínku"[2]
nyní: před Slováckou chalupou, č. p. 217 |
1. Původní socha: sv. Jan Křtitel
1.1. Náhradní dřevěný kříž 1.2. Nynější náhradní dřevěná socha: sv. Jan Křtitel |
Vznik: 1820[2]
Zadavatel: ? Zhotovitel: původní socha sv. Jana Křtitele – ?, náhradní dřevěný kříž – František Červenka, nynější náhradní dřevěná socha sv. Jana Křtitele – Ladislav Herka[2] Částka: přes 1000 Kč[3] Vysvěcena poprvé: 2. září 1906 (P. František Pořízek), podruhé 2010 (P. Petr Karas)[2] Opravy: před vysvěcením v roce 1906 (zadavatel František Vymyslický), kolem roku 2000 (zadavatel rodiny Ištvánkova a Košutkova[2] | |
kaplička Nejsvětější Trojice (s vnitřním prostorem) | na horním konci obce, v ulici Hlavní, u č. p. 557 | Nápis na zadní stěně zvenčí: LP. 1933 BJ.
Polychromovaná dřevořezba uvnitř: Nejsvětější Trojice |
Vznik: původní stavba – ?, nynější stavba – 1993[3]
Zadavatel: původní stavba – ?, nynější stavba – Jan Bílek, řečený Zeman, z č. p. 182 (díkůvzdání za požehnání úrody a za zdraví celé rodiny)[3][4] Zhotovitel: stavba – František Esterka[4], polychromovaná dřevořezba Nejsvětější Trojice – Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín (Ferdinand Štábla)[3][4] Vysvěcena: na svátek sv. Petra a Pavla, 1933[3][4] Opravy: 80. léta 20. století (stavba byla stažena ve dvou místech ocelovými lany)[4] | |
kaplička sv. Jana Nepomuckého (výklenková) | na dolním konci obce, v ulici Hodonínská, u č. p. 440 | 1. Původní polychromovaná dřevořezba uvnitř: sv. Jan Nepomucký (ukradena v roce 1993[3] či 1994[5])
2. Náhradní kamenná socha uvnitř: Panna Maria Bolestná 3. Náhradní obraz uvnitř: sv. Jan Nepomucký 4. Nynější dřevěná soška uvnitř: sv. Jan Nepomucký |
Vznik: původní stavba – 1818 (podle[6]), nynější stavba – 1902 (podle[3][5])
Zadavatel: František Turek, z č. p. 61 – kaplička zasvěcená tomuto českému světci nikde v okolí nestála[5] Zhotovitel: původní polychromovaná dřevořezba sv. Jana Nepomuckého – Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín (František Štábla)[3][5], náhradní obraz sv. Jana Nepomuckého – manželé Bělohlávkovi[3], nynější dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého – Ladislav Herka (2005)[3][5], názední malba s lidovými ornamenty – Hedvika Fukalíková[7] Částka: původní polychromovaná dřevořezba sv. Jana Nepomuckého – 190 korun (nákladem podsedníka Františka Turka z č. p. 61)[3] Vysvěcena: 1902[3] Opravy: polovina 90. let 20. století (celkové – místní firma GRYF)[3][5], 2010 (obnova podle návrhu Ing. B. Janečka)[3], 2023-2024 (probíhající oprava střechy) Význam: 1. podle pamětníků se u kapličky ve 30. letech 20. století konaly májové pobožnosti, na svátek světce (16. května) ke kapličce chodil od kostela slavnostní průvod, 2. v současné době bývá o svátku světce (v neděli před nebo po) u kapličky odpolední pobožnost, po níž následuje průvod do kostela a svátostné požehnání, 3. jedna ze zastávek prosebných průvodů do polí[5] Památkově chráněno, č. 30895/7-2205 v ÚSKP | |
kaplička sv. Cyrila a Metoděje (výklenková) | na kraji obce, u silnice Dolní Bojanovice – Mutěnice ("Vápenné") | Malba na dřevěné desce v nice: sv. Cyril a Metoděj | Vznik: konec 19. století[8]
Opravy: 1943 (obnova malby sv. Cyrila a Metoděje na dřevěné desce – místní malérečka) | |
kaplička sv. Urbana (výklenková) | na kraji obce, v lokalitě Díly pod vinohrady, severozápadně od křižovatky ulic Pod Čaganovem a Vinařská | Soška v horní nice: sv. Urban
Soška v dolní nice: Pieta |
Vznik: počátek 20. století
Význam: jedna ze zastávek prosebných průvodů za dobrou úrodu | |
kaplička sv. Huberta (výklenková) | u čerpaní stanice U sv. Huberta, s.r.o. | Věnování: Ku cti a chvále Pána našeho a jeho služebníka sv. Huberta věnují a o ochranu prosí bojanovští myslivci L. P. 9 • 7 • 2000
Olejomalba v nice: sv. Hubert (podle Vidění sv. Huberta od Lamberta Mathieu, 1846) Podpis architekta: arch. Červenka Josef Obsah schránky v základech stavby: zápis o stavbě, informace o světcově úctě, seznam členů Mysliveckého sdružení Stupava a několik mincí |
Zadavatel: Myslivecké sdružení Stupava – kaple postavena na místě, kde bývá při podzimních honech předávka na poslední výlov zvěře[8]
Zhotovitel: návrh – Josef Červenka, stavba – mladší členové sdružení pod vedením Ivo Nováka, kříž – umělecký kovář Petr Zajíc z Hovoran, žulová deska s věnováním – kameník Vrána z Prušánek, olejomalba sv. Huberta – Bohumil Bortlík ze Starého Poddvorova)[8] Částka: 30 000 Kč | |
kaplička Rodiny | v lokalitě Holčické, u cyklostezky Dolní Bojanovice – Starý Poddvorov | Pro zasvěcený komentář viz příspěvek projektanta kapličky ve farním časopise Cesta (s. 24). |
Památníky
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických památníků. Památníky se zde rozumí stavby upomínající na událost jak místního, tak mezinárodního významu.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
památník padlých v první a druhé světové válce (kamenný) | v parku u kostela, při východní zdi budovy | Výčet dolnobojanovických obětí první světové války: část první, část druhá, část třetí
Výčet dolnobojanovických obětí druhé světové války (fašismu 1939–1945 a bombardování Hodonína): komplet |
Zhotovitel: profesionální kameník z Klobouk u Brna (1930)
Materiál: kámen Částka: 16 000 korun Vysvěcen: 8. června 1930 (P. Jaromír Pořízek) |
Pomníky
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických pomníků. Jedná se především o náhrobky z hrobů místních obyvatel, jež jsou v současnosti umístěné mimo původní hrob.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
pomník Jana Wilsdorfa (kamenný) | původně: na místním hřbitově, přibližně v místě dnešní kněžské hrobky
nyní: v parku u kostela, nedaleko hlavního vchodu do budovy |
Nápis v kartuši: Tu odpočjwa w Pánu Jan Wilsdorf z ai 28 let pisař C. K. Duchodu. Já že žiwel wody morawni uhodonina dne 1ho žiwota zbaweny a zde jest 3ho Augusty 1824 mezy swug rod položeny. | Význam: původně náhrobek z hrobu Jana Wilsdorfa, důchodního písaře hodonínského panství (a syna dolnobojanovického učitele Jana Václava Wilsdorfa), který se v roce 1824 ve věku 28 let utopil při koupání v řece Moravě nedaleko Hodonína[9] | |
pomník Michala Turka (kamenný) | na místním hřbitově, u jihovýchodní brány | Nápis na desce: Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil.[10] | Význam: náhrobek Michala Turka, usmrceného padlým stromem (viz Kříže → kříž Turkův v lese) |
Kříže
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických křížů. Nejčastějším stavebním materiálem je kámen. Pokus o zachycení odlišných významů jednotlivých exemplářů je uskutečněn v Poznámkách.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
kříž Bohůnův (kamenný) | na vyvýšeném břehu nad nově vyasfaltovanou cestou k podzemnímu zásobníku plynu společnosti SPP Storage, s.r.o. | Věnování: Věnovali Františka a František Bohůnovi, LP 1933.
Nápis na čelní straně soklu před restaurací: Potupu a bolest zakoušelo srdce moje a čekal jsem, kdo by měl se mnou soustrast, a nebylo ho, hledal, kdo by mě potěšil, a nenašel jsem. Žalm 68.[11] Nápis na čelní straně soklu po restauraci: Poutníku zde chvíli stůj, o ranách mých rozvažuj. Rány moje kynou, léta tvoje plynou. Přijde čas, smrt tobě nastane, kam se duše tvoje dostane? |
Zadavatel: František a Františka Bohůnovi
Materiál: umělý kámen | |
kříž Turkův v lese (kamenný) | ve východní části lokality Dolní Kapánsko, v lese, při cestě | Věnování: Ku cti a chvále Boží na památku svého tragicky zemřelého syna Michala věnovali manželé Michal a Marie Turkovi, v Dol. Bojanovicích L. P. 1941.
Nápis na čelní straně soklu: Na tomto místě zemřel dne 20. 12. 1939 tragickou smrtí Michal Turek. V mladém věku 21 let. Zdráv jsem práci v lese nastoupil nic netušil, že víc se s tohoto místa domů nevrátím. Zde těžký strom mne k zemi porazil a již nikdo mne k životu nevzbudil. Viz jak smrt zrádně číhá ani se nenadáš. Ráno s úsměvem jsem rodný dům opouštěl, v poledne se sestrou zde poseděl a objedvál a ve čtyři hodiny náhle Pán na věčnost mne odvolal. Kdo půjdeš okolo a měls mne rád, zde zastav se a pomodli za mne Otčenáš. Dřímej sladce tichý svůj dočasný sen - my na Tebe v životě nikdy nezapomenem. Buď s bohem synu nám tak milý - naše srdce stále pro Tebe truchlí. |
Zadavatel: Michal a Marie Turkovi – na památku svého tragicky zesnulého syna Michala[12]
Zhotovitel: František Topenčík Vysvěcen: na Boží hod svatodušní 1. června 1941 Materiál: kámen | |
kříž Turkův u větrolamu (kamenný) | ve větrolamu na rozhraní katastrů Dolních Bojanovic a Josefova, nedaleko potoka Prušánka | Nápis na čelní straně soklu nejvýše: Upomínka na tragicky zesnulého Karla Turka, zasaženého bleskem 12. července 1945.
Nápis na čelní straně soklu uprostřed: V kříži je naše spása, on nám pravdu, lásku hlásá, v kříži naše naděje, on nám v nouzi přispěje. Nápis na čelní straně soklu nejníže: Kdo okolo jdete, otčenáš se pomodlete. |
Zadavatel: manželka usmrceného Karla Turka
Materiál: leštěná žula | |
kříž Račických u družstva (kamenný) | v ulici Hodonínská, u Tiskárny Lelka | Věnování: Věnovali ke cti a chvále Boží [nečitelné, podle[7]] manželé Pavel a Marie Račický L. P. 1938
Nápis na čelní straně soklu: Kříž tu stojí osamělý, tělo probodané, zastav se zde dítko drahé, a pohledni na mne. Nanalezneš uklidnění, v života svém vlnobití, dokud duše tvoje štvaná, nepřimkne se ke mně [zčásti špatně čitelné, podle[13]]. |
Zadavatel: Pavel a Marie Račičtí
Vysvěcen: 4. září 1938 Materiál: pískovec (kříž), umělý kámen (skalnatý masiv) | |
kříž Morovanský (kamenný) | v lokalitě Díly pod vinohrady, u malého lesíka, nedaleko dolního konce "Hlubočky" | Věnování: Věnovali ku cti a chvále Boží manželé František a Antonie Morovanský, r. 1894.
Reliéf na čelní straně soklu: Panna Maria Bolestná Nápis na čelní straně soklu: Kristus neopustil, Kristus neopouští, Kristus neopustí, kdo se ho sám nespustí. Podpis zhotovitele: F. Štábla v Hodoníně |
Zadavatel: František a Antonie Morovanští, místní čtvrtláníci
Zhotovitel: Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín Materiál: kámen Vysvěcen: na svatodušní pondělí 1894 | |
kříž u neoveské cesty (kamenný) | původně: do roku 2018 při dnes již zaniklé cestě do Moravské Nové Vsi, na rozhraní lokalit Padělky u kukvické cesty a Díly u vazu
nyní: na vrcholku lokality Díly pod vinohrady, nedaleko horního konce "Hlubočky", u "pražské búdy" |
Věnování: Věnují ku cti Boží manželé František a Kristina Maršalkovi L. P. 1914
Reliéf na čelní straně soklu: Panna Maria Bolestná Nápis na čelní straně patky: Pane Ježiši Kriste, sKrz Tvé na kříž přibití, dej v mém srdci cítiti. Podpis zhotovitele: F. Štábla |
Zadavatel: František a Kristina Maršalkovi (u kříže se při práci na poli rodiče spolu se snachou modlili za návrat jejich jediného syna a manžela Františka z války[14])
Zhotovitel: Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín (Ferdinand Štábla) Materiál: pískovec Částka: 660 korun Vysvěcen: 7. června 1914, na místě dožilého dřevěného kříže od rodiny Silákovy; podruhé: 23. září 2018 (P. Petr Karas) Opravy: 2018 (restaurace, přemístění, znovuvysvěcení[14]) | |
kříž Maršálkův u kyjovské cesty (kamenný) | u silnice Dolní Bojanovice – Mutěnice ("Vápenné"), na rozcestí, obklopen čtveřicí lip | Věnování: Věnuje ke cti a chvále Boží Kristína Maršálková L. P. 1921.
Reliéf na čelní straně soklu: Panna Maria Bolestná Nápis na čelní straně patky: Zraněn jest pro hříchy naše, potřen pro nepravosti naše, znalostí Jeho uzdraveni jsme. Prorok Isaiáš 53 B[15] |
Zadavatel: Kristína Maršálková
Zhotovitel: Josef Topenčík, kamenosochař v Uherském Hradišti a dolnobojanovický rodák Materiál: kámen Částka: 3800 korun Vysvěcen: 18. září 1921 | |
kříž u Jůvového (Mikušův, kamenný) | původně: na horním konci obce, nedaleko kapličky Nejsvětější Trojice, přímo na rozcestí ulice Hlavní a polní cesty směr Myšince a Ochozy
nyní: na horním konci obce, pod kapličkou Nejsvětější Trojice, v ulici Hlavní, u č. p. 1111, na rozcestí asfaltové a panelové cesty |
Věnování: Postaven ke cti a chvále Boží za sproštění nepřátel.
Reliéf na čelní straně soklu: Panna Maria Bolestná Nápis na čelní straně soklu: Ježiši Kriste, skrz tvé přibití, chci v mém srdci cítiti! Podpis zhotovitele: F. Štábla, Hodonín |
Zadavatel: František Mikuš, rolník a starosta (dle ústní tradice jako výraz pokání, že na lovu postřelil místního pekaře Bařinu)[16]
Zhotovitel: Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín Cena: 680 korun Vysvěcen: 10 září 1910 | |
kříž u Peškové búdy (kamenný, litinový) | v areálu vinných sklepů, v lokalitě Čaganov (v "Čagaňáku") | Olejomalba na plechu: Panna Maria | Zadavatel: patrně Matouš a Kateřina Lekaví, čtvrtláníci
Vysvěcen: 1. září 1889 | |
kříž železný u mutěnského lesa (Kučerův, litinový) | na okraji lokality Dolní Kapánsko, u lesa, nedaleko podzemního zásobníku plynu společnosti SPP Storage, s.r.o. | Nápis na zadní straně patky před restaurací: Opraveno L. P. 1994 | Zadavatel: František a Viktorie Kučerovi
Vysvěcen: 20. června 1886 Opravy: 1994, MEZI LETY 2016 A 2017 ZKUSIT DOHLEDAT VE ZPRAVODAJI | |
kříž Hubáčkův u hřiště (kamenný) | v ulici U Hřiště, blízko brány do areálu fotbalového hřiště | Věnování: Ku cti a chvále Boží věnovali manželé František a Anděla Hubáčkovi L. P. 1944
Nápis na čelní straně soklu výše: Kříž je mi jistou spásou, kříž je který vždy ctíme, kříž Páně se mnou, kříž je mi útočištěm Nápis na čelní straně soklu níže: Zde zahynul tragicky náš syn Vladimír ✶1942 †1944 |
Zadavatel: František a Anděla Hubáčkovi (na památku jejich dvouletého syna, při hře zasypaného hlínou, která se svezla ze svahu)[7]
Materiál: kámen | |
kříž u skládky odpadu (dřevěný) | u bývalé, nyní rekultivované skládky odpadu, mezi lokalitami Ochozy a Podsednické Zvolence | Nápis na svislém břevně: Oprava LP. 2000 | Opravy: obnoven za působení P. Miloslava Humpolce[17] (působil zde 1952–1976), 2000 (oprava) | |
kříž u Račického (kamenný) | v ulici Josefovská, u č. p. 2 | Věnování: Tento kříž ku cti a chvále Boží a za svatou trpělivost věnuje Antonín Mikulica L. P. 1956
Nápis na čelní straně soklu: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí[18] |
Zadavatel: Antonín Mikulica (jako výraz víry a nesouhlasu s komunistickým režimem v Československu)
Materiál: mramor Vysvěcen: 6. května 1956 | |
kříž u Hrabinků (misijní, dřevěný) | v lokalitě Stará hora na rozcestí, na začátku cyklostezky Dolní Bojanovice – Starý Poddvorov | Nápis na příčném břevně: SV. MIS.
Nápis na svislém břevně: L. P. 1939 |
Materiál: dřevo
Opravy: 2000 (nový dřevěný kříž) | |
kříž Heyssigův (kamenný) | na dolním konci obce, v ulici Hodonínská, u č. p. 1162 | Nápis na čelní straně soklu: Hier hat sich zvtodt gefallen Herr Franc Heyssig 14 Jahr gewester Havptman der Herrschaft Göding avs dem Wagen springent den 20. Novem. 1724 | Význam: připomínka tragické smrti hejtmana hodonínského panství Franze Heyssiga (Podle pověsti napojil své koně bojanovickým ryzlinkem a ti pak letěli neřiditelným tryskem k Hodonínu. V zatáčce na konci vesnice, chtěje předejít neštěstí, seskočil z vozu, zapletl se do opratí a koně ho v mokřinách, které tam tehdy byly, uvláčeli.)[19]
Materiál: kámen Opravy: 1992, 2019 (celkové – Josef Krososka[20]) Památkově chráněno, č. 45474/7-2207 v ÚSKP | |
kříž u Křížných cest (vyřezávaný) | na křižovatce ulic Cacardov, Křižná a Školní | Zadavatel: Rozálie Bílková, vdova po podsedníku Janu Bílkovi z č. p. 85
Zhotovitel: František Vymyslický, místní lidový řezbář Materiál: dřevo Částka: 200 zlatých Vysvěcen: 9. října 1898 (P. Josef Hanák) Opravy: 1996 (celkové – Kostas Rizopulos), 2004 (barvy – Jakub Kándl), 2016 (restaurace – Ladislav Moravec, obnova polychromie – MgA. Marek Urbanovský[21]) Památkově chráněno, č. 23435/7-2208 v ÚSKP | ||
kříž na hřbitově (vyřezávaný) | uprostřed místního hřbitova | Zadavatel: vdova Anna Siláková
Zhotovitel: František Vymyslický, místní lidový řezbář Materiál: dřevo Částka: 900 korun Vysvěcen: 24. září 1905 Opravy: 20. léta 20. stol. (sám autor), 1955 (natřen), 1971 (neodborná konzervace – Ing. Krystýnek z Hodonína, obnovení malby – Jindřich Vašíček), 2006 (celkové – Jakub Kándl), 2014 (restaurace – Ladislav Moravec, obnova polychromie – MgA. Marek Urbanovský[22]) Památkově chráněno, č. 45317/7-2209 v ÚSKP | ||
kříž u kostela (vyřezávaný) | původně: ve vinohradech u polní cesty podél trati Hrabinky do Hloží[16]
nyní: v parku u kostela, nedaleko ulice Hlavní |
Zadavatel: výměnkářka Františka Hubáčková
Zhotovitel: František Vymyslický, místní lidový řezbář Materiál: dřevo Vysvěcen: 16. srpna 1908 Opravy: 1946, 1973, 2016 (restaurace – Ladislav Moravec, obnova polychromie – MgA. Marek Urbanovský[21]) Památkově chráněno, č. 34166/7-2204 v ÚSKP | ||
kříž u kostela (kamenný) | v parku u kostela, při jihovýchodním rohu budovy | Materiál: kámen |
Sochy a sousoší
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických soch a sousoší. Díla jsou vyhotovena v drtivé většině případů z kamene.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
socha sv. Anny Samodruhé (kamenná) | původně: do roku 1956 na křižovatce ulic Hlavní a Prostřední, před bývalou radnicí[8], do roku 1982 před budovou obecního hostince[23]
nyní: v parku u kostela, před hlavním vchodem do budovy |
Věnování: Wystaweno od manželou Františka a Anny Mikulice, veřejného školního učitele, 1851 | Zadavatel: František, veřejný učitel Obecné školy v Dolních Bojanovicích, a Anna Mikulicovi | |
socha Panny Marie na hřbitově (kamenná) | původně: pravděpodobně v zaniklé vsi Kukvice[pozn. 1], do roku 1890 (vyvrácena větrem) ve větrolamu (na místě současné sochy Panny Marie u větrolamu)[24]
nyní: na dolnobojanovickém hřbitově, u jihovýchodní brány |
Vznik: asi 1. polovina 18. století[24]
Zajímavosti: u větrolamu jí dělala společnost mohutná lípa, která byla v roce 1933 14,5 metru vysoká a obvod kmene v nejširším místě dosahoval 3,52 metru[25] | ||
socha sv. Václava (kamenná) | v parku u kostela, směrem k návsi | Věnování: Na paměť 1000letého výročí mučednické smrti věnuje Marie Líčeníková 1929.
Nápis na čelní straně soklu: Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím. |
Zadavatel: Marie Líčeníková (k 1000. výročí zavraždění svatého Václava ve Staré Boleslavi roku 929 → jedno z možných dat světcova úmrtí, viz svatý Václav)
Zhotovitel: Ferdinand Štábla, Hodonín Materiál: kámen Vysvěcena: na svátek Božího těla 30. května 1929 (P. Jaromír Pořízek) | |
sousoší sv. Cyrila a Metoděje (kamenné) | na tzv. druhé návsi, v ulici Hlavní (u č. p. 209), uprostřed točny pro autobusy | Věnování: Ke cti a chvále Boží věnovala Marie Líčeníková L. P. 1913.
Nápis na čelní straně soklu: Sv. Cyrille a Methoději, orodujte za nás! Podpis zhotovitele: Štábla, Hodonín |
Zadavatel: vdova Marie [Františka, podle[23]] Líčeníková (k 1050. výročí příchodu věrozvěstů na území Velkomoravské říše roku 863)
Zhotovitel: Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín Vysvěceno: 5. července 1913 | |
sousoší sv. Cyrila a Metoděje (dřevěné) | původně: v parku u hřbitova, v jižním rohu
nyní: ? |
Význam: dar od slovenské partnerské obce Kechnec (2014)
Vysvěceno: hodové pondělí 29. září 2014 (P. Petr Karas, za účasti zastupitelů obou obcí i dolnobojanovických farníků) | ||
socha Panny Marie u větrolamu (kamenná) | u silnice Dolní Bojanovice – Josefov, u větrolamu | Nápis na čelní straně podstavce: Obnoveno l. P. 1899
Nápis na zadní straně podstavce: Nákladem manželů Uhrových |
Zadavatel: manželé Uhrovi (Pavel Uher byl tehdejším správcem Dittlova dvora v Josefově[25])
Zhotovitel: Štáblova kamenosochařská dílna, Hodonín (František Štábla) Materiál: mušlový vápenec Částka: 150 zlatých Vysvěcena: 8. září 1899 | |
socha sv. Isidora (kamenná) | na dolním konci obce, při polní cestě Dolní Bojanovice – Lužice, na rozmezí lokalit Podsedky u hodonínské cesty, Záhumenice a Přední dílce | Věnování: Věnují ke cti a chvále Boží Matouš a Anna Topenčíkovi L. P. 1915.
Nápis na čelní straně soklu u nohou sochy: Sv. Isidore, oroduj za nás. Reliéf na čelní straně soklu: anděl orající se dvěma volky |
Zadavatel: Matouš a Anna Topenčíkovi
Zhotovitel: Josef Topenčík, kamenosochař v Uherském Hradišti a dolnobojanovický rodák Materiál: pískovec Vysvěcena: 13. května 1915 |
Svaté obrázky
editovatTabulka obsahuje výčet všech momentálně existujících dolnobojanovických svatých obrázků. Řešeny jsou většinou stylem olejomalba na plechu, ojediněle také reliéfem na kovu.
Název | Fotografie | Umístění | Popis | Poznámky |
---|---|---|---|---|
obrázek sv. Anny | ve viniční trati Holčické, při cestě vedoucí od misijního kříže k čerpací stanici U sv. Huberta, s.r.o. | Podpis umělce v pravém dolním rohu malby: Petr Herka L. P. 2015 | Zhotovitel: malba – Petr Herka | |
obrázek sv. Josefa | v lokalitě Stará dlouhá hora, u silnice Dolní Bojanovice - Starý Poddvorov, v zatáčce | Olejomalba na plechu: sv. Josef | ||
obrázek Krista Pána v obilí (Pomáhej Bůh) | pod čerpací stanicí U sv. Huberta, s.r.o., na západním svahu | Olejomalba na plechu: Kristus Pán v obilí
Nápis před restaurací: Tys práci nám dal za podíl, požehnej našich slabých sil. |
Zadavatel: podle donátorů se mu říkalo "Červenkův obrázek"[26] | |
obrázek sv. Václava | na rozhraní lokalit Prostřední nivky, Vsisko a Malé písky, u silnice Dolní Bojanovice - Mutěnice ("Vápenné") | |||
obrázek sv. Petra a Pavla | na rozhraní lokalit Zvolence a Díly nad kyjovskou cestou, na konci slepé polní cesty |
Poznámky
editovat- ↑ Kukvice stávaly v místech dnešního Josefova.
Reference
editovat- ↑ a b c d e BÍLÍKOVÁ, Božena (podle diplomové práce Františka KUBĚNY): Kaplička sv. Floriána. Cesta – časopis Farnosti Dolní Bojanovice XXXIV, 2023, č. 1, s. 20-21. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BÍLÍKOVÁ, Božena (podle diplomové práce Františka KUBĚNY): Kaplička sv. Jana Křtitele. Cesta – časopis Farnosti Dolní Bojanovice XXXIV, 2023, č. 2, s. 22-23. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 277.
- ↑ a b c d e BÍLÍKOVÁ, Božena (podle diplomové práce Františka KUBĚNY): Kaplička Nejsvětější Trojice. Cesta – časopis Farnosti Dolní Bojanovice XXXIV, 2023, č. 4, s. 14-15. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g BÍLÍKOVÁ, Božena (podle diplomové práce Františka KUBĚNY): Kaple svatého Jana Nepomuckého. Cesta – časopis Farnosti Dolní Bojanovice XXXV, 2024, č. 1, s. 13-14. Dostupné online.
- ↑ výklenková kaplička - poklona sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 276.
- ↑ a b c d PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 278.
- ↑ ONDRUŠ, Vladimír: Kdo byl Jan Wilsdorf? Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XIII, 2000, č. 1, s. 6-7. Dostupné online.
- ↑ Ex 23, 20 (Kral, ČEP)
- ↑ Ž 69, 21 (Kral, ČEP)
- ↑ (redakční rada): Turkův kříž. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XXXV, 2022, č. 3, s. 16. Dostupné online.
- ↑ PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 275-276.
- ↑ a b SALAJKOVÁ, Štěpánka: Žehnání kříže. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XXXI, 2018, č. 4, s. 26. Dostupné online.
- ↑ Iz 53, 4–6 (Kral, ČEP)
- ↑ a b PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 274.
- ↑ KLUBUS, P. – SALAJKA, M.: Drobné náboženské stavby v okolí Dolních Bojanovic. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XII, 1999, č. 2, s. 14-15.
- ↑ Lk 23, 34 (Kral, ČEP)
- ↑ PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 272.
- ↑ RAJCHMANOVÁ, Eva: Slovo starostky. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XXXII, 2019, č. 4, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b RAJCHMANOVÁ, Eva: Slovo starostky. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XXIX, 2016, č. 3, s. 4. Dostupné online.
- ↑ RAJCHMANOVÁ, Eva: Restaurování dřevěného polychromovaného kříže na hřbitově. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice XXVII, 2014, č. 2, s. 14. Dostupné online.
- ↑ a b ESTERKA, František – ONDRUŠ, Vladimír: Dolní Bojanovice. Publikace k 800. výročí první písemné zprávy o trvání obce Dolní Bojanovice. Dolní Bojanovice 1996, s. 148.
- ↑ a b BAČOVÁ, Šárka: Topografie obce Josefov a historie jednotlivých domů. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2020, s. 53. Dostupené online.
- ↑ a b PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 279.
- ↑ PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice: minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice, 2016, s. 281.