Wikipedista:Lenka Holá/Otto Kade
| Otto Adolf Wenzel Kade | |
|---|---|
| Narození | 28. března 1927 (po smrti) Frýdlant, Československo |
| Úmrtí | 2. listopadu 1980 (ve věku 53 let) Eichwalde, Německo |
| Občanství | německé |
| Alma mater | Lipská univerzita |
| Povolání | lingvista, překladatel, tlumočník, translatolog |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Otto Adolf Wenzel Kade (28. března 1927 Frýdlant, Československo – 2. listopadu 1980 Eichwalde, Německo) byl německý rusista a translatolog. Společně s Gertem Jägerem a Albrechtem Neubertem patřil k významným členům tzv. Lipské školy.[1]
Život
editovatMezi lety 1933 a 1943 navštěvoval obecnou školu ve Frýdlantu a reálné gymnázium v Liberci. V roce 1943 pak narukoval jako pomocník u protiletadlových kanónů do Berlína, o rok později byl povolán do Říšské pracovní služby. V roce 1945 padl do britského zajetí. Po propuštění pracoval jako tlumočník pro Národní výbor ve Frýdlantu, než byl v roce 1946 i s rodinou vysídlen do Budyšína.[2][3]
V poválečných letech začal pracovat jako tlumočník a učitel češtiny a ruštiny. Od 50. let pak působil na Univerzitě Karla Marxe v Lipsku, kde vystřídal hned několik funkcí: nejenže se stal zástupcem ředitele tamějšího Tlumočnického ústavu, ale v letech 1969–1980 byl vedoucím slovansko-německého oddělení translatologie (které bylo tehdy součástí sekce Teoretické a aplikované lingvistiky). Mezi lety 1950 a 1970 pracoval jako konferenční tlumočník a vedoucí skupiny tzv. jazykových zprostředkovatelů ("Sprachmittler") na stranických a mezinárodních konferencích v Německu i v zahraničí.[2][3][4][5]
Dílo
editovatV letech 1957–1960 byl spoluredaktorem odborného časopisu Fremdsprachen zaměřeného na teorii a praxi jazykového zprostředkování ("Sprachmittlung"). Mezi lety 1957–1974 zde působil jako zástupce šéfredaktora. Byl rovněž členem tlumočnické sekce při Státním sekretariátu pro vysoké a odborné školy NDR (1965–1967) a členem předsednictva Mírové rady NDR (1965–1980). Jeho disertační práce Subjektive und objektive Faktoren im Übersetzungsprozess (Subjektivní a objektivní faktory v procesu překladu) byla pravděpodobně první translatologickou disertací v Německu; vyšla v roce 1968 jako příloha časopisu Fremdsprachen pod názvem Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung (Náhoda a zákonitost v překladu). Kade se v ní snažil překonat hranice čistě lingvistického přístupu k tlumočení a překladu, díky čemuž je tato práce považována za jeden z nejvýznamnějších počinů německé teorie překladu. Jeho habilitační práce, publikovaná v roce 1980, nese název Die Sprachmittlung als gesellschaftliche Erscheinung und Gegenstand wissenschaftlicher Untersuchung (Jazykové zprostředkování jako společenský jev a předmět vědeckého výzkumu). Kade se v ní snažil podrobně analyzovat jazykové zprostředkování a přispět tak ke stanovení předmětu, úkolů a cílů translatologie.[2][3]
Ačkoliv translatologii považoval za součást aplikované jazykovědy, dodával, že pro objasnění cílů a procesů překladu a tlumočení je třeba zapojit poznatky z oboru teorie komunikace. Ve výsledku tak navrhoval interdisciplinární model translatologie založený právě na teorii komunikace. V jeho díle lze najít i řadu dalších poznatků, na které pak navázalo mnoho (východoněmeckých) translatologů, jako jsou např. Haidemarie Salevská či Wladimir Kutz.[5]
Lipská škola
editovatHlavní představitelé tzv. Lipské školy vnímali translatologii jako jednu z disciplín kontrastivní jazykovědy. Jejím cílem mělo být vytvoření překladové gramatiky ("Übersetzungsgrammatik"), a to na základě srovnání jazykových systémů. Pravidla této překladové gramatiky by se pak měla dodržovat.[6]
Lipská škola vytvořila mnoho termínů, které se v translatologii používají dodnes. Kade přišel například s pojmy "Translation" (zastřešující termín označující jak překlad, tak i tlumočení), "Translat" (výsledek překladatelského či tlumočnického procesu) či "Translator" (tvůrce translátu).[5][7]
Kade chápe translaci jako dvojjazyčnou komunikaci, v níž translátor vystupuje jako mezičlánek mezi vysilatelem a příjemcem. Vzhledem k tomu, že vysilatel a příjemce neužívají při procesu komunikace identický kód (tj. jazyk), translátor musí dané sdělení překódovat (tj. převést z jednoho jazyka do druhého). Kade tento proces rozděluje do tří různých fází. V první fázi je translátor příjemcem sdělení, které je v obsaženo v textu vytvořeném vysilatelem ve výchozím jazyce. Druhá fáze spočívá v překódování tohoto sdělení, které provádí právě translátor. Ve třetí fázi komunikuje translátor v cílovém jazyce (coby sekundární vysilatel) s příjemcem cílového textu.[6]
Výběr z díla
editovat- KADE, Otto. Kommunikationswissenschaftliche Probleme der Translation. In: Grundfragen der Übersetzungswissenschaft: Beihefte zur Zeitschrift Fremdsprachen. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1968. S. 3–19.
- KADE, Otto. Zufall oder Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1968.
- KADE, Otto. Zum Verhältnis von Translation und Transformation. In: Studien zur Übersetzungswissenschaft. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1971. S. 7–26.
- KADE, Otto. Die Sprachmittlung als gesellschaftliche Erscheinung und Gegenstand wissenschaftlicher Untersuchung. 1980. vyd. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1980.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Adolf Wenzel Kade na anglické Wikipedii a Otto Kade (Übersetzungswissenschaftler) na německé Wikipedii.
- ↑ SINNER, Carsten. Die Leipziger übersetzungswissenschaftliche Schule, das Tschechische und perzeptive Translatologie avant la lettre. AUC PHILOLOGICA. 2020, roč. 2020, čís. 3, s. 11–38. DOI https://doi.org/10.14712/24646830.2020.38.
- ↑ a b c SALEVSKY, Heidemarie. Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade). In: Gert Wotjak. Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Berlin: Frank & Timme, 2007. ISBN 978-3-86596-040-5. S. 367–386.
- ↑ a b c Universität Leipzig. Otto Kade [online]. In: AG Senioren und Internet. 2016 [2024-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Lipsko: Ústav slavistiky | Double-degree Praha-Leipzig. ddprahaleipzig.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČEŇKOVÁ, Ivana, a kol. Teorie a didaktika tlumočení I. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
- ↑ a b KADE, Otto. Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung. Leipzig: Verlag Enzyklopädie, 1968.
- ↑ PRUNČ, Erik. Entwicklungslinien der Translationswissenschaft: von den Asymmetrien der Sprachen zu den Asymmetrien der Macht. Berlin: Frank & Timme (TransÜD). ISBN 978-3-86596-146-4.
Literatura
editovat- Wissenschaftliche Grundlagen der Sprachmittlung: Berliner Beiträge zur Übersetzungswissenschaft. Příprava vydání Heidemarie Salevsky. Frankfurt am Main: Peter Lang, 1992. ISBN 978-3-63144-547-1.
- SALEVSKY, Heidemarie. Über die Sprache hinaus. (In memoriam Otto Kade). In: Gert Wotjak. Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Berlin: Frank & Timme, 2007. ISBN 978-3-86596-040-5. S. 367–386.