Wikipedista:Kychot/test/MedFyz
Termika (přednáška)
Přednáška o termice pro přípravný kurs fyziky – viz http://cs.wikiversity.org/wiki/MedFyz
Termika
editovat= "nauka o teple a o teplotě"
- Termometrie = měření teploty, definování teplotních stupnic (teploměry) – Galileo Galilei 1597
- Kalorimetrie = určování tepelného obsahu, měření (tepla)
- Šíření tepla = jak se různé formy tepla šíří prostředím.
- Termodynamika – termodynamické systémy, vztah tepelných jevů k dalším oblastem fyziky a biofyziky
- Rovnovážná termodynamika – systémy směřující k rovnovážnému stavu
- Klasická termodynamika – makroskopické hledisko, fenomenologický popis
- Statistická termodynamika – mikroskopické hledisko, kinetická teorie látek
- Nerovnovážná termodynamika – systémy v nerovnovážném stavu, biologické systémy
- Rovnovážná termodynamika – systémy směřující k rovnovážnému stavu
Termometrie
editovatFyzikální veličiny
editovat- extenzivní = veličiny množství, jsou aditivní (teplo)
- intenzivní = veličiny kvality, nejsou aditivní (teplota);
lze je měřit pouze prostřednictvím jiných fyzikálních veličin - protenzivní = veličiny času
Pojmy teplo a teplota rozlišil až skotský chemik Joseph Black (~1800)
Teploměry
editovat- → změna hustoty kapaliny
- plynové
- → objem plynu: termobaroskop: Galileo Galilei 1597; teploměry z Florencie nejlepší po celé 17. století
- → tlak plynu: Guillaume Amontons 1695: konstrukce barometrů, vlhkoměrů a teploměrů: tlakový plynový teploměr
- kapalinové → objem kapaliny:
- 1631 ? francouzský lékař Jean Rey (voda)
- 1641 Ferdinand II. (líh)
- Gabriel Daniel Fahrenheit: vyráběl lihové teploměry, 1717 rtuťové
- parní → tlak (tenze) nasycených par
- bimetalové → rozdílá délková roztažnost dvou kovů
- odporové → teplotní závislost měrného elektrického odporu
- termoelektrické → vznik elektrického napětí na termočlánku
- termistorové → změna vodivosti PN přechodu polovodiče
- radiační → spektrum infračerveného záření tělesa; termovize
- kapalné krystaly → barevné změny kapalných krystalů
Teplotní stupnice
editovat- zpočátku: žádná stupnice (termoskop)
- později mnoho různých stupnic:
- každý teploměr má svůj průběh stupnice
- mnoho teplotních bodů, mezi nimi interpolace
- dva teplotní body, lineární interpolace a extrapolace
- jeden teplotní bod a definovaný přírůstek (tj. derivace v bodě)
- termodynamická stupnice = bez ohledu na druh teploměru
Jednotka "stupeň"
editovat- úhlový stupeň
- různé další veličiny: cukernatost, stupňovitost piva atd.
- 1 teplotní stupeň
- teplotní rozdíl ∆ 1° = 1 deg (už se moc neužívá)
- jednotka teploty může znamenat absolutní teplotu, ale i rozdíl teplot
Teplotní stupně dle vynálezců
editovat- °F Gabriel Daniel Fahrenheit, zač. 18. stol
- 1709 V Gdaňsku nejnižší teplota 0 °F; později (1724) směs choridu amonného, vody a ledu
- 96 °F = teplota lidského těla
- °R 1730 René Réaumur
- 0° R = bod mrazu (rovnovážná směs ledu a vody)
- ∆ 1° R ≙ zvětšení objemu 80% lihu o 1/1000 → tání ledu = 0°R. var vody 80°R
- °C 1724 švédský astronom Anders Celsius:
- tání ledu 100°, var vody 0°
- později to někdo (Carl von Linné anebo jeho žák Martin Strömer obrátil), takže dnes:
- tání ledu 0° C, var vody 100° C
- °K skotský matematik a fyzik William Thomson → 1892 Lord Kelvin
- 0 °K = teplota absolutní nuly
- ∆ 1 °K = ∆ 1 °C
Soustava SI
editovat- za základ termodynamické stupnice posloužil stupeň Kelvina
- definice:
- 0 K = teplota absolutní nuly
- 273,16 K = teplota trojného bodu vody (tj. rovnovážný stav, při tlaku 610,6 Pa) = 0.01 °C
Převody teplotních stupnic
editovat- K je teplota v kelvinech
- C je teplota ve stupních Celsia
- R je teplota ve stupních Réamura
- F je teplota ve stupních Fahrenheita
°C
editovat- 0°C = 273,15 K
- ∆ 1 K = ∆ 1 °C
°R
editovat- 0 °R = bod marazu = 0 °C
- 80 °R = bod varu vody při normálním tlaku = 100 °C
°F
editovat32 °F = bod marazu = 0 °C, 212 °F bod varu vody = 100 °C
Kalorimetrie
editovat- stará představa: tepelné fluidum = calorikum
- čím více obsahuje těleso calorika, tím má vyšší teplotu, obsahuje více tepla
- to je hlavní důvod, proč se dlouho nerozlišovalo mezi teplem a teplotou
- kupodivu tento jednoduchý model v praxi často funguje
Příklad
editovatKolik litrů studené a horké vody (10°C a 70°C) musíme smíchat, abychom dostali 120 l vlažné vody 30°C?
Můžeme počítat stejně, jako by se jednalo o roztok nějaké chemické látky (v našem případě "calorika"), např. křížovým pravidlem:
- 70 - 30 = 40 = 2 díly → 80 l vody 10 °C
- 30 - 10 = 20 = 1 díl → 40 l vody 70 °C
Specifické teplo
editovatVýše uvedený příklad by selhal, kdybychom míchali různé látky, např. různě teplou vodu a líh – mají různě velké specifické teplo.
měrná tepelná kapacita c (= specifické teplo) = množství tepla, kterým se ohřeje jednotkové množství látky (tj. 1 kg) o 1 K.
Z toho dříve odvozena jednotka tepla:
- "malá kalorie": 1 kalorie = 1 cal = množství tepla, kterým se ohřeje 1 g vody o 1 °C.
- "velká kalorie": 1 kilokalorie = 1 kcal = množství tepla, kterým se ohřeje 1 kg vody o 1 °C.
Teplo
editovatSoustava SI: Teplo je forma energie, tudíž základní jednotky jsou stejné: 1 joule = 1 J.
Příklad
editovatMěrné teplo vody je 4 184 J K-1 kg-1(kapalina při 20 °C). Jaký je převodní vztah mezi jednotkami cal a J ?
Tepelná kapacita
editovatVidíme, že různě velká množství vody pojmou různě velké množství tepla, které se opět uvolní, když se dané množství vody ochladí o 1 K. A to platí i pro různá tělesa:
tepelná kapacita C = množství tepla, které těleso pojme při zvýšení teploty o 1 K
- C ∼ hmotnosti tělesa m
- C ∼ měrné tepelné kapacitě c
- → C = m . c
Šíření tepla
editovat- kondukce = vedení
- konvekce = proudění
- radiace = vyzařování
Ochlazování: to samo, k tomu ještě:
- evaporace = odpařování
šíření tepla = šíření energie prostorem v průběhu času (tok energie)
jednotka: W . m>sup>-2
Teplo se ztrácí povrchem těles – přestupuje z teplejších těles na chladnější.
Stavová rovnice ideálního plynu
editovatp . V = n . R . T
Termodynamické izoprocesy (děje):
- izotermický: T = konst
- izochorický: V = konst
- izobarický: p = konst
Stavová rovnice vznikla sloučením tří zákonů:
- izotermický děj: Boyleův-Mariottův: pV = konst
- izobarický děj: Gay-Lussacův zákon: V / T = konst
- izochorický děj: Charlesův zákon: p / T = konst