Wikipedista:KMkisk/Pískoviště
Digitální detox
editovatPojem digitální hygiena může referovat o dvou jevech týkajících se užívání ICT zařízení. Tento článek pojednává o digitální hygieně ve smyslu duševní hygieny. Pro informace o digitální hygieně ve smyslu ochrany informace v ICT zařízení je vytvořen článek Digitální hygiena.
Úvod
editovatV dnešní době až exponenciálně roste množství informací, se kterým se denně setkáváme. Odborníci se shodují, že tak vysoké množství informací je jedním ze stresových faktorů současného života, a dalo vzniknout oboru, který se zabývá duševní hygienou ve smyslu omezení přístupu k informacím.
Informace a jejich vliv na duševní zdraví
editovat“Z hlediska systémové teorie můžeme člověka chápat jako informačně komunikační systém, v němž má centrální postavení lidský mozek. Ten má obrovské schopnosti jako jakýkoli informační systém vytvořený člověkem: shromažďuje, zpracovává, uchovává a šíří informace.” Odhad množství informací, které vstupuje do centrální nervové soustavy vědci neustále navyšují (v roce 1994 odhadoval W. D. Kiedl 10^9 bit.sec^-1). V těle pak probíhá filtrační výběr těchto informací. Proces není dosud plně objasněn, ale je možné, že jde o evoluční snahu přežít, která je ovlivněna způsobem života jednotlivce.[1] Informační přetížení působící na jednotlivce současnosti však ohrožuje naši schopnost učit se.[2]
“Pro řešení problému spojených se stále rostoucí informační explozí je nutné vytvořit optimální podmínky a úpravy informačního prostředí […] ke správnému rozvoji tvůrčích sil člověka, […] Přemíra pseudoinformací nemůže rozšířit lidské poznání a záplava informací vede ke zmenšení informovanosti. Vedle duplicity a redundance je tu směšování hodnoty informací a pracnost získávání a zpracování informací, čímž se dále zhoršuje možnost jejich využití. Unikají některé hodnotné informace, přitom však nejsou využity známé.[3]
Odborníci a lékaři se shodují, že exponenciální nárůst množství informací způsobuje ve společnosti nárůst výskytu poruch pozornosti, duševních poruch a úzkostí, používání aplikací, a sociálních sítí zejména, bývá srovnáván se závislostí. Dokument “The social dilemma” společností Netflix cituje v tomto směru uznávaného odborníka profesora Yaleovy Univerzity Edwarda Tuffea:
“Pouze dvě průmyslová odvětví nazývají své zákazníky “uživateli”: nelegální drogový průmysl a software.”
Vymezení pojmu
editovatDigitální detox, též informační hygiena, je Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy definován jako “součást duševní hygieny; preventivní opatření proti negativním až patologickým důsledkům informačního přetížení, a to na úrovni tvůrce, zprostředkovatele a příjemce informací. Cílem je vybírat nebo šířit pouze podstatné informace, např. emailové zprávy by se měly psát stručné a výstižné.”[4]
Duševní hygiena, nebo psychohygiena je chápána jako soubor opatření, které mají za cíl zlepšit a posílit psychické zdraví proti rozličným neblahým faktorům.[5]
Populárně naučné pojetí digitálního detoxu
editovatV současné době se na knižním trhu objevuje množství publikací věnujících se fenoménu digitálního detoxu. Dále je uvedeno několik poznatků z nich.
- Začínáme zlehka: Napsat seznam deseti nejdůležitějších věcí, které by člověk chtěl dělat během posledního dne v životě.
- K věci: Zapsat cíle digitálního detoxu.
- Vypište se z toho: Vést si deník, kterému je dobré se věnovat 20 minut ideálně večer.
- Probuzení: Koupit klasický budík (opatření vycházející ze studií, ve kterých bylo zjištěno, že tzv. modré světlo obrazovek snižuje produkci melatoninu).
- Můj prostor: Vytvořit vlastní prostor pro věnování chvilky pro sebe sama.
- Zpátky v krabici: V blízkosti jídelního prostoru umístit nádobu s víkem, do které se, po dobu jídla, odkládají mobilní zařízení.
- Zarámujte to: Zachytit moment a uložit si ho do paměti bez použití mobilního zařízení, resp. prožít daný moment plně a osobně.
- Začínáme zlehka: Vytvořit v domácnosti místo bez techniky.
- Vypnutí: Vypnout na digitálních zařízeních push notifikace.
- Zpět k základům: K přípravě na detox použijte offline metody (např. klasický fotoaparát; kompas; průvodce, mapu či kuchařku z knihovny).
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. vyd. Praha: Karolinum 233 s. s. Dostupné online. ISBN 80-246-1037-X, ISBN 978-80-246-1037-5. OCLC 83978284 S. 15, 16.
- ↑ SHENK, David. Data smog : surviving the information glut. 1st ed. vyd. San Francisco, Calif.: Harper Edge 250 pages s. Dostupné online. ISBN 0-06-018701-8, ISBN 978-0-06-018701-9. OCLC 36147201
- ↑ JANOŠ, Karel. Informační hygiena. Československá informatika. Roč. 20, čís. 10, s. 279, 280.
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
- ↑ MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1. vyd. Praha: Státní pegagogické nakladatelství, 1984. S. 9.
- ↑ FIELDING BANKS, Orianna. Digitální detox : zbavte se závislosti na mobilu a internetu. 1. vydání. vyd. V Brně: [s.n.] 120 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-1804-7, ISBN 80-264-1804-2. OCLC 1031044461