Wikipedista:Jfblanc/Infobox pro gramatiky
Okcitánská gramatika
editovatOkcitánská gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Flektivní jazyk s prvky analytického (analytické je např. skloňování podstatných jmen) |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | SVO |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | U otázek tvořených tázacím zájmenem může chybět podmět či předmět, resp. může být nahrazen tázacím zájmenem |
Člen | |
Člen určitý: | Člen určitý stojí před podstatným jménem a má několik tvarů:
|
Člen neurčitý: | * v mužském rodě „un“
|
Člen dělivý: | * vyjadřuje neurčitou část celku či neurčité množství předmětů
|
Bez členu: | Bez členu jsou pouze vlastní jména |
Numerativ | |
Numerativ: | Numerativ se v italštině neužívá. |
Podstatná jména | |
Rozlišují se: | * dva gramatické rody, mužský a ženský (většinou končí podstatná jména mužského rodu na –o a podstatná jména ženského rodu na –a, -i či –ù, výjimky jsou většinou cizí slova)
|
Duál: | neužívá se |
Triál: | neužívá se |
Plurál: | * pokud maskulinum v singuláru končí na –o, končí plurál na –i
|
Skloňování: | Italština skloňuje pomocí předložek:
|
Slovesa | |
Časování: | * slovesa se časují podle tří vzorů: parlare (slovesa v infinitivu končící na –are), leggere (slovesa v infinitivu končící na –ere) a partire (slovesa v infinitivu končící na –ire) takto:
{} |
Zápor slovesa: | |
Otázka: | Otázka se tvoří buď tázacím zájmenem, které se klade na místo větného členu, na nějž se tážeme. |
Přídavná jména | |
Skloňování: | Adjektiva stojí převážně za podstatným jménem, k němuž se váže, a má stejnou koncovku jako podstatné jméno. |
Přivlastňovací přídavná jména: | {{{Přivlastňovací přídavná jména}}} }} |
Stupňování: | * komparativ se tvoří částicí più, která se klade před přídavné jméno
|
Příslovce | |
Stupňování: | Příslovce se stupňují stejně, jako přídavná jména. |
Tvoření: | Příslovce se tvoří koncovkou –mente, která se připojí k přídavnému jménu. |
Zájmena | |
Skloňování osobních zájmen: | { |
Číslovky | |
Skloňování číslovek: | Číslovky jsou nesklonné |
Tvorba číslovek řadových: | nepravidelná |