Wikipedista:Jana Lánová/Pomocník
Název
editovatNázev se vyvíjel od varianty. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní .
Hosák a-l[1]
Hosák m-ž [2]
Profous A-H[3]
Profous Ch-L[4]
Profous M-Ř[5]
Profous S-Ž[6]
Historie
editovatOd roku pod obec spadá [[]].
V letech – k obci příslušela ves [[]]. [7]
Přírodní poměry
editovatPuklice leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 9 km jihovýchodně od Jihlavy, 5 km jihozápadně od Luk nad Jihlavou a 8 km severně od Brtnice. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Dačická kotlina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na západní hranici katastru obce. V severní části stojí Cahův vrch (592 m). V Písecském rybníce pramení Puklický potok, který obcí protéká a poté pokračuje na sever do Petrovic, východním okrajem vede Přísecký potok.[11] Část území přírodní památky Starý Přísecký Rybník zasahuje i do katastru Puklic.[12]
- okres, kraj, vzdálenosti, popis - tvar
- geo, nadmořská výška, nejvyšší bod
- řeky, potoky, rybníky
- chráněná území, památné stromy
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[13]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | ||||||||||||||
Počet domů |
Obyvatelstvo
editovat2015[15]
Podle sčítání 1921 zde žilo v domech obyvatel, z nichž bylo žen. obyvatel se hlásilo k československé národnosti, k německé a k židovské. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[16] Podle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[13]
Podle sčítání 1930 zde žilo v domech obyvatel. obyvatel se hlásilo k československé národnosti a k německé. Žilo zde římských katolíků, evangelíků, příslušníků Církve československé husitské a židů.[17]
Dle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v domech trvale osob, z toho žen. Celkem občanů se hlásilo k české národnosti, k polské, ke slezské, ke slovenské, k moravské a k ukrajinské. Žilo tu římských katolíků, evangelíků, Svědků Jehovových a příslušník Církve československé husitské. věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. bylo bez náboženské víry.[18]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | ||||||||||||||
Počet domů |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | ||||||||||||||
Počet domů |
Obecní správa a politika
editovatMístní části, členství ve sdruženích
editovatZákladní sídelní jednotky[21]
Správní území
editovatZastupitelstvo a starosta
editovatObdobí | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2006–2010 | 9 | ||||
2010–2014 | 9 | ||||
2014–2018 | 9 |
Znak a vlajka
editovatPrávo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne . Znak je . Vlajka [22]
Hospodářství a doprava
editovatV obci sídlí firmy .[23] Obcí prochází silnice II. třídy č. .[24] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech .[25] Železniční doprava.[26] Obcí prochází cyklistická trasa č. Značená turistická trasa.
Školství, kultura a sport
editovatPamětihodnosti
editovatOsobnosti
editovatPartnerská města
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. ?.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. ?.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 207.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 207.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 207.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 207.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.
- ↑ DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bezděčín, s. 12.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Puklice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Puklice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Starý Přísecký rybník [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „SL1930“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 102.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
- ↑ Sčítání lidu 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2015-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-01-01]. S. 524, 525, záznam 60. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-01-01]. S. 524, 525, záznam 60. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2015-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly [online]. [cit. 2016-03-25].
- ↑ Arnolec [online]. Živnostenský rejstřík, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Nížkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Boršov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.