Wikipedista:JanaJin/Pískoviště 2

Burakumin ( japonsky 部落民) jsou součástí japonské společnosti ...., která čelily a čelí diskriminaci po celá staletí. Tato diskriminace je založena na profesích, které vykonávali jejich předkové a která byla šintoismem i buddhismem považována za nečistou kvůli jejich kontaktu se smrtí.

Burakumin (japonsky 部落民) je japonská sociální menšina. Jsou to potomci příslušníků vykonávajících profese, které byly považovány za poskvrněné smrtí jako například řezníci, popravčí, koželuhové či hrobaři a další, kteří se zabývaly „nečistými“ činnostmi (popeláři). Tato zaměstnání byla považována za nečistá, příslušníci kasty burakuminů žili ve vlastních osadách a ghettech.

rstev.

Burakumin sú definovaní nasledovne: tí ľudia, ktorí sa narodili, vyrastali a ţijú v buraku komunitách, tí, ktorí nie sú z rodiny burakumin, ale prišli ţiť na toto miesto v nedávnej minulosti a tí, čo ţijú mimo týchto miest, ale majú pokrvné spojenie s burakumin – všetci sú povaţovaní za menšinu burakumin a to tvrdí väčšina obyvateľov Japonska (Gottlieb 2006: 53). Tým pádom miesta, kde sú sústredené skupiny burakumin, nemusia byť obývané len touto skupinou. Ako príklad moţno uviesť skupinu burakumin ţijúcu v Kjóte. Býva tam aj veľké mnoţstvo postihnutých ľudí, ktorí nie sú pôvodom burakumin

Historie

Vychádza sa preto z rozdelenia sociálnych tried zo 7. storočia. Na začiatku 7. storočia bola spoločnosť rozdelená na štyri sociálne triedy. Na vrchole aristokracia udži a pod nimi dve skupiny roľníkov a remeselníkov omitakara, bemin a nakoniec otroci jacuko (Sabouret 1983: 42). Z remeselníkov skupiny bemin a z otrokov jacuko vychádzajú ďalšie početné skupiny otrokov a od stredoveku sa dá hovoriť o skupinách eta a hinin. Čo majú spoločné so skupinou burakumin?

Štruktúra spoločnosti sa počas rôznych období japonskej histórie menila. Eta a hinin patrili do skupiny senmin, tzv. ľudí nečistých (McKnight 2011: 37; Išikida 2005: 27). Od počiatku stredoveku sa rozlišujú štyri podskupiny tejto skupiny: a) Skupina mäsiarov a tých, čo pracovali s koţou a porcovali dobytok, tvorí základ skupiny eta z mesta Edo6 ; b) Farbiči koţe a výrobcovia predmetov z bambusu; c) Komedianti, prostitútky a rečníci, ktorí tvoria základ skupiny hinin; d) Skupina hrobárov a stráţcov chrámov (Sabouret 1983: 51)

Označenie eta znamená doslova ľudia poškvrnení či vysoko znečistení (Macfarlane 2013: 173). Skupina eta bola spájaná s nečistotou hlavne kvôli ich práci s koţou. Mali svoje jedlo, oblečenie, miesto bývania a status. Ţivili sa konským mäsom, diviakmi a hovädzinou, zatiaľ čo Japonci mali stravu skôr vegetariánsku (Sabouret 1983: 56). Nemohli byť obutí s výnimkou slamených sandál waradžich práca spočívala v produkcii obuvi a okrem iného sa starali o zabíjanie starých alebo chorých zvierat a o spracovanie koţe rôzneho typu. Neskôr sa začali tieţ starať o väzňov a stali sa katmi

První zmínky o páriích v japonské společnosti lze najít již v čínské kronice «Hou Han Šuу» pojednávající zhruba první dvě století našeho letopočtu

V Japonsku v Období Edo (n. Tokugawa) byly určité profese a jejich příslušníci považováni za «nečisté». Burakumini se nacházeli na nejnižším stupni sociálního systému feudálního Japonska. Museli žít v oddělených sídlech či separovaných čtvrtích velkých měst a nosit zvláštní oděv. Při setkání s jakýmkoli člověkem z jiné kasty museli sejmout pokrývku hlavy.

Postavení burakuminů v současnosti

Ve snaze o modernizaci Japonska v Období Meidži vláda roku 1871 zrušila kastovní systém. Oficiálně tedy burakuminy zrovnoprávnila, ale předsudky a diskriminace ve vztahu k nim nevymizely a přežívají stále. Přísný systém registrace a místa pobytu každého Japonce a členů jeho rodiny umožňuje rychle zjistit nejen místo pobytu každého jednotlivého člověka, ale i všech jeho příbuzných i předků. To znamená, že osoby, které chtějí vstoupit do manželského svazku nebo se ucházejí o zaměstnání, nemohou svou příslušnost ke kastě burakuminů skrýt. Rodiče prověřují ženichy a nevěsty svých dětí ohledně jejich příslušnosti k této kastě a dělají vše pro to, aby se takový sňatek neuskutečnil. Velké společnosti se snaží nepřijímat burakuminy do zaměstnání.

Třebaže tedy první zákony směřující k jejich zrovnoprávnění pocházejí již z roku 1871, stále se tito lidé, nepodaří-li se jim utajit svůj původ, setkávají s diskriminací nejen ve vztazích s většinovou společností, ale i při získávání vzdělání a zaměstnání.

Počet

Podle průzkumů japonské vlády z roku 1993 v Japonsku existovalo k tomuto datu 892 751 burakuminů v 4 533 osadách a 298 385 domácnostech především v západním Japonsku. Тři čtvrtiny těchto osad se nacházejí na venkově. Podle informací Ligy pro osvobození burakuminů jich však v Japonsku žije na tři milióny v cca 6000 sídlech.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burakumin na nizozemské Wikipedii.