Wikipedie

Wikipedista:Ikcur/pískoviště 3

< Wikipedista:Ikcur

Vítací šablona: {subst:Vítejte} Ahoj/Dobrý den, moc rád pomohu s editací Wikipedie, neváhej/te se mne na cokoli zeptat. Můžete se také dotázat celé komunity na stránce Potřebuji pomoc. -- podpis

Odkazy

Používané reference

Architektura

editovat

List of women architects anglická Wiki

Women in architecture

Digitální archívy matriky

Mlýny

editovat

Databáze vodojemů

editovat

Slavné stavby:

editovat

Seznam památek

editovat

Depositum , Soupis památek (království Českého)

Drobné stavby
editovat
  • Smírčí kříže Památky a příroda Karlovarska[6] památkově chráněny
  • Smírčí kříže v ČR [7]
  • BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. [s.l.]: Agro, 1999. ISBN 978-80-7203-370-6. 

Kostely

editovat

Dřevěné kostely:

  • LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 504 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7185-982-6

Kleština - svislé trámy z obou stran stěny k sobě přišroubovanými

štenýřová konstrukce[8]

Ústřední námětový okruh v kněžišti vychází z Kristova života. Směřuje k nejčastějšímu znázorňování jeho Ukřižování na východních stěnách a na sponovém trámu ve vítězném oblouku[9]

Dřevěné kostely Zakarpatí

Maramureš, dřevěné kostely

Dřevěné kostely na Slovensku

Geologie

editovat

Zeměpisný lexikon ČR[10]

Horniny ve stavební praxi [11] Stupeň pevnosti hornin R0 až R6

PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. [s.l.]: Česká geologická služba, 2016. 349 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7075-901-1. 

Heraldika

editovat

Heraldika terminologie[12]

Hornictví

editovat

OKR

editovat

Uhelné hornictví OKR[13] ,

Historie hornictví[14] nová stránka na www.podzemí.solvayovylomy.cz

Od nálezu uhlí[15] ,

Kulturní památky OKR[16] ,

Uhelné hornictví v ČSSR[17]

Důl Michal[18]

Kamenouhelné doly OKR 1929 [19]

Kamenouhelné doly OKR 1928[20]

Kamenouhelné doly díl III 1931[21]

komín.[22] , kulturní [23]památkou ČR.[24] , 400 HP.[25], 5 000 mm. [26] , nasátého vzduchu [27] , ventilátor soustavy [28] , 1899.[29] , Michálka. , čerpadla [30],

Hloubky jam dle katalogu[31]

Dobývání[int. 1] bylo prováděno piliřováním a směrným stěnováním se základkou, sloje měly mocnost 40 až 320 cm.[32], [33],

Lanová dráha[34],

dle[35]

Kulturní dědictví Vítkovických železáren[36]

Ve stínu těžních věží[37]

10 mil. marek.[38],

Hornické kolonie Ostravy[39],

Hornické kolonie karvinského okresu[40]

Dělnické kolonie, Jemelka[41]

Industriální soubory v Ostravě[42]

Ostravské těžní věže[43]

Michaeli.[p. 1] , [p. 2]

Letecké snímkování[44]

Rosice - oslavany

editovat

přehled vězeňských zařízení: TOTALITA

OZVĚNA

OKNO měsíčník Oslavan

KOID Kounicko-ivančicko-oslavanské dráze č.8/

Severočeská uhelná pánev

editovat

Seznam dolů v pdf

http://podzemi.solvayovylomy.cz/

  • Dobývání uhlí na Kladensku[45]
  • kolonie na kladensku [46]

Východočeská uhelná pánev

editovat

Hornictví na Žacléřsku[47]

Těžba uhlí[48]

Nástin dějin[49] Jan Šverma[50]

Důl Jan Šverma (http://schatzlar73.jex.cz/menu/dul-jan-sverma-zacler )

V roce 1896 odkoupil doly Fanna a Alžběta za 1 milion korun důlní majetek bratří Müllerů[p. 3] za 1,4 milionu korun (doly Eliška a Julie, tím se stal jediným vlastníkem dolů na Žacléřsku.[51]

ZBAS[52]

Východočeské uhelné doly[53]

Východočeské uhelné doly[54]

Hornický skanzen Žacléř[55][56]

Časopis Krkonoše - Jizerské hory[57]

Smutné vzpomínání[58]

seznam důlních děl [59]

Müller ové

Müllerové I. Mülerové II

Broumov

editovat

ván.[60][61][62]

  • Dvory v Božanově, v Božanově jsou kulturní památky stavení čp. 268.... a drobné stavby[63]
  • Typologie broumovských dvorů[64]
  • Broumov (fara) součástí hradeb, po snesení hradební věž[65]
  • Cyklotrasy Broumov a okolí[66][67]
  • Vodopis ČR[68]Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (pdf soubor)

Polsko

editovat

Železnice

editovat

Borovcová[72]

SŽDC

KORIDORY modernizace

Koridory

Vlaky net

Tunel ita/aites ISSN 1211-0728

Atlas drah[73]

Krejčiřík III[74]

editovat
Wikipedista:Ikcur/pískoviště 3
 
Automatizován1991
Označení/KonfiguraceARLHS:
Amiralty:
List of Lights:
NGA:
VýškaVýška věže:
Výška světla:

Námořní navigace v kostce[75] Navigace beze stresu[76] Navigace[77]

The Lighthouse Directory Seznamy majáků

Lightphotos.net a totéž

Rakousko

editovat

Statistika obyvatel k 1.1.2022[78] po částech obce[79] Ein Blick auf die Gemeinde vybrat obec a pod Fläche und Bevölkerungsdichte je rozloha a les, pole, pastviny.[80]

Historie Tyrol[81]

Tirol Atlas obce Tirol[82]

Znaky Tyrol (Wappen von Tirol)

Znaky rakouských měst zákon z roku 1975[83]

Sousední obce šablona kompas

Inzing  

šablona:|[[Soubor:Compass_card_(sl).svg|89x89pixelů]] do tab 3×3 políčka

Slovensko

editovat
  •   KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.
  •    KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.
  •    KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.

Památky na Slovensku.sk

Registr kulturních památek na Slovensku

Aspida.sk kostely

Slovenská Mapa.sk

Turistická Mapa sk

Mapa-mapy -sk pohoří Slovenska + geologyvpdf

E-obce Slovensko

Slovenské obce statistická data

Počty obyvatel DATAcube

Údržba

editovat

Wiki bez obrázků

Wikipedie:Údržbové seznamy/Články s překlepy

Wikipedie:Údržbové seznamy

Nejodkazovanější chybějící články

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Název jámy je pravděpodobně podle centrálního ředitele Wilczkových dolů Michaela Vaňka.
  2. ↑ Název jámy je dle druhorozené dcery Maria Elisabeth Josefa (1859 – 1938).
  3. ↑ Těžířstvo bratří Müllerů

Reference

editovat
  1. ↑ Industriální topografie (průmyslová architektura a technické stavby)
  2. ↑ a b TICHÁNEK, Jiří; ŠMÍRA, Pavel. Vodní mlýny na Novojičínsku. Opava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-87427-28-6. S. 253–270. 
  3. ↑ GRAMBAL, Petr. Vodní mlýn Weselsky [online]. www.vodnimlyn.cz [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ SCHEJBAL, Oldřich. Stavební kování ve mlýně Wasselský –průzkum a návrh ochrany. Opava: [s.n.], 2010. Dostupné online. 
  5. ↑ Věžové vodojemy - Vodojemy - seznam. www.vezovevodojemy.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Smírčí kříže | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Databáze kamenných křížů a křížových kamenů. Jana Barbora Slaběňáková. www.smircikrize.cz [online]. [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický pohled na lešení | Stavebnictvi3000.cz. www.stavebnictvi3000.cz [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dřevěné kostely a zvonice ve vět. www.woodenchurch.eu [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, et al. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-99-9, ISBN 978-80-86064-99-4. OCLC 320480762 S. 64–65. 
  11. ↑ 1. geologie.vsb.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ BŘEVNO A KŮL - TERMINOLOGICKÁ POZNÁMKA. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 204. 
  14. ↑ DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ V OKD. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 84 – 87. 
  16. ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 154 až 157. 
  17. ↑ KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ČSSR. Ostrava: Profil Ostrava, 1985. ISBN 48-024-85. S. 405, 406. 
  18. ↑ JAROSLAV., Klát,. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. V Ostravě: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 47 s. s. ISBN 8085034344. OCLC 190752223 
  19. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 111. 
  20. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, díl I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1928. S. 111. 
  21. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek III. Moravská Ostrava: [s.n.], 1931. Kapitola Těžní stroje, s. 110. Dále: Kamenouhelné doly OKR díl III.... 
  22. ↑ Od nálezu uhlí... c.d., s. 84
  23. ↑ Kulturní památky OKR, s. 156.
  24. ↑ Uhelný důl Michálka [online]. Slezská Ostrava: NPÚ, cit. 2015_05_26. Dostupné online. 
  25. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 110 těžní stroje, s. 113 těžní věže.
  26. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 27 kotelny, s. 110 těžní stroje, s. 113 těžní věže, s. 176 větrníky, s. 194 čerpadla, Tab. I kompresory
  27. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931, Tab. I kompresory
  28. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 176 větrníky,
  29. ↑ MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. S. 39 až 44. 
  30. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931,s. 194 čerpadla.
  31. ↑ VÍDENKA; HRUDA. Katalog jam 1970. Ostrava: Ostravsko-karvinské doly, oborové ředitelství, Ostrava. Odbor důlního měřiče a geologa, 1970. S. 35. 
  32. ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, díl I.. Moravská Ostrava: [s.n.], 1928. S. 111. 
  33. ↑ Kamenouhelné doly OKR díl I, 1929, příloha 3 Těžba uhlí v tunách
  34. ↑ Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 129 – 147, 633
  35. ↑ Kulturní památky OKR, s. 193
  36. ↑ MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: NPÚ, 2014. ISBN 978-80-85034-80-6. S. 23. 
  37. ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 118,119. 
  38. ↑ KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 68, 218, 219. 
  39. ↑ Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: [s.n.], 2009. S. 127, 128. 
  40. ↑ DOMBROVSKÝ, Zdeněk, et al. Hornické kolonie karvinského okresu, díl I. Ostrava: [s.n.], 2007. S. 49–57. 
  41. ↑ JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 645 – 654. 
  42. ↑ KUČOVÁ, Věra; MATĚJ, Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví. Ostrava: NPÚ, 2007. ISBN 978-80-85034-01-1. S. 33. 
  43. ↑ KLÁT, Jaroslav. Ostravské těžní věže. Ostrava: [s.n.], 2004. S. 26. Tabulka 3. 
  44. ↑ Archiv. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-08-04]. Letecké měřickésnímky,Středem snímku, vybrat rok a lokalitu. Dostupné online. 
  45. ↑ HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 194. 
  46. ↑ Důležité důlní společnosti působící v Kladněa jeho nejbližším okolí od 40.let 19.století. Zpravodaj 1 07 - Klub přátel hornických tradic [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  47. ↑ MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 30, 32, 71. 
  48. ↑ DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  49. ↑ Nástin dějin uhelného hornictví v Podkrkonoší (1) | Zdař Bůh.cz. www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  50. ↑ Otvírka a příprava ložiska Dolu Jan Šverma v Žacléři | Zdař Bůh.cz. www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  51. ↑ Západočeský báňský akciový spolek. www.zdarbuh.cz [online]. 2015-07-05 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  52. ↑ KODA - karta komína: LT30/Ub Býv. Hlubinný důl Austria, Metálka, Mantov (#3446). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  53. ↑ ZBZS Odolov - historie. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  54. ↑ Východočeské uhelné doly | Palivový kombinát Ústí, s. p.. www.pku.cz [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  55. ↑ Něco málo historie.... www.hornickyskanzenzacler.cz [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  56. ↑ Žacléř - hornický skanzen, Krkonoše - Výlet. www.turistika.cz [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  57. ↑ VLČEK, Radovan. Časopis Krkonoše - Jizerské hory. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  58. ↑ MACH, Daniel. Časopis Krkonoše - Jizerské hory. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 
  59. ↑ ZBZS Odolov - ODD mapa. www.bzs.cz [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  60. ↑ Broumovsko. 1. vyd. vyd. Praha: Olympia, 2003. 135 s., [24] s. barev. obr. příl. s. ISBN 807033679X, ISBN 9788070336793. OCLC 53269223 S. 127. 
  61. ↑ MARTÍNKOVICE, Obec. Památky - Oficiální stránky obce Martínkovice. www.martinkovice.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  62. ↑ Martínkovice a kostel... most str. 50
  63. ↑ M., Kamler. Města a obce v okrese Náchod a jejich památky a zajímavosti. www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  64. ↑ Osídlení a hospodářské poměry v broumovské kotlin. Dostupné online.
  65. ↑ HISTORICKÝ VÝVOJ BROUMOVA Z HLEDISKA STAVEBNÍHO A KULTURNÍHO
  66. ↑ CYKLOTRASY: Broumov. broumov-mesto.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  67. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  68. ↑ Vodopis České republiky [TRASOVNÍK - tipy na výlety po ČR]. archive.is. 2013-04-29. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  69. ↑ Polska » mapy, miasta, nieruchomości, GUS, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, województwa, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 
  70. ↑ PUBL_powierzchnia_ludnosc_teryt_2008.pdf (polsky)
  71. ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo łódzkie. [cit. 2021-03-11] Dostupné online. S. 46
  72. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-. S. 37. 
  73. ↑ Albeř (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. ISSN 2391-4793. 
  74. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží: architektura a stavební vývoj. Litoměnce: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. ISBN 978-80-902706-7-1. 
  75. ↑ SKLENÁŘ, Jakub. Námořní navigace v kostce. [s.l.]: [s.n.], 2012. 122 s. ISBN 978-1-300-00493-6. 
  76. ↑ WELLS, Duncan. Navigace beze stresu : elektronická i tradiční. Praha: [s.n.], 2020. 160 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87383-86-5, ISBN 80-87383-86-9. OCLC 1245648307 
  77. ↑ BARTLETT, Tim. RYA navigace : [RYA kompletní průvodce navigací]. 1. vyd. Brno: Asociace PCC (APC), 2012. 159 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904360-2-2, ISBN 80-904360-2-1. OCLC 837501222 
  78. ↑ Bevölkerung am 1.1.2022 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. Statistik Austria. Dostupné online. 
  79. ↑ Statistik Austria: Bevölkerung am 1.1.2021 nach Ortschaften (Gebietsstand 1.1.2021) dostupné online položky 16282, 16283, 16284 v xls
  80. ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Spiss 70625. www.statistik.at [online]. Statistik Austria [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  81. ↑ Orte. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  82. ↑ Tirol Atlas - tiroLexikon Search. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  83. ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 

internet

  1. ↑ Dobývací prostor Heřmanice, Ostravsko-karvinské doly, n.p.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Ikcur/pískoviště_3&oldid=24417631“