Wikipedista:Ikcur/pískoviště 2

Kladensko-rakovnická pánev je součást středočeského permokarbonu.

Do této oblasti patří kladenská, rakovnická a severní část žihelské pánve, která je součástí západočeské oblasti s pánví plzeňskou, manětínskou, radnickou, žihelskou a mšensko-roudnickou. Vznik svrchněpaleozoické jezerní (limnické) pánve řadíme do období závěrečných fází variské orogeneze a období, kdy vnitrohorské jezerní (intramontánní limnické) pánve byly vyplňovány klastickými sedimenty od westphalu do stefanu, to je v období cca 310 až 290 milionu let. Mocnost sedimentární výplně je od několika metrů až po 1400 m. Sedimenty mají cyklické uspořádání, které odráží klimatické vlivy, tektonickou činnost a změny přísunu materiálu. Permokarbon je pokryt uloženinami svrchní křídy.

Podloží kladensko-rakovnické pánve tvoří horniny svrchnoproterozoického stáří s převahou břidlic s polohami drob a spilitu nebo tvrdého buližníku, které se vyskytují v čočkovitých útvarech až několik metrů mocných. Toto podloží bylo silně zvrásněno na přelomu proterozoika.

Kladensko-rakovnická pánev je protažena ve směru severovýchod–jihozápad sledující směr hlavních poruch.

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi zahrnuje významné těžební společnosti, které se nacházely a působily přibližně mezi Tuchlovicemi a Brandýskem v pásmu dlouhém 18 km a širokém 1,5 až 8,5 km v jihovýchodní části této oblasti.

První písemná zmínka o těžbě uhlí v kladensko-slánsko-rakovnickém revíru jsou z roku 1463. V tomto revíru bylo vyhloubeno na 1200 jam a v období 1771–2002 vytěženo více než 260 milionů tun uhlí. Poslední doly byly uzavřeny v roce 2002.

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi

Název společnosti	Další názvy	Období působení	Doly ve vlastnictví (výběr)	Poznámka	Zdroj
Buštěhradské doly Prago, a.s. v Dubí u Kladna, od 1939 Buštěhradské kamenouhelné doly, a.s. v Dubí u Kladna	Doly Prago Dubí, Pragodoly	1918–1945	Prago I, Prago II, Prago III
Buštěhradská dráha, a.s.	Bustehrader Eisenbahn–BEB, Buštěhradská železniční společnost, a.s.	1853–1918	František Josef v Dubí, Ferdinand v Cvrčovicích, Tragy	Prodej dolů v roce1918 Pražské úvěrové bance
Buštěhradské panství, od roku 1848	Buštěhradský velkostatek	do 1848	štoly: Barbora, Josef, Bohumír, Ferdinandova, doly: Jan (Nový Jan), Marie Anna a Prokop v Dubí, Ludmila, Marie Antonie a Václav ve Vrapicích a Cvrčovicích	Vyčlenění do samostatného celku Císařské buštěhradské doly
Císařské buštěhradské doly		1848–1882	Ferdinand v Cvrčovicích, Prokop v Dubí, František Josef v Dubí	Prodej v roce 1882 společnosti BEB
C. k. kutební komise	Státní kutací komise, erár, rakouský stát	1842–1854	Michael Layer, Kübeck, Thinnfeld, Průhon	od 1854 majetek Společnosti státní dráhy
C. k. privilegované rakouská společnost státní dráhy od roku 1932 Kamenouhelné doly, a.s., v Kladně	K. k. priv. Österreichische Staatseisenbahn Geselschaft (StEG), Společnost státní dráhy	1854–1936	Michael Layer (IX.), Kübeck (II), Thinnfeld (I.), Průhon (III.), Bresson (IV.), Engerth (V.), Barré (VI.) v Kladně, Ronna (VII.) ve Vinařicích, Theodor (VIII.) ve Pcherách, Jan (Felix) (X.) v Otovicích	zakoupeny v roce 1936 PŽS
Kutací společenství Václav Černý	Václav Černý z Buckova	1803–1846	štola: Václav ve Stehelčevsi, důl: Václav v Cvrčovicích, Josef a Ludvík ve Vrapicích, Naděje (Dobrá naděje) v Dubí. sv. Florián a sv. František ve Cvrčovicích	Prodány Florentinu Robertovi
ČMD		1993–2005	Kladno v Libušíně, Tuchlovice, ČSM ve Stonavě	zánik splynutím s OKD
Mirošovské kamenouhelné těžařstvo	Mirošovsko-libušínská společnost	1883–1906	Jan, Schoeller v Libušíně	Doly v Libušíně prodány 1905 PŽS. Od 1906 změněna na Svatoňovickou báňskou společnost
PŽS	Prager Eisenindustrie-Gesellschaft	1857–1945
Středočeské uhelné a železnorudné doly, n. p. (SUŽD)	Středočeské uhelné doly, n.p., Kladno, Kladenské doly, n.p., Kladno, Kladenské doly–trust Kladno, Kombinát kamenouhelné doly, Kladno, sdružení kamenouhelných dolů Kladno, Kamenouhelné doly–koncern Kladno	1946–1990		Nástupce: Státní uhelné podniky důl Kladno a důl Tuchlovice
Státní uhelné podniky důl Kladno a důl Tuchlovice		1990–1993	Kladno v Libušíně, Tuchlovice,	Nástupce: ČMD
Palivový kombinát Ústí, s.p., středisko Kladno		od 17. prosince 1990	Od roku 2004 přebírá doly ČMD důl Schoeller a Tuchlovice
Florentin Robert	Doly florentina Roberta	1845–1857	Ludvík ve Vrapicích, Václav ve Cvrčovicích, Naděje v Dubí	zakladatel PŽS

Pomocná tabulka:

Vznik PŽS

Vznik akciové společnosti Pražská železářská společnost

Těžařsaká společnost
Novotný Václav	⇒	Těžařstvo Antonína Vítka a Václava Novotného
Vítek Antonín				Vojtěch Adalbert Lanna		Kutací společnenství Václava Černého	⇐	Václav Černý
		↓		↓		↓
		Pražské uhelné doly u Kladna (Novotný, Lanna)			Bratři Kleinové
		↓
Kladenské železářské těřastvo	⇐	Kladenské kamenouhelné těřastvo				Doly Florentina Roberta	Mirošovsko-libušínská společnost
	↘	↓				↓	↓
		Pražská železářská průmyslová společnost					Mirošovsko-libušínsko-svatoňovická společnost
		↓					↓
Teplická válcovna, a.s.	⇒	Pražská železářská společnost, a.s.
		↑	↑			↑
C.k. kutební komise	⇒	Společnost státní dráhy	H. D. Lindheim,			Česká montánní společnost	⇐	Fürstenberské železárny, panství

Odkaz

Literatura

• HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ikcur/pískoviště 2 na Wikimedia Commons