Wikipedista:František Šťastný/Pískoviště4
| Japonská zahrada Hany Bälz Karlovy Vary | |
|---|---|
.jpg) Pohled na japonskou zenovou meditační zahradu v parku před karlovarským Parkhotelem Richmond | |
| Funkce | meditační zahrada |
| Lokalita | kraj karlovarský, Karlovy Vary,  Česko |
| Založeno | 1998 |
| Architekt | Kanji Nomura z města Kusatsu |
| Statut | japonská zenová zahrada |
V devadesátých letech 20. století byla v parku přiléhajícímu k Parkhotelu Richmond zbudována karlovarská Japonské zahrada Hany Bälz. Ke vzniku této zenové meditační zahrady dala podmět japonská návštěvnice Karlových Varů, Masumi Schmidt-Muraki, která byla věrnou přítelkyní tohoto lázeňského města. Zahrada byla pojmenována po manželce významného německého lékaře Erwina von Bälz, která se podílela na sblížení japonské a evropské kultury.
Historie zahrady
editovatZahrada byla založena ke 150. výročí narození německého lékaře-internisty, Dr. Erwina von Bälz, který byl v roce 1876 pozván japonským císařem, aby v jeho zemi pomohl vytvořit základy moderní japonské medicíny. Zahrada byla realizována japonskými zahradníky z města Nagoya v prefektuře Aichi podle návrhu významného japonského zahradního architekta Kanji Nomury z města Kusatsu. Japonská zenová zahrada byla dokončena 16. června 1998 a slavnostně zpřístupněna veřejnosti.[1]
Popis zahrady
editovat
Kruhový půdorys této japonské kamenné zahrady obsahuje vnitřní oblouk symbolizující principy jin a jang jako sjednocení kladu a záporu v harmonický celek. Tímto harmonickým celkem může být i sjednocující vztah Evropy a Asie, přičemž bílý štěrk znázorňuje oceán mezi východní a západní polokoulí. Z východního okraje vyčnívá směrem k západu kámen ve tvaru lodě. Uprostřed moře pak ční nevelký kámen, který je podobenstvím Dobra spojujícího východ a západ Země. Tento mnohovýznamný kámen musí mít dostatek světla. To mu zajišťuje kamenná lucerna, která je podobenstvím Buddhy, ukazatele správné cesty. V lucerně se nezapalují svíčky, neboť Buddha je sám tímto světlem.
Některé vertikálně situované kameny jsou analogií k evropským menhirům sloužícím jako příbytky bohů. Přitom se japonští zahradníci při své práci řídili krédem Následuj kámen, což je základní ponaučení v nejstarší knize o stavbě zahrad v Japonsku, která pochází z 10. století našeho letopočtu. Ponaučení z této knihy říká, že kámen není pouhou neživou hmotou, ale má i své přání a vůli, které by měl meditující odhalit. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví, neboť se nabíjejí „energiemi“ z kosmu a ze zemského magnetismu. Energii pak předávají vnímavým lidem. Zemským zdrojem takové energie může být tektonický zlom v zemské kůře, který probíhá právě v parku při břehu říčky Teplá. Stavitelé zahrady toto místo rozpoznali a zahradu vybudovali nad tímto zlomem.
Základní prvky japonské zahrady
editovatZákladními prvky japonské zenové zahrady jsou písek, štěrk a kámen. Zatímco kameny mohou představovat zemi, štěrk a písek představují řeky nebo moře. Základní tvary kamenů jsou vysoký nebo nízký vertikální kámen nebo ležící klenutý či horizontální kámen. Ve velkých japonských zahradách jich mohou být stovky, zatímco v malých zahradách tento počet je zredukován až na nepřekročitelné minimum pěti. Nejčastěji bývají seskupeny v trojicích, ale mohou mít i pětičlenné nebo sedmičlenné seskupení. Vzácnější uskupení kamenů do dvojce provází jejich různá velikost. O použití a významu kamenů v japonské zahradě tak rozhoduje nejen jejich počet, ale i tvar a složení kamene. Kameny tak jsou nejcennějšími prvky japonské zenové zahrady s významnou symbolikou pro meditující, ale i pto pouhé návštěvníky.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kolektiv autorů. Parky. In: Karlovy Vary. Top 10. Vydalo Oficiální Informační centrum< města Karlovy Vary, 2023. Str. 4.
Literatura
editovat- KUČA K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl: H-Kole. Vytiskly Moravské tiskárny, a. s., Olomouc, 1997. Stran 938. ISBN 80-85983-14-1
Související články
editovat- Japonská zahrada
- Parkhotel Richmond