Wikipedista:Fialka12/Protesty ve Vnitřním Mongolsku 2020
Úvod
editovatV roce 2020 se ve Vnitřním Mongolsku objevila vlna protestů proti nové politice podporující výuku v mandarínštině na mongolských školách a výrazné omezení dvojjazyčného vzdělávání. Cílem protestů bylo zachování mongolského jazyka, jelikož podle jejich slov se ztrátou svého jazyka ztratí Mongolové i svou národní identitu.
Utlačování mongolského etnika
editovatTakovéto omezování mongolského etnika v regionu ale není ničím novým. Komunistická strana Číny (KS Číny) postupně podkopává jeho kulturu a nezávislost už od vzniku autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, které vzniklo připojením jižní části Mongolska k Číně.
Od zahájení nového školního roku v roce 2020 byla výuka v mongolštině výrazně omezena a literatura, politika a dějepis se začaly vyučovat v mandarínštině. To vyvolalo oprávněné stávky mnoha mongolských rodičů.[1] Peking zareagoval zveřejněním seznamů podezřelých vůdců a začal nabízet odměny za jejich dopadení, byly vydány tisíce zatykačů.
Uvádí se, že podobné programy probíhají i v Tibetské autonomní oblasti a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde žijí tibetské, respektive ujgurské etnické skupiny a kde Čína tvrdě zasahuje.
Zatímco mnozí mimo Mongolsko jsou obeznámeni s porušováním lidských práv ze strany Číny vůči Ujgurům v Sin-ťiangu a Tibeťanům, málokdo je obeznámen s těžkým osudem Vnitřních Mongolů. Mezinárodní petice s názvem „Zachraňte vzdělání ve Vnitřním Mongolsku“ získala necelých 21 000 podpisů (2020).[2]
Problémem však není pouze jazyk. Vnitřní Mongolové jsou také utlačování kvůli jejich náboženskému vyznání. V Číně je povoleno pouze buddhistické vyznání, a to v rámci Čínské buddhistické asociace, která je pod správou komunistické strany.[3] Mnoho Mongolů však vyznává tibetskou formu buddhismu, která uznává Dalajlamu jako duchovní autoritu. Pekingská omezení tibetského náboženství, stejně jako komunikace s dalajlamou nebo jeho návštěvy, se tak dotýkají nejen Tibeťanů, ale také etnických Mongolů.
Reakce Mongolska
editovatV demokratickém Mongolsku se situace jeho obyvatel velmi liší. Mongolové zde mají náboženskou, etnickou, kulturní, jazykovou a tiskovou svobodu. Proto je mnoho mongolským občanů rozhořčených situací za hranicemi. I když soucítí s těžkou situací ve Vnitřním Mongolsku, mongolská vláda toho vzhledem k velké ekonomické závislosti na Číně nemůže na protest mnoho udělat. Proto alespoň pomáhají šíření pojmu o tomto problému na sociálních sítích jako je Facebook a Twitter, které jsou v Číně blokovány.
(Dále Sino-mongolské vztahy)
Reference
editovat- ↑ A.S, Petit Press. Etnickí Mongoli protestujú proti mandarínčine na školách. svet.sme.sk [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ China’s Crackdown on Mongolian Culture. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China’s Crackdown on Mongolian Culture. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)