Wikipedista:Enemy/Parfuss
Úseky nového VMO
editovatTabulka uvádí postavené a plánované úseky nového VMO.[1]
| Č. | Úsek | Stavba | Křižovatky a tunely | Délka části VMO (km)[1] | Cena stavby vč. DPH (v mil. Kč)[2][3] |
Zahájení stavby | Zahájení provozu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 | Žabovřesky | VMO Žabovřeská I | Kníničská (II/384), Žabovřeský tunel | 1,7 | 2 848[4] | plán 2018 | plán 2023 | rozšíření Žabovřeské |
| 3 | VMO Žabovřeská mosty | Korejská | 0,7 | 355 | červen 2008 | červen 2012 | rekonstrukce Žabovřeské [p. 1] | |
| 4.1 | Královo Pole | VMO Dobrovského A | — | — | 300 | listopad 2001 | — | průzkumné štoly |
| 4.2 | VMO Dobrovského B | Hradecká (II/640), Královopolský tunel | 1,7 | 11 322 | květen 2006 | 31. srpna 2012 | dílem rozšíření Hradecké | |
| 5 | VMO MÚK Dobrovského, Svitavská radiála | Svitavská radiála (I/43) | 0,4 | 1 440 | květen 2010 | 31. srpna 2012 | ||
| 6 | Brno-sever | VMO Lesnická, Svitavská radiála | třída Generála Píky, Merhautova | 1,2 | 265 | srpen 2000 | 23. srpna 2002 | |
| 7 | VMO Lesnická, mosty | — | 173 | listopad 1998 | říjen 2003 | [p. 2] | ||
| 8 | VMO Kohoutova | Husovický tunel | 1,2 | 804 | březen 1996 | 18. prosince 1998 | ||
| 9 | VMO Tomkovo náměstí | Dukelská | 0,5 | 1 541[5] | plán 2019 | plán 2022 | rozšíření Provazníkovy | |
| 10 | Židenice | VMO Rokytova | Karlova (II/374) Rokytova (II/642) |
0,4 | 1 470[6] | plán 2019 | plán 2022 | rozšíření Provazníkovy |
| 11 | VMO Vinohrady | Vinohradský tunel | 1,9 | 11 208[7] | plán 2025 | plán 2030 | ||
| 12 | VMO Jedovnická | Líšeňská (II/373) | 0,8 | 2 662 | plán 2025 | plán 2030 | dílem rekonstrukce Jedovnické | |
| 13 | Černovice | MÚK Ostravská radiála | Bělohorská, Ostravská radiála (I/50), Průmyslová, Faměrovo nám. | 0,9 | 3 900 | plán 2024 | plán 2030 | |
| 14 | Brno-jih | VMO Bratislavská radiála | Bratislavská radiála (I/41) | 2,2 | 3 872 | plán 2024 | plán 2027 | dílem rekonstrukce Černovické |
| 15 | VMO Přerovka II. etapa | Vodařská, (Komárovský tunel) | 1,6 | 3 025 | plán 2020 plán 2025 |
plán 2024 plán 2030 |
||
| 16.1 | Jižní tunel – I. etapa | Jižní tunel | 1,6 | 1 089 | plán 2020 | plán 2023 | ||
| 16.2 | Jižní tunel – II. etapa | Jižní tunel | 0,6 | 1 210 | plán 2023 | plán 2027 | ||
| 17 | Bohunice | VMO Červený kopec | Heršpická (I/52), tunel Červený kopec | 2,4 | 8 470 | plán 2029 | plán 2035 | |
| 18 | Pisárky | VMO Pisárky | Výstaviště, Pražská radiála (I/23) | 0,9 | 2 420 | plán 2029 | plán 2035 | rozšíření Bauerovy |
| 19 | MÚK Pražská radiála | Pražská radiála (I/23) | 0,2 | 2 676 | prosinec 2003 | 28. června 2007 | rozšíření Bauerovy, dostavba MÚK[p. 3] | |
| 1 | MÚK Hlinky | tunel Hlinky | 0,6 | rozšíření Bauerovy a Žabovřeské |
Dějinný vývoj
editovatPrehistorie
editovatlokalita Hradisko
editovatKAZDOVÁ, Eliška - ŠEBELA, Lubomír: Eneolitické osídlení hradiska u Brna-Bosonoh (okr. Brno-město). In Pravěk Nová řada 9. Brno : Ústav archeologické památkové péče, 2000. ISBN 80-86399-02-8, pp. 159-173. 2000, Brno.
lokalita Cihelna
editovatlokalita Dlouhý padělky
editovatOd středověku po současnost
editovat1225 podle nedoložených pramenů byly Bosonohy směny od oslavanského kláštera ve prospěch benediktinů v komárově[8]
1237 nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci. Zmíněná jako zboží směněné mezi králem Václavem I. ve prospěch brněnského kostela na Petrově.[9][8]
1240 tišnovskému klášteru král Václav I. daroval patronátní právo nad kostelem sv. Petra a jeho statky[8]
1255 olomoucký biskup Bruno zpochybnil patronátní právo, soudní spor 1258 rozhodl ve prospěch kláštera, 1298 olomoucký biskup Dětřich rozsudek potvrdil[8]
1259 Bosonohy odkoupeny Tišnoským klášterem cisterciaček Porta coeli.[9]
1319 Bosonohy směněny olomouckému biskupovi Konrádu I.[9]
1628 Bosonohy odkoupeny opět Tišnovským klášterem od Jana z Greifenfelsů[9][10]
1638 abatyše kláštera upustila od výběru desátku výměnou za finanční obnos[10]
1653 abatyše tišnovského kláštera pronajala část pustých vinic v Bosonohách poddaným[10]
1713 výstavba kaple sv. Floriána (přestavby a rekonstrukce 1854, 1860, 1962)[9]
1719 mýcení lesa pro rozšíření polí a vinic (Zadní hora, Hubář, Brány, Novosady, Padělky, Zajíčky)[9][8]
1721 výstavba dvora [8]
1741 vpád pruského vojska na Moravu, Bosonohy zcela vypáleny včetně klášterního mlýna, kovárny a dvora[10]
1749 doložen otisk obecního pečetidla[9]
1782 Tišnovský klášter zrušen Josefem II., majetek pronajat nebo rozprodám brněnským měšťanům a část zůstala církevním majetkem (1872 prodán mlýn, 1875 rozprodán dvůr, dnešní ulice Vratná, mezi 9 poddaných)
1799 majetky kláštera v Tišnově včetně Bosonoh také Veverské panství kupuje továrník Vilém Mundi [8][10]
1830 majetky Veverského panství včetně podřízených Bosonoh kupuje princ Gustav Wasa[8]
1752-1785 výstavba císařská silnice Brno-Jihlava-(Praha)[9][11]
1795 výstavba školy (rozšíření a přestavby 1826, 1844, 1907, 1964)
1856 postavena železniční trať soukromého dopravce Brněnsko-rosická dráha, lidově uhelná Brno dolní nádraží - Boží požehnání (dnes Zastávka u Brna) pro nákladní i osobní dopravu. S tím byla zřízena zastávka Troubsko-Bosonohy (dnes Troubsko). Tato trať byla později napojena na státní na trať Brno-Střelice-Jihlava (1886) a Brno-Střelice-Hrušovany n.J.-(Znojmo) (1870) a nakonec zestátněna (1879). [12][13] 1918 8 párů[2], 1944 11 párů vlaků[3]
![[2]](http://csd1918.wz.cz/1918s127.jpg){kind=link}
![[3]](http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/516g.jpg){kind=link}
1869 výstavba vodovodu od pramenu u Panenky Marie na náves k soše sv. Floriána[8]
1900 přívalový déšť ...[14]
1923 elektrifikace obce[8]
1924-1925 na místě obecní pastoušky výstavba obecního domu[8]
1930-1931 výstavba vodojemu a nového vodovodu od pramenu u Panenky Marie a Hradiska[8]
1939-1941 výstavba Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav A88, jako součást Mnichovské dohody, lidově zvaná "Hitlerova dálnice", dokončeny pouze terénní úpravy, propustky, přeložky komunikací a příprava na MÚK s původní trasou D1. Dnes v podobné trase plánovaná rychlostní komunikace značená jako R43 a R52.
1969-1972 výstavba dálnice D1 na území Bosonoh, úsek Kývalka – Brno-západ (182 km – 190 km). Zrušena polní cesta do Ostopovic.
1970 lokální povodeň na potoku Leskava po přívalových deštích
1970 administrativní připojení k Brnu
1970-1975 napojení na brněnský vodovod [8]
1991-1993 plynofikace[15]
do roku 2000 výstavba vodojemu pro Vírský oblastní vodovod. Trasa vodovodu štolou z Bystrce do Bosonoh a dále na Ostopovice(2008-2009).[4]
2002-2003 budování sběrače A1 pro splaškovou kanalizaci s napojením na ČOV Modřice[16][17]
2003 obec nechala postavit bytový dům v ulici Konopiska [5]
2006-2007 suchý polder na potoku Leskava 50.000 m3 [18][19]
2006-2007 výstavba nové mateřské školy v ulici Konopiska[zdroj?]
2008-2009 budování 1. části oddílné kanalizace
Urbanistický vývoj
editovatPůvodní jádro vsi bylo postavena na staré cestě z Komárova, Horních Heršpic, Bohunic do Žebětína, Bystrce. Vřetenová náves (ulice Bosonožské náměstí) středověkého původu byla založena na podélně výrazně svažitém terénu, rovnoběžně nad potokem Leskavou (Lískovecký potok), která je prostorově i hmotově zachována dodnes. Později byl na návsi postaven dvůr (ulice Vratná).
Další rozvoj obce byl veden druhou osou už v úrovni levé strany potoka (ulice Vzhledná). Koncem 19. století pokračuje urbanizace ze Vzhledné na Práčata, z návsi na Přímou, podél vystavěné císařské dálkové silnice (ulice Pražská) a třetí osou podél pravé strany potoka (ulicí Hoštickou)[9].
Většinu zástavby tvoří rodinné domy, minimum pak bytových domů (ulice Ševčenkova, Konopiska) a několik výrobních objektů. Necitlivým způsobem do charakteru zástavby i urbanistického charakteru zasáhla výstavba Středního odborného učiliště Průmyslových staveb Brno (1975-1979, dne SOŠ a SOU stavební Bosonohy) a sídla Oblastního závodu Tranzitního plynovodu Brno (1981-1984, dnes RWE Transgas).
TODO
editovat- projekty R43
- kněží
- farnost
- cihelna 1910, záložna, pila 1930[9]
Smrž, E.: Bosonohy. Ráz života osady brněnského kraje před třicíti léty. Bosonohy 1928.
Vývoj názvu obce
editovatBosonohy Vývoj názvu obce | ||
|---|---|---|
| Rok | Název | |
| 1237 | in villa Bozonoch | |
| 1305 | in Bossonoh sive Parvvz | |
| 1360 | de villa Parvus | |
| 1436 | z Bosonoh | |
| 1718 | Barfus | |
| 1720 | Parfus, Bosonohy | |
| 1825 | Parfuss, Bosonohy | |
| 1846 | Barfuss, Bosonohý | |
| 1849 | Parfuß | |
| 1854 | Parfuß, Bosonohy | |
| 1885 | Parfuss, Bosonohy | |
| 1906 | Parfuß, Bosonohy | |
| 1924 | Bosonohy | |
| 1939 | Parfuß, Bosonohy | |
| 1945 | Bosonohy | |
| Zdroj: Karel Kuča: Brno[9] | ||
Vývoj počtu obyvatel a domů
editovatBosonohy Vývoj počtu obyvatel a domů | ||
|---|---|---|
| Rok sčítání | Počet domů | Počet obyvatel |
| 1674 | 39 | - |
| 1743 | 39 | - |
| 1750 | 47 | - |
| 1771 | - | 398 |
| 1790 | 84 | 468 |
| 1834 | 122 | 583 |
| 1850 | - | 721 |
| 1869 | 144 | 802 |
| 1880 | 158 | 897 |
| 1890 | 174 | 1030 |
| 1900 | 194 | 1133 |
| 1910 | 246 | 1417 |
| 1921 | 260 | 1513 |
| 1930 | 373 | 1822 |
| 1945 | - | 2097 |
| 1946 | - | 2060 |
| 1950 | 516 | 2038 |
| 1961 | 559 | 2143 |
| 1970 | 556 | 2345 |
| 1980 | 599 | 2372 |
| 1991 | 578 | 2137 |
| 2001 | 633 | 2210 |
| Zdroj: Karel Kuča: Brno[9] a ČSÚ[20], [21] a [22] | ||
Reference
editovat- ↑ a b http://www.mestsky-okruh-brno.cz/plan-vystavby/
- ↑ http://www.dalnice-silnice.cz/Brno/I-42.htm
- ↑ http://www.mestsky-okruh-brno.cz/financovani/
- ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/312/infoletak_s42-vmo-zabovreska.pdf
- ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/311/infoletak_s42-vmo-tomkovo-namesti.pdf
- ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/310/infoletak_s42-vmo-rokytova.pdf
- ↑ https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/309/infoletak_s42-vmo-tunel-vinohrady.pdf
- ↑ a b c d e f g h i j k l m kolektiv autorů: 750 let Bosonoh, Brno-Bosonohy 1987
- ↑ a b c d e f g h i j k l Karel Kuča: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic, str. 301-304; Praha 2000; ISBN 80-86223-11-6
- ↑ a b c d e Rudolf Klátil: Paměti Předklášteří a tišnovského kláštera „Porta coeli“, Předklášteří 1925
- ↑ Eva MATULOVÁ: Socioekonomická analýza města Jihlava Esf MUNI, Brno 2008
- ↑ Zdeněk Hudec a kol.: Atlas drah ČR, str. 74 (html), 2006, ISBN 80-870472-00-1
- ↑ Pavel Sekera: Historie železničních tratí ČR. 2009
- ↑ Mgr. Monika Bělínová: Hydrometeorologické extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku v období 1851-1900 ve světle dokumentárních pramenů, MUNI PrF, Brno 2006
- ↑ Petr Juráček: 770. výročí první písemné zmínky o Bosonohách in Bosonožský zpravodaj, XIII. ročník, číslo 11, listopad 2007
- ↑ [1]
- ↑ Václav Káňa: Povodí Svitavy II, MUNI PrF, Brno 2007
- ↑ Pöyry Environment a.s.: Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje Tabelární a grafické přílohy Brno 2007
- ↑ Statutární město Brno: Zápis schůze Rady města Brna č. R4/125 16. listopad 2005
- ↑ Český statistický úřad: Vývoj počtu obyvatel 2005
- ↑ Český statistický úřad: Vývoj domovního fondu 2005
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 620.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p."/>