Wikipedista:Bylonas5auzjsme2/Pískoviště
Definice
editovatInterim management je dočasné nasazení manažera do organizace, která chystá zásadní změnu nebo potřebuje externí pomoc na zvládnutí výjimečné situace.
Původně využíván hlavně v krizovém řízení organizací se Interim management v posléze rozšířil do oblasti transformačních projektů. Používá se dnes při zavedení nových postupů a metod řízení, při integraci podniků po fúzi nebo při náhlém výpadku klíčového vedoucího pracovníka.
Pro Interim management se používá se také termíny “Transformation management” v případě řízené změny organizace nebo “Transition management” pro dočasné překlenutí výpadku manažerského zdroje.
Interim manažer je zpravidla zkušený manažer a zároveň odborník v konkrétní profesi: změnový manažer, odborník na firemní finance, lidské zdroje, nákup, řízení kvality, právní agendu atd.
Interim manažer má obvykle manažerské zkušenosti z několika organizací včetně řízení změnových projektů.
V různých fázích svého působení (viz typický průběh mandátu) spojuje práci externího poradce a projektového manažera s operativní činností manažera a kouče.
Plná zodpovědnost za analýzu problému, poskytování a implementaci funkčního řešení odlišuje činnost Interim manažera od konzultanta nebo vedoucího pracovníka v pracovním poměru.
Původ a rozšíření Interim managementu
editovatInterim management vznikl v 70 letech 20.století v Nizozemí, kde vznikl jako pružné řešení v reakci na dlouhé výpovědní lhůty manažerů a vysoké odstupné. Postupně se rozšířil do ostatních zemí Evropy, Austrálie a Ameriky.
V sousedním Německu se Interim management významně rozvinul po spojení východní a západní části země v roce 1989 jako odpověď na potřebu dočasného řízení privatizovaných státních podniků v držení privatizačního fondu Treuhand. V 90.letech poptávka po krizových manažerech dále rostla a nyní je Interim management běžný nástroj na řízení změn.[1]
Ve Francii se Interim management prosadil navzdory restriktivnímu zákonodárství v oblasti pracovních vztahů a v posledních letech tento způsob najímání manažerů vykazuje dvouciferní růst.[2]
Pro Velkou Británii je typické uplatnění Interim manažerů nejen v soukromém sektoru, ale i ve veřejném sektoru, státní a komunální správě.[3]
Rozvoj Interim managementu v Evropě, v USA, v Austrálii a Jižní Africe nelze vysvětlit pouze uvolněním pracovně-právních vztahů (větší flexibility), ale také potřebou organizací reagovat rychle a cíleně na změny ekonomického a technologického prostředí.
V České republice se Interim objevil prvně při privatizaci státních podniků v podobě krizových manažerů, ale systematické uplatnění nachází teprve od roku 2009, v době mezinárodní hospodářské krize.
Ve výrobních podnicích automobilového průmyslu a jiných odvětví zde působili často zkušené Interim manažeři ze zahraničí se zadáním překonat nastalé problémy a nutné transformace.
V posledních letech (cca od 2012) tyto mandáty přebírají častěji čeští Interim manažeři působící jak v pozicích CEO, CFO, CHRO tak v pozici projektových manažerů například v oblastech řízení kvality a zvyšování produktivity.
Zároveň se čeští Interim manažeři nadále zabývají krizovým managementem v českých firmách.
Čeští Interim manažeři a zprostředkovatelé založili v roce 2009 Českou asociaci Interim management s cílem representace, podpory a rozvoje Interim managementu v České republice. [4]
Průběh typického mandátu
editovatMandáty Interim manažerů se liší svým rozsahem a nároky, zahrnují velké změnové projekty, “náhradu” nepřítomných klíčových manažerů, řízení odborných projektů a transformaci celých organizací.
Sledují však obvykle schéma zahrnující analýzu, návrh řešení, jeho realizaci po zakončení projektu spolu s předáváním zodpovědnosti zpět do organizace.
Ve fázi analýzy a počátečního auditu je práce Interim manažera podobná činnosti poradce, následně v implementační fázi přechází v projektový management a při předávání Interim manažer často působí jako kouč či školitel.
Fáze 0 – Zadání, výběr a nasmlouvání Interim manažera
editovatZadavatel formuluje sám nebo s pomocí konzultanta projektový plán, který zohlední aktuální situaci a cíle projektu a sdělí jej přímo nebo zprostředkovaně zainteresovaným interim manažerům.
Vybírá si přímo nebo přes zprostředkovatele ze dvou nebo vice Interim manažerů se zkušenosti v požadované odbornosti na základě osobního pohovoru a předložených referencí.
Do Smlouvu s Interim manažerem vstupuje buď napřímo nebo přes zprostředkovatele. Smlouva obsahuje zadání a hlavní cíle, předpokládanou délku mandátu a obchodní podmínky jakož i vymezení zodpovědností za rizika (dohoda o mlčenlivosti, zákaz konkurence, vymezení hmotné zodpovědnosti, podmínky a lhůty ukončení smlouvy).
Výběr a nasmlouvání Interim manažera pomocí zprostředkovatele zvyšuje náklady, ale obvykle zkvalitní a zrychluje proces a poskytuje větší jistotu jak organizaci, tak interim manažerovi.
Fáze 1 – Vstup do organizace a počáteční analýza
editovatV rámci prvních (zpravidla 10) dnů Interim manažer vypracuje situační analýzu. Vytvoří také projektový a časový plán s vytyčením cílů, priorit a stanovením očekávaného přínosu.
Při mandátech pojatých jako “zástup” musí Interim manažer tuto analýzu uskutečnit paralelně s operativní činností.
Fáze 2 – Návrh řešení
editovatPo úvodní analýze představuje Interim manažer sám nebo s podporou zprostředkovatele vlastní návrh změn a cílů pro svůj mandát. Pokud se vnímání výchozí situace a žádoucích změn zásadně liší od původního zadání, zákazník může tuto změnu akceptovat anebo spolupráce mezi ním a Interim manažerem v tento okamžik skončí.
Většina neúspěšných mandátů vyplývá se situace, kdy zadavatel této fázi nevěnuje dostatečnou pozornost či není ochoten přijmout jiný názor a/nebo Interim manažer po úvodní analýze neprosadí svoje názory a postupy.
V případě „zástupu“ původní analýza a návrh řešení poukazuje na míru identifikace a vhodnosti Interim manažera se svěřenou rolí.
Fáze 3 – Implementace řešení
editovatInterim řídí implementaci svého projektu společně s pracovníky organizace a zároveň reportuje postup projektu a poskytuje zadavateli pravidelnou zpětnou vazbu, buď sám, nebo ve spolupráci se zprostředkovatelem. Oboustranná zpětná vazba je důležitá pro zachování nutné míry objektivity v hodnocení činnosti Interim manažera a ostatních pracovníků a pro sledování možného vývoje původních cílů.
Míra vlastních odborných vstupů Interim manažera, řízení týmů nebo strategického dohledu nad projektem se liší dle zadání a druhu mandátu.
Fáze 4 – Dokončení a předání projektu
editovatKe konci projektu musí Interim manažer prověřit dosažení definovaného zadání a spokojenost zadavatele. Tato fáze často zahrnuje předávání know-how a trénink stálých pracovníků organizace, identifikaci a případný nábor následovníků a zhodnocení procesu včetně omylů a získaných zkušeností. Úspěšný Interim manažer se soustřeďuje na trvalost dosažených výsledků vice než na délku vlastního mandátu, a bude trvat na hodnocení projektu ze strany zadavatele. V některých případech poskytuje další ad-hoc podporu nebo nastoupí na nový projekt u téhož klienta. [5]
Doprovázející zprostředkovatel (provider) Interim manažera obvykle doprovází tuto fázi projektu ke spokojenosti obou stran a zajištuje vvyvážené hodnocení a pokud možno písemné reference pro Interim manažera.[6]
Způsoby najímaní Interim manažerů
editovatInterim manažeři obvykle působí jako OSVČ nebo právní osoby,
motivované měnit prostředí, přijmout nové výzvy a příležitosti stejně jako s nimi spojená rizika.
Na rozdíl od přiděleného zaměstnance v režimu “dočasného přidělení” podle zákona o zaměstnanosti[7] jejich právní status vůči zadavateli musí být definovaný smlouvou, pokud není spojen se statutární funkcí v dané organizaci.
S klientem navazují buď přímý vztah anebo zprostředkovaný vztah přes takzvaného “Interim providera”, který dohlíží jak na plnění smluvních závazků, tak na průběh mandátu a často přebírá administrativní agendu spojenou s výkonem mandátu Interim manažera.
Někteří Interim manažeři, v převážné míře působící v krizovém managementu, pracují ve skupině, přičemž každý Interim manažer zajištuje „svoji odbornost“ v rámci projektu (CEO, CFO, Nákup, Výroba, HR).
Ve výjimečných případech se Interim manažer po dokončení projektu rozhodne setrvat u klienta a vstoupit s ním do zaměstnaneckého vztahu.
Výhody využívání Interim manažerů
editovat- Interim manažeři mají zpravidla větší rozsah zkušeností a znalostí než vyžaduje daný projekt nebo role v organizaci
- Menším/středním/rodinným podnikům dává možnost najmout si odborníka ze zkušeností z větší organizace z mezinárodního prostředí na specifický projekt a omezenou dobu
- Interim manažeři jsou velmi rychle na místě (zpravidla během dvou týdnů). Soustřeďují se výhradně na splnění zadaného úkolů bez ohledů na různé individuální a skupinové zájmy v organizaci.
- Přinášejí nadhled „zvenku“ na problém a ruší tabuizovaná témata.[8]
Specifika českého a slovenského trhu interim managementu
editovatKoncept Interim management se vyvíjí v České republice zevnitř i zvenku: na trhu původně českých podniků se uplatňují Interim manažeři hlavně v oblasti krizového řízení, pokusů o záchranu podniků nebo v insolvenčním řízení.
V podnicích se zahraniční majetkovou účastí, především v automobilovém průmyslu se používá hlavně v oblasti projektového nebo změnového řízení či dočasného zastoupení nebo posílení týmů. Tito Interim manažeři bývají často angažovány přes zprostředkovatele ze zemí původu zahraničních investorů.
Vznikli tak dvě skupiny Interim manažerů s odlišným zaměřením a zkušenostmi, které dnes částečně propojuje několik zprostředkovatelů.
Reference - Zdroje
editovat- ↑ Magazine Decideurs. Rüdiger Kabst, Wolfgang Thost, Isidor Rodrigo: Interim Management. Verlagsgruppe Handelsblatt, Düsseldorf 2010, ISBN 978-3-942543-02-6. [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (deutsch)
- ↑ Magazine Decideurs. http://www.magazine-decideurs.com [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ https://www.iim.org.uk/wp-content/uploads/2019/07/Interim-Management-Survey-2019-10.02-2.pdf
- ↑ https://www.caim.cz
- ↑ CLUTTERBUCK, David. The Interim Manager. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN ISBN 0-273-63293-0. S. 144,158-160.
- ↑ Operational Excellence. agim-ece.com [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
- ↑ https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zakon_o_zamestnanosti_od_1_1_2018.pdf
- ↑ https://agim-ece.com/cs/post/interim-management-faq