Wikipedista:Bartovaka/Pískoviště

Ucho

Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením jsou pomůcky umožňující předání příslušné informace pomocí zvuku. Zvukem se rozumí každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. [1] Existují i jiné kompenzační pomůcky, které podávají informaci jinak než pomocí zvuku, používají vizuální nebo jiný charakter přenosu informace. Sluchové kompenzační pomůcky užívají osoby se sluchovým postižením, tedy osoby které během života nebo již od narození trpí úplnou nebo částečnou hluchotou. Jedná se o osoby neslyšící a nedoslýchavé.[2]

Základní kompenzační pomůcky (sluchadla) fungují na principu přenosu informace vzduchem nebo kostním skeletem, přičemž oba způsoby se mohou dít současně.[3] Sluchadla jsou analogová nebo digitální. Výběr typu sluchadla obstarávají lékařská pracoviště na základě naměřených hodnot a testů.

Cenově dostupné pomůcky poskytují firmy: Anticer, Kompone, Sennheiser a jiné.

Druhy komunikačních pomůcek

editovat

Kompenzační pomůcky při poslechu zvuku

editovat

Sluchadla

editovat

Závěsná sluchadla- Klasický “rohlík” za ucho. Jsou cenově dobře dostupná a vyhovují pro běžné situace, dokud se nedoslýchaví nedostane do rušné ulice apod.

 
Zvukovodové sluchadlo

Krabičková sluchadla- nyní se používají pouze u malých dětí. Mají nevýhodu, a to tu, že všude jsou drobné kabely, které se snadno poškodí. Na druhou stranu jsou spolehlivá a mají velmi dobře viditelné ovládací prvky.[4]

Brýlová sluchadla- kombinovaná pomůcka na zrak i sluch.[4]

Zvukovodová sluchadla- největší je boltsové a nejmenší je CIC, které nalezneme ve zvukovodu.[4] Nehodí se pro těžké ztráty sluchu nebo jiné zdravotní problémy. Neobsahuje žádné kabely ani hadičky, jsou přizpůsobeny každému dle potřeby, je uloženo v uchu a dobře drží.

Příslušenství- baterie do sluchadel, zkoušečky na baterie, ušní tvarovky a koncovky, hadičky a drobné kabely.

Sluchadla BAHA

editovat

Sluchadla BAHA neboli sluchadla na kostní vedení. Funkcí shodná se sluchadly krabičkovými nebo závěsnými, ale místo reproduktorů používají vibrátory, které jsou přitlačovány brýlovými stranicemi nebo pružinou na kost.[5]

Kochleární implantát[6]

editovat
 
Kochleární implantát

Kochleární implantát určen osobám s těžkou sluchovou vadou. Zprostředkovává elektronické vzruchy přímo uvnitř sluchového nervu uvnitř hlemýždě, kde nahrazuje vláskové buňky.[7] Určený lidem s těžkým sluchovým postižením nebo zcela neslyšícím. Kochleární implantát by se měl voperovat v co nejnižším věku dítěte, obecně se ale provádí do 6 let věku.[8]

Sluchadlo VORP

editovat

Sluchadlo VORP podobné jako u kochleárního implantátu, avšak vibrační cívka je upevněna na kovadlinku ve středním uchu. V ČR není tato metoda schválena.

Jiné kompenzační pomůcky při poslechu zvuku[9]

editovat

o  Indukční smyčka[10]

o  Bezdrátová sluchátka

o  Zesílený telefon

o  Osobní zesilovač

Pomůcky pro vizuální komunikaci

editovat

o  Fax, psací telefon

o  Počítač, internet

o  Audiovizuální technika

Signalizace pro neslyšící i nedoslýchavé uživatele

editovat

o  Signalizace bytového a domovního zvonku

o  Signalizace zvuků, pláče dítěte, zvonění telefonu[11], apod..

o  Signalizace času

Literatura

editovat

www.anticer.cz

www.ckid.cz

www.sennheiser.de

http://www.kompone.cz/

Kašpar,Z. (2008). Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s.

Jungwirthová, I. (2015). Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha:Portál

Klenková, J. (2014). Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. 

Reference

editovat
  1. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 11. 
  2. Sluchové postižení. Helpnet. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  3. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 12. 
  4. a b c KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 18-19. 
  5. KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s., 2008. S. 53. 
  6. OTOLARINGOLOGIE.CZ. Centra kochleárních implantací - Praha, Brno, Ostrava. www.ckid.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. 
  7. JUNGWIRTHOVÁ, I. Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Praha: Portál, 2015. S. 34. 
  8. KLENKOVÁ, J. Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením: psychologické, medicínské a speciálně-pedagogické souvislosti. Brno: Masarykova univerzita, 2014. S. 86. 
  9. USER, Super. Anticer. www.anticer.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. 
  10. Sennheiser - Kopfhörer & Headsets - Mikrofone - Integrated Systems. www.sennheiser.de [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. (německy) 
  11. KOMPONE, s. r. o. - kompenzační a komunikační pomůcky pro neslyšící a nedoslýchavé. www.kompone.cz [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online.